Historie EMS: Od starověkých experimentů k moderní technologii

EMS (Electrical Muscle Stimulation – elektrická stimulace svalů) dnes patří mezi nejmodernější metody využívané ve fyzioterapii, rehabilitaci, sportovní medicíně i kondičním tréninku. Málokdo ale ví, že její historie sahá více než 2 000 let do minulosti.

Cesta od prvních pokusů s elektrickými rybami až po dnešní inteligentní bezdrátové EMS obleky byla dlouhá a vedla přes řadu významných vědeckých objevů. Díky desítkám let výzkumu dnes přesně víme, jak elektrické impulzy působí na nervový systém a svalovou kontrakci.

V tomto článku se podíváme na skutečnou historii EMS podle vědeckých studií a historických pramenů.

První zmínky o elektrostimulaci sahají do starověku

Přestože elektřina tehdy nebyla ještě objevena jako fyzikální jev, lidé si všimli zvláštních vlastností některých mořských ryb.

Již kolem roku 250 př. n. l. používali antičtí lékaři elektrické rejnoky (Torpedo fish) ke zmírnění bolesti. Pacienti přikládali bolestivé místo na rybu, která vytvářela elektrické výboje.

Podobné zmínky najdeme ve spisech římského lékaře Scribonia Larga z 1. století našeho letopočtu.

Samozřejmě tehdy nikdo nerozuměl nervovým impulsům ani fungování svalů. Přesto šlo o první známé využití elektrické energie v medicíně.

Luigi Galvani změnil pohled na lidské tělo

Skutečný průlom přišel až v roce 1780.

Italský lékař Luigi Galvani při pokusech zjistil, že elektrický proud dokáže vyvolat kontrakci svalů u žabích končetin.

Tento objev vedl ke vzniku pojmu živočišná elektřina (animal electricity).

Galvani jako první ukázal, že nervový systém komunikuje pomocí elektrických signálů.

Jeho práce položila základy moderní neurofyziologie a nepřímo i celé EMS technologie.

Alessandro Volta a vznik prvního zdroje elektrického proudu

Na Galvaniho práci navázal další významný Ital – Alessandro Volta.

V roce 1800 sestrojil první elektrickou baterii (Voltaický článek).

Najednou bylo možné vytvářet stabilní elektrický proud.

To umožnilo první skutečné experimenty s elektrostimulací lidského těla.

Bez Voltova objevu by dnešní EMS technologie vůbec nemohla vzniknout.

19. století – vznik lékařské elektrostimulace

Během 19. století začali lékaři využívat elektrické impulzy při léčbě ochrnutí, svalové atrofie nebo neurologických onemocnění.

Významnou osobností byl francouzský neurolog Guillaume Duchenne de Boulogne, který zdokonalil elektrostimulační přístroje a jako jeden z prvních systematicky mapoval funkci jednotlivých svalů.

Jeho práce dodnes ovlivňuje anatomii, neurologii i rehabilitaci.

Začátek 20. století přinesl vědecké základy

Ve 20. století začali vědci detailně zkoumat:

• nervové impulzy,
• svalovou kontrakci,
• intenzitu proudu,
• frekvenci stimulace,
• bezpečnost elektroléčby.

Vznikaly první standardy pro fyzikální terapii a elektrostimulace se postupně stala běžnou součástí rehabilitační medicíny.

V tomto období se také oddělila seriózní medicínská elektrostimulace od komerčních zařízení, která často slibovala neprokázané účinky.

Šedesátá léta – moderní EMS začíná

Skutečný rozvoj dnešní EMS nastal až v 60. letech minulého století.

Rozvoj elektroniky umožnil vyrábět:

• přesnější stimulátory,
• bezpečnější impulzy,
• přenosná zařízení,
• individuální nastavení parametrů.

Právě tehdy vznikly základy dnešních systémů používaných ve fyzioterapii a rehabilitaci.

Sedmdesátá léta – sport objevuje elektrostimulaci

V 70. letech se elektrostimulace začala intenzivně využívat také ve vrcholovém sportu.

Velkou pozornost vzbudily práce sovětského vědce Jakova Kotse, který zkoumal využití elektrické stimulace u elitních sportovců.

Přestože některé jeho tehdejší závěry nebyly později potvrzeny v původním rozsahu, otevřel cestu dalším kvalitním výzkumům v oblasti sportovní medicíny.

Devadesátá léta – nástup digitálních zařízení

S rozvojem mikroprocesorů přišla nová generace EMS přístrojů.

Zařízení umožňovala:

• přesné nastavení frekvence,
• délku impulzů,
• individuální intenzitu,
• různé tréninkové programy.

EMS se začala využívat nejen v rehabilitaci, ale také při:

• regeneraci,
• prevenci svalové atrofie,
• silovém tréninku,
• sportovní přípravě.

21. století – vznik WB-EMS

Největší revoluci představuje WB-EMS (Whole-Body Electromyostimulation).

Na rozdíl od klasické lokální elektrostimulace aktivuje více svalových skupin současně prostřednictvím speciálního EMS obleku.

WB-EMS se dnes využívá například:

• ve fitness,
• ve fyzioterapii,
• u seniorů,
• při rehabilitaci po úrazech,
• ve vrcholovém sportu,
• při domácím tréninku.

Právě WB-EMS se v posledních patnácti letech stala jednou z nejvíce zkoumaných metod moderního silového tréninku. Systematické přehledy a metaanalýzy ukazují přínosy zejména pro zlepšení svalové síly, tělesného složení a funkční zdatnosti při správném použití a dodržení bezpečnostních doporučení.

Jak funguje EMS dnes?

Moderní EMS technologie využívá elektrické impulzy, které napodobují přirozené signály vysílané z mozku do svalů.

Mozek při běžném pohybu vyšle nervový impuls → nerv aktivuje sval → sval se stáhne.

EMS pouze tento přirozený proces podporuje řízeným elektrickým impulzem. Samotný sval pracuje stále fyziologicky.

Proto se EMS využívá jak v medicíně, tak při sportovním tréninku.

Kam směřuje budoucnost EMS?

Vývoj pokračuje velmi rychle.

Moderní systémy dnes nabízejí:

• bezdrátovou technologii,
• mobilní aplikace,
• individuální nastavení každé svalové skupiny,
• ukládání tréninkových dat,
• vzdálenou správu trenérem,
• využití umělé inteligence pro personalizaci tréninku.

Díky tomu se EMS stává dostupnější nejen pro profesionální studia, ale i pro domácí použití.

Jakou roli hraje značka E/P?

Historie EMS ukazuje, že úspěch této technologie nikdy nestál pouze na samotném elektrickém impulzu. Klíčové jsou správně navržené zařízení, kvalitní vzdělání trenérů, individuální nastavení parametrů a důraz na bezpečnost.

Právě na těchto principech staví také česká značka E/P. Vedle vývoje moderních bezdrátových EMS systémů se zaměřuje na vzdělávání trenérů, podporu studií i domácích uživatelů a propagaci používání EMS v souladu s aktuálními vědeckými poznatky.

Závěr

Historie EMS je příběhem více než dvou tisíc let hledání způsobů, jak využít elektrickou energii ve prospěch lidského zdraví. Od starověkých pokusů s elektrickými rejnoky přes objevy Galvaniho a Volty až po dnešní sofistikované WB-EMS systémy vedla dlouhá cesta založená na vědeckém poznání.

Dnešní EMS technologie už není experimentem. Je výsledkem desetiletí výzkumu v oblasti fyziologie, neurověd, rehabilitace a sportovní medicíny. Při správném použití představuje moderní nástroj, který může doplnit klasický pohybový trénink i rehabilitační péči.

Doporučené vědecké zdroje

• Bergquist AJ et al. Neuromuscular Electrical Stimulation: Implications of the Electrically Evoked Sensory Volley.Cold Spring Harbor Perspectives in Medicine.
• Kemmler W. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength: A Systematic Review and Meta-analysis.
• Zhang Y. et al. (2024). The Effects of Whole-Body Muscle Stimulation on Body Composition and Strength Parameters: A Systematic Review and Meta-analysis.
• Kemmler W. et al. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases.
• The History of Neuromuscular Electrical Stimulation. Elsevier, Neuromodulation (2018).

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

EMS oblek: Jak funguje moderní technologie Electrical Muscle Stimulation, jaké má výhody a proč získává popularitu

EMS oblek – moderní technologie, která mění způsob cvičení

V posledních letech se stále více lidí zajímá o moderní způsoby tréninku, které umožňují efektivně využít omezený čas. Jednou z technologií, která získává velkou pozornost, je EMS neboli Electrical Muscle Stimulation.

EMS oblek představuje speciální tréninkové oblečení vybavené elektrodami, které pomocí řízených elektrických impulzů aktivují svalové kontrakce během pohybu.

Na rozdíl od klasického posilování, kde sval aktivuje nervový systém přirozenou cestou, EMS technologie využívá elektrickou stimulaci k podpoře svalové aktivace.

Moderní body EMS oblek umožňuje stimulaci více svalových skupin současně – například:

• svaly nohou,
• hýžďové svaly,
• břišní svalstvo,
• záda,
• hrudník,
• paže.

Právě kombinace pohybu a elektrické stimulace dělá z EMS jednu z nejzajímavějších technologií současného fitness.

Jak funguje EMS oblek?

EMS znamená Electrical Muscle Stimulation, tedy elektrická stimulace svalů.

Princip fungování je založený na vysílání nízkofrekvenčních elektrických impulsů prostřednictvím elektrod umístěných v EMS obleku.

Tyto impulzy vyvolávají svalovou kontrakci podobnou té, která vzniká při běžném pohybu.

Během EMS tréninku člověk současně:

• provádí přirozené pohyby,
• aktivuje svaly vlastní silou,
• využívá podporu elektrické stimulace.

Důležitým faktorem není pouze síla impulzu, ale především správné nastavení intenzity, technika cvičení a odborné vedení.

EMS není založeno na principu „čím silnější impulz, tím lepší výsledek“. Kvalitní EMS trénink musí být vždy individuálně nastavený.

EMS oblek na doma – je možné cvičit EMS bez fitness centra?

Jedním z důvodů rostoucí popularity EMS technologie je možnost využití také mimo klasická fitness centra.

Moderní bezdrátové EMS obleky umožňují:

• trénink doma,
• cvičení v kanceláři,
• individuální tréninky s trenérem,
• flexibilní využití podle času klienta.

EMS oblek na doma je vhodný především pro lidi, kteří:

• mají málo času,
• chtějí efektivní pohybovou aktivitu,
• hledají moderní alternativu klasického fitness,
• preferují individuální přístup.

U domácího použití je ale důležité znát správnou metodiku. EMS technologie není pouze o zapnutí přístroje, ale především o správném nastavení, pohybu a bezpečném používání.

Co říkají vědecké studie o EMS technologii?

Whole-body EMS (WB-EMS) je v současnosti předmětem řady vědeckých studií.

Systematický přehled a metaanalýza publikovaná v časopise Frontiers in Physiology hodnotila 16 studií zahrnujících celkem 897 účastníků.

Výsledky ukázaly pozitivní vliv WB-EMS zejména na:

• svalovou hmotu,
• svalovou sílu,
• sílu dolních končetin,
• sílu trupu.

Autoři zároveň upozorňují, že výsledky závisí na správném nastavení programu, délce používání a charakteru tréninku.

Další systematické přehledy uvádějí, že správně aplikovaná WB-EMS může být bezpečnou metodou pro různé skupiny uživatelů při dodržení doporučených postupů.

Výzkum tedy ukazuje, že EMS není pouze moderní fitness trend, ale technologie, která má vědecky sledované účinky.

Jaké jsou hlavní výhody EMS obleku?

1. Časová efektivita

Jednou z největších výhod EMS tréninku je jeho časová nenáročnost.

Tréninková jednotka často trvá přibližně 20 minut a může být vhodnou volbou pro lidi s velmi vytíženým životním stylem.

2. Aktivace více svalových skupin

EMS oblek umožňuje současnou stimulaci velkého množství svalových partií.

To je jeden z důvodů, proč je EMS oblíbený mezi lidmi, kteří chtějí komplexnější pohybový trénink.

3. Nízké zatížení kloubů

EMS trénink může být vhodnou alternativou pro osoby, které preferují pohyb s menším mechanickým zatížením.

Neznamená to však, že je EMS vhodný úplně pro každého. Vždy je nutné respektovat zdravotní stav a případné kontraindikace.

4. Individuální nastavení

Kvalitní EMS technologie umožňuje nastavení intenzity podle:

• zkušeností,
• fyzické kondice,
• cíle klienta,
• aktuálního zdravotního stavu.

EMS oblek cena – kolik stojí kvalitní EMS oblek?

Cena EMS obleku se liší podle:

• kvality zpracování,
• počtu elektrod,
• typu technologie,
• možnosti bezdrátového použití,
• softwarového vybavení.

Levnější zařízení mohou mít omezené možnosti nastavení, zatímco profesionální EMS systémy jsou určeny pro dlouhodobé používání doma i v profesionálním prostředí.

Při výběru EMS obleku není vhodné rozhodovat pouze podle ceny.

Důležité je sledovat:

✅ kvalitu elektrod
✅ bezpečnost technologie
✅ servis a podporu
✅ dostupnost školení
✅ zkušenosti výrobce

Jak vybrat nejlepší EMS oblek?

Při výběru EMS obleku doporučujeme zaměřit se na několik parametrů:

1. Počet elektrod

Více elektrod umožňuje komplexnější stimulaci svalových partií.

2. Bezdrátové provedení

Bezdrátový EMS oblek poskytuje větší pohodlí a možnost využití doma.

3. Suchá technologie

Moderní EMS systémy mohou využívat technologie, které nevyžadují klasické namáčení obleku.

4. Podpora

EMS technologie není pouze produkt, ale celý systém vzdělávání, nastavení a podpory.

E/P – česká značka EMS technologie pro domácí trénink i profesionály

Značka E/P vznikla s cílem přiblížit moderní EMS technologii lidem, kteří chtějí kvalitní, bezpečný a efektivní způsob pohybu.

Od roku 2016 se Petr Chlouba věnuje EMS tréninku, vzdělávání a praktickému využití této technologie.

E/P nabízí:

• EMS obleky pro domácí použití,
• vybavení pro EMS trenéry,
• odborné školení,
• podporu při začátku podnikání s EMS.

Cílem není pouze prodej EMS obleku, ale vytvoření kompletního systému, který pomáhá lidem využívat EMS technologii správně.

Odkazy:

EMS obleky a sety E/P

E/P škola EMS a pohybu

O značce E/P – český specialista na EMS obleky a moderní pohyb

EMS technologie podle vědeckých studií: Co skutečně říká výzkum?

Nejčastější otázky o EMS oblecích

Je EMS oblek bezpečný?

Při správném použití, vhodném nastavení a dodržení kontraindikací může být EMS bezpečnou tréninkovou metodou.

Můžu používat EMS oblek doma?

Ano, moderní bezdrátové EMS systémy umožňují domácí použití.

Kolikrát týdně cvičit EMS?

Frekvence závisí na cílech a zkušenostech uživatele. U mnoha programů se používá pravidelný tréninkový režim s dostatečnou regenerací.

Závěr

EMS oblek představuje moderní technologii, která spojuje principy fitness, fyziologie pohybu a elektrické stimulace svalů.

Díky vědeckému výzkumu dnes víme, že správně aplikovaná WB-EMS může pozitivně ovlivnit svalovou sílu a další parametry fyzické kondice.

Nejdůležitější však není pouze samotná technologie, ale způsob jejího využití.

Kvalitní EMS trénink stojí na správném nastavení, vzdělání a individuálním přístupu.

E/P – moderní EMS technologie pro domácí trénink i profesionály.

Použité vědecké zdroje (vložit na konec článku)

1. Kemmler, W., et al. (2021).
   Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-Analysis.
   Frontiers in Physiology.
   
2. Filipovic, A., et al. (2016).
   Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Health and Performance: A Systematic Review.
   Clinical Interventions in Aging.
3. Kemmler, W., et al. (2018).
   Efficacy and Safety of Low Frequency Whole-Body Electromyostimulation to Improve Health-Related Outcomes in Non-athletic Adults.
   
4. Mukherjee, S., Fok, J. R., van Mechelen, W. (2023).
   Electrical Muscle Stimulation and Muscle Strength Gains in Healthy Adults: A Systematic Review.
   Journal of Strength and Conditioning Research.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Je EMS bezpečné? Co říkají nejnovější vědecké studie o rizicích a přínosech WB-EMS.

EMS je dnes jednou z nejvíce zkoumaných tréninkových metod

Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) se během posledních patnácti let stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Byly publikovány desítky klinických studií, systematických přehledů i metaanalýz hodnotících její účinnost, bezpečnost a využití u různých skupin populace – od zdravých dospělých až po seniory nebo osoby s omezenou pohybovou aktivitou.

Jedna z nejdůležitějších otázek přitom zní:

Je EMS bezpečné?

Podle současných vědeckých poznatků je odpověď ano – pokud je WB-EMS používána správně, s kvalitním vybavením, individuálně nastavenou intenzitou a pod dohledem proškoleného trenéra.

⸻

Co ukazují systematické přehledy?

Systematické přehledy představují nejvyšší úroveň vědeckých důkazů, protože hodnotí výsledky mnoha jednotlivých studií.

Nejnovější přehled vedený profesorem Wolfgangem Kemmlerem analyzoval 58 klinických studií s více než 2 000 účastníky. Autoři sledovali výskyt nežádoucích účinků, bezpečnost, docházku na tréninky i celkovou toleranci metody. Výsledky ukázaly, že při dodržování doporučených postupů nebyly zaznamenány závažné nežádoucí účinky a účastníci vykazovali velmi vysokou míru dodržování tréninkového programu.

⸻

Kdy může být EMS rizikové?

Stejně jako u každé intenzivní pohybové aktivity existují situace, kdy je potřeba zvýšená opatrnost.

Největší riziko nepředstavuje samotná technologie, ale její nesprávné použití.

Například:

• příliš vysoká intenzita při prvním tréninku,
• příliš časté tréninky bez regenerace,
• absence odborného dohledu, (Každý jedinec by měl byt proškolen jak s EMS technologii pracovat. Kdo má EMS technologii od E/P tak je vždy proškolen. Vždy při objednání je osobní školení. A od E/P máte vždy podporu 24/7. Nikdy na to nejsi sám. Stačí jen zavolat nebo napsat. )
• ignorování zdravotních kontraindikací.

V minulosti byly popsány případy výrazného zvýšení kreatinkinázy (CK) po nepřiměřeně intenzivním prvním EMS tréninku. Proto současná doporučení zdůrazňují postupné zvyšování intenzity a dostatečnou regeneraci mezi lekcemi.

⸻

Jak často doporučují studie EMS trénink?

Většina kvalitních klinických studií používala frekvenci:

• 1–2 tréninky týdně,
• délku jedné lekce přibližně 20 minut,
• individuální nastavení intenzity pro každého klienta.

Právě tento protokol je dnes považován za standard moderního WB-EMS.

⸻

Kdo by měl být opatrný?

Přestože je EMS obecně považováno za bezpečnou metodu, existují situace, kdy je vhodné konzultovat trénink s lékařem nebo jej neprovádět.

Mezi běžně uváděné kontraindikace patří například:

• kardiostimulátor nebo jiná aktivní implantovaná elektronická zařízení,
• akutní infekční onemocnění,
• horečka,
• některá závažná srdeční onemocnění,
• těhotenství (podle doporučení výrobce a zdravotnických doporučení),
• akutní trombóza nebo jiné závažné zdravotní stavy.

Před zahájením EMS tréninku by měl každý klient vyplnit zdravotní dotazník a být seznámen s možnými omezeními.

⸻

Co říká věda o účinnosti?

Vedle bezpečnosti hodnotily studie také účinnost.

Současné důkazy ukazují, že WB-EMS může přispět ke:

• zvýšení svalové síly,
• nárůstu svalové hmoty,
• zlepšení tělesného složení,
• zlepšení funkční zdatnosti.

Největší přínos byl pozorován u netrénovaných osob, lidí se sedavým zaměstnáním a starších dospělých. U zkušených sportovců může být EMS vhodným doplňkem klasického silového tréninku, ale dosavadní výzkum neprokazuje jednoznačnou převahu nad kvalitně sestaveným silovým programem.

⸻

Závěr

Vědecké studie se v jednom důležitém bodě shodují.

WB-EMS není nebezpečná metoda sama o sobě. Rozhodující je správné použití.

Pokud je trénink veden kvalifikovaným trenérem, využívá kvalitní certifikované vybavení, respektuje individuální zdravotní stav klienta a dodržuje doporučenou frekvenci tréninku, představuje WB-EMS bezpečnou a časově efektivní formu cvičení.

Proto je dnes využívána nejen ve fitness, ale také ve sportovní přípravě, rehabilitaci a programech zaměřených na zlepšení fyzické kondice.

⸻

Jak k bezpečnosti přistupujeme v E/P

V E/P považujeme bezpečnost za absolutní prioritu. Proto samotným nákupem EMS vybavení naše spolupráce nekončí – naopak začíná.

Každý klient při osobním předání EMS setu absolvuje důkladné individuální proškolení, během kterého se naučí správně pracovat s technologií, porozumí principům fungování EMS, správnému nastavení tréninkových parametrů i bezpečné regulaci intenzity elektrických impulzů. Součástí školení je také seznámení s kontraindikacemi, doporučenou frekvencí tréninku, regenerací a správným používáním celého systému. A to pohodlně u Vás doma. 

Naším cílem je, aby každý uživatel nejen vlastnil kvalitní EMS technologii, ale zároveň přesně věděl, jak ji používat bezpečně, efektivně a v souladu se současnými odbornými doporučeními. Díky individuálnímu zaškolení získává potřebné znalosti i jistotu pro správnou práci s technologií.

Ani po předání vybavení však klient nezůstává sám. Všichni zákazníci E/P mají k dispozici průběžnou technickou i odbornou podporu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ať už se jedná o nastavení zařízení, doporučení k tréninku nebo řešení jakýchkoliv dotazů, jsme připraveni pomoci. Díky tomu mají naši klienti jistotu, že EMS technologii využívají bezpečně, správně a naplno využívají její potenciál.

Zdroje

Tento článek vychází z recenzovaných vědeckých studií a systematických přehledů:

• Kemmler W., von Stengel S., Uder M. (2025). Safety, Adherence and Attractiveness of Whole-Body Electromyostimulation in Non-Athletic Cohorts. A Systematic Review.
• Kemmler W. et al. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle-Aged and Older Adults: A Systematic Review.
• Kemmler W. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-analysis.
• Grgic V. et al. (2025). Comparative Efficiency of Whole-Body Electromyostimulation and Resistance Training in Enhancing 1-Repetition Maximum.
• Püttner M. et al. (2026). Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Jumping, Sprinting and Agility Performance in Sportspeople and Athletes: Systematic Review and Meta-Analysis.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Může EMS skutečně pomoci při redukci hmotnosti?

Jednou z nejčastějších otázek, které lidé pokládají, je: Pomáhá EMS při hubnutí?

Odpověď není úplně jednoduchá.

EMS není zázračná metoda, která sama o sobě rozpustí tukové zásoby. Pokud je však správně zařazena do aktivního životního stylu, může být velmi účinným nástrojem pro zlepšení tělesného složení, zvýšení svalové hmoty a podporu pravidelného pohybu.

Podívejme se, co ukazují vědecké studie.

⸻

Jak funguje hubnutí?

Aby člověk zhubnul, musí dlouhodobě vydávat více energie, než přijímá.

Na tom se nic nemění.

EMS však může pomoci několika způsoby:

• aktivací velkého množství svalových vláken,
• zvýšením svalové síly,
• podporou budování svalové hmoty,
• usnadněním pravidelného tréninku i lidem s nedostatkem času.

Právě vyšší podíl aktivní svalové hmoty přispívá k vyššímu energetickému výdeji organismu i v klidovém režimu.

⸻

Co ukazují vědecké studie?

Výsledky několika systematických přehledů potvrzují, že pravidelný WB-EMS trénink může vést ke zlepšení tělesného složení.

Nejčastěji bylo pozorováno:

• zvýšení svalové hmoty,
• snížení procenta tělesného tuku,
• zlepšení svalové síly,
• zlepšení funkční zdatnosti.

Nejvýraznější změny byly zaznamenány u osob se sedavým zaměstnáním, lidí středního a vyššího věku a u jedinců, kteří před zahájením programu pravidelně necvičili.

⸻

EMS není náhrada zdravého životního stylu

Jedním z nejčastějších mýtů je představa, že člověk pouze oblékne EMS oblek a začne hubnout.

Tak to nefunguje.

Vědecké studie ukazují, že nejlepších výsledků dosahují lidé, kteří EMS kombinují s:

• pravidelným pohybem,
• vyváženou stravou,
• dostatečným příjmem bílkovin,
• kvalitním spánkem,
• dostatečnou regenerací.

EMS je nástroj, který může celý proces podpořit, nikoliv nahradit.

⸻

Proč je EMS vhodné pro zaneprázdněné lidi?

Jedním z důvodů oblíbenosti EMS je časová efektivita.

Moderní WB-EMS trénink obvykle trvá přibližně 20 minut a zapojuje většinu hlavních svalových skupin současně.

To ocení zejména lidé, kteří mají náročné zaměstnání nebo rodinu a hledají způsob, jak pravidelně zařadit pohyb do svého programu.

⸻

Kdo může z EMS při hubnutí nejvíce těžit?

Výzkumy ukazují nejlepší výsledky zejména u:

• lidí se sedavým zaměstnáním,
• osob s nadváhou,
• začátečníků,
• klientů vracejících se po delší pauze ke cvičení,
• lidí s nedostatkem času.

U těchto skupin může být EMS účinným prostředkem ke zvýšení pohybové aktivity a zlepšení tělesného složení.

⸻

Shrnutí

EMS není zkratka k hubnutí bez úsilí.

Je to moderní technologie, která při správném použití podporuje aktivní zapojení svalů, zlepšuje svalovou sílu a může přispět ke zlepšení tělesného složení.

Pokud je součástí zdravého životního stylu, může být pro mnoho lidí efektivní cestou k dosažení lepší kondice.

⸻

Zdroje

Tento článek vychází z recenzovaných vědeckých studií a systematických přehledů:

• Kemmler W. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-analysis.
• Zhang Y. et al. (2024). The Effects of Whole-Body Muscle Stimulation on Body Composition and Strength Parameters: A Systematic Review and Meta-analysis.
• Kemmler W. et al. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle-Aged and Older Adults: A Systematic Review.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Kreatin: účinky, dávkování, benefity a vědecké studie

Kreatin patří mezi nejvíce prozkoumané doplňky stravy na světě. Za posledních více než 30 let vznikly stovky kvalitních vědeckých studií, které potvrzují jeho bezpečnost i účinnost při správném užívání.

Přesto kolem kreatinu stále koluje mnoho mýtů. Někteří lidé se obávají zadržování vody, jiní si myslí, že je určen pouze kulturistům. Moderní výzkumy ale ukazují, že kreatin může být přínosný nejen pro silové sportovce, ale také pro ženy, seniory nebo osoby s aktivním životním stylem.

V tomto článku si vysvětlíme, jak kreatin funguje, jaké má účinky podle vědeckých studií a proč je jedním z nejdoporučovanějších doplňků výživy.

Co je kreatin?

Kreatin je přirozeně se vyskytující látka tvořená z aminokyselin argininu, glycinu a methioninu.

Přibližně 95 % kreatinu se nachází ve svalech, kde slouží jako zásobárna energie pro krátkodobé intenzivní pohyby.

Organismus si kreatin vytváří sám, zároveň jej přijímáme z běžné stravy – především z masa a ryb.

Jak kreatin funguje?

Při intenzivním výkonu tělo využívá ATP (adenosintrifosfát), který představuje hlavní zdroj energie pro svalovou práci.

Zásoby ATP jsou však velmi malé.

Právě zde nastupuje kreatin.

Ve svalech se ukládá ve formě kreatinfosfátu, který pomáhá rychle obnovovat ATP. Díky tomu může sval déle pracovat při maximální intenzitě.

To je hlavní důvod, proč kreatin zlepšuje výkon při:

• silovém tréninku,
• sprintu,
• CrossFitu,
• hokeji,
• fotbalu,
• atletice,
• bojových sportech,
• výbušných sportovních aktivitách.

Schválené zdravotní tvrzení

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) schválil následující zdravotní tvrzení:

Kreatin zvyšuje fyzickou výkonnost při po sobě jdoucích krátkodobých intervalech vysoce intenzivního cvičení.

Příznivého účinku je dosaženo při denním příjmu 3 g kreatinu.

Jaké účinky kreatinu potvrzují vědecké studie?

1. Vyšší síla

Nejčastěji potvrzeným účinkem kreatinu je zvýšení svalové síly.

Meta-analýzy ukazují, že lidé užívající kreatin dosahují vyšších silových výkonů než kontrolní skupiny.

To se týká například:

• dřepu,
• mrtvého tahu,
• bench pressu,
• přítahů,
• sprintů.

2. Lepší výkonnost při intenzivním cvičení

Kreatin pomáhá při aktivitách trvajících několik sekund až desítek sekund.

Patří sem například:

• sprint,
• výskok,
• opakované série,
• intervalový trénink,
• HIIT.

3. Vyšší objem tréninku

Lidé užívající kreatin často zvládnou:

• více opakování,
• vyšší váhy,
• více sérií,
• kratší únavu mezi sériemi.

Dlouhodobě tak mohou absolvovat kvalitnější trénink.

4. Rychlejší regenerace

Některé studie naznačují, že kreatin může:

• snižovat svalové poškození,
• podporovat obnovu energetických zásob,
• urychlovat regeneraci po náročném tréninku.

Výsledky jsou slibné, ale účinek na regeneraci není tak jednoznačně potvrzen jako jeho vliv na sílu a výkon.

5. Nárůst svalové hmoty

Kreatin sám o sobě svaly „nevytváří“.

Pomáhá však zvýšit kvalitu tréninku, díky čemuž může při pravidelném silovém cvičení přispět k větším přírůstkům svalové hmoty.

Po zahájení užívání se také může zvýšit obsah vody uvnitř svalových buněk, což je přirozený fyziologický jev.

6. Podpora aktivního stárnutí

Vědecké studie ukazují, že u starších dospělých může kombinace kreatinu a odporového tréninku přispět ke zlepšení svalové síly a podpoře zachování svalové hmoty.

Nejde však o léčbu ani záruku konkrétních zdravotních výsledků.

7. Kreatin a mozek

Výzkum zkoumá také možné účinky kreatinu na funkci mozku, zejména při nedostatku spánku, psychické zátěži nebo u některých skupin populace.

Dosavadní výsledky jsou zajímavé, ale zatím nejsou dostatečné pro schválená zdravotní tvrzení.

Je kreatin bezpečný?

Ano.

Kreatin patří mezi nejlépe prozkoumané doplňky stravy.

Dlouhodobé klinické studie neprokázaly škodlivý vliv na zdravé ledviny ani játra u zdravých osob při doporučeném dávkování.

Přesto by osoby s onemocněním ledvin měly užívání konzultovat s lékařem.

Jak správně užívat kreatin?

Nejčastější doporučení:

• 3–5 g denně,
• pravidelně každý den,
• není důležité, zda ráno nebo večer,
• lze užívat s jídlem i bez něj.

Nasycovací fáze není nezbytná.

Pravidelné užívání vede během několika týdnů k obdobnému nasycení svalových zásob kreatinu.

Kdy je nejlepší kreatin užívat?

Současné studie neukazují zásadní rozdíl mezi užíváním:

• před tréninkem,
• po tréninku,
• během dne.

Mnohem důležitější je pravidelnost.

Kdo může kreatin využít?

Kreatin je vhodný například pro:

• silové sportovce,
• fitness nadšence,
• CrossFit,
• běžce na krátké tratě,
• cyklisty,
• fotbalisty,
• hokejisty,
• bojové sporty,
• aktivní muže,
• aktivní ženy,
• osoby usilující o zvýšení výkonnosti při intenzivním tréninku.

Nejčastější mýty o kreatinu

Kreatin škodí ledvinám

Současné vědecké důkazy to u zdravých lidí nepotvrzují.

Kreatin zavodňuje

Kreatin může zvýšit množství vody uvnitř svalových buněk.

Nejde však o podkožní zadržování vody, které bývá často mylně uváděno.

Kreatin je steroid

Není.

Kreatin je přirozená látka běžně se vyskytující v lidském těle i v potravě.

Kreatin funguje jen pro kulturisty

Ne.

Výzkumy potvrzují jeho přínos u široké škály sportů využívajících krátkodobé intenzivní výkony.

Proč zvolit 100% mikronizovaný kreatin monohydrát?

Mikronizovaný kreatin:

• lépe se rozmíchává,
• nezanechává tolik usazenin,
• neobsahuje žádná sladidla,
• neobsahuje aromata,
• neobsahuje barviva,
• obsahuje pouze 100 % kreatin monohydrát.

Právě kreatin monohydrát je forma, která byla použita v naprosté většině vědeckých studií.

Shrnutí

Pokud hledáte doplněk stravy s největším množstvím kvalitních vědeckých důkazů, kreatin patří mezi absolutní špičku.

Pravidelné užívání doporučené dávky spolu s kvalitním tréninkem může přispět ke zlepšení výkonu při krátkodobých intenzivních aktivitách. Kreatin monohydrát je zároveň nejlépe prozkoumanou formou kreatinu a představuje ověřenou volbu pro sportovce i aktivní osoby.

Náš produkt nalezneš: Creatine Monohydrate 500 g

Zdroje (vědecké studie)

Tento článek vychází z recenzovaných vědeckých studií, systematických přehledů a stanovisek odborných institucí.

• Kreider RB, Kalman DS, Antonio J, et al. (2017). International Society of Sports Nutrition position stand: safety and efficacy of creatine supplementation in exercise, sport, and medicine. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 14:18.
• Candow DG, Forbes SC, Chilibeck PD, et al. (2021). Creatine Supplementation and Aging Musculoskeletal Health.Endocrine.
• Branch JD. (2003). Effect of Creatine Supplementation on Body Composition and Performance: A Meta-analysis.International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism.
• Rawson ES, Persky AM. (2007). Mechanisms of Creatine Supplementation in Exercise, Sport, and Medicine. Sports Medicine.
• Buford TW, Kreider RB, Stout JR, et al. (2007). International Society of Sports Nutrition Position Stand: Creatine Supplementation and Exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition.
• Chilibeck PD, Kaviani M, Candow DG, Zello GA. (2017). Effect of Creatine Supplementation During Resistance Training on Lean Tissue Mass and Muscular Strength in Older Adults: A Meta-analysis. Open Access Journal of Sports Medicine.
• Forbes SC, Candow DG, Krentz JR, et al. (2022). Contemporary Evidence and Clinical Applications of Creatine Supplementation. Nutrients.
• Antonio J, Candow DG, Forbes SC, et al. (2021). Common Questions and Misconceptions About Creatine Supplementation: What Does the Scientific Evidence Really Show? Journal of the International Society of Sports Nutrition.
• European Food Safety Authority (EFSA). Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to creatine. EFSA Journal. (Schválené zdravotní tvrzení podle nařízení EU.)

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Je EMS jen marketing, nebo skutečně funguje?

Elektrostimulace svalů (EMS) se v posledních letech stala jednou z nejdiskutovanějších metod moderního tréninku. Někdo ji považuje za revoluci ve fitness, jiný ji bere pouze jako doplněk klasického cvičení. Jaká je ale skutečnost?

Podívejme se na to, co říkají vědecké studie.

Co je EMS?

EMS (Electrical Muscle Stimulation) je technologie, která pomocí elektrických impulzů aktivuje svalová vlákna. Impulzy napodobují signály, které za běžných okolností vysílá mozek při pohybu.

Při kvalitně vedeném EMS tréninku dochází ke spojení:

• aktivního pohybu,
• vědomé práce svalů,
• elektrické stimulace.

Právě tato kombinace odlišuje moderní celotělové EMS (WB-EMS) od běžných rehabilitačních přístrojů.

Co říkají vědecké studie?

Za posledních několik let vznikly desítky kvalitních studií a několik systematických přehledů, které hodnotily účinky WB-EMS.

Výsledky se shodují v několika důležitých bodech.

1. EMS může významně zvýšit svalovou sílu

Největší přínos byl opakovaně pozorován u:

• začátečníků,
• lidí se sedavým zaměstnáním,
• osob středního a vyššího věku,
• klientů vracejících se po delší pauze ke cvičení.

Systematické přehledy ukazují, že pravidelný WB-EMS trénink vede ke zlepšení svalové síly a nárůstu aktivní svalové hmoty. Nejlepších výsledků je dosaženo při dlouhodobém, správně vedeném programu.

2. EMS není zázračná náhrada klasického tréninku

To je důležitá informace.

Nejnovější systematický přehled z roku 2024 ukazuje, že u zkušených sportovců nemusí být WB-EMS účinnější než kvalitně sestavený silový trénink.

To ale neznamená, že EMS nefunguje.

Naopak.

Studie potvrzují, že EMS představuje velmi efektivní alternativu nebo doplněk klasického cvičení, zejména pro lidi, kteří mají málo času, začínají se sportem nebo hledají jiný způsob zatížení svalů.

3. EMS šetří čas

Jednou z největších výhod EMS je vysoká časová efektivita.

Během jednoho tréninku dochází k současné aktivaci většiny hlavních svalových skupin.

Proto většina odborných doporučení pracuje s přibližně 20minutovým tréninkem, který je vzhledem k intenzitě stimulace dostačující.

Nejde o to cvičit déle.

Důležitější je správně nastavená intenzita, technika provedení a dostatečná regenerace.

4. Bezpečnost je na prvním místě

Moderní EMS technologie je při správném použití považována za bezpečnou.

Stejně jako u každého intenzivního tréninku však platí několik pravidel:

• trénink by měl být veden proškoleným trenérem,
• intenzita musí být nastavena individuálně,
• mezi jednotlivými lekcemi je vhodné ponechat dostatek času na regeneraci,
• je nutné respektovat zdravotní kontraindikace.

Právě správné vedení tréninku rozhoduje o tom, zda bude EMS efektivní a bezpečné.

Pro koho je EMS vhodné?

Výzkumy ukazují velmi dobré výsledky zejména u:

• lidí se sedavým zaměstnáním,
• osob s nedostatkem času,
• začátečníků,
• klientů po delší sportovní pauze,
• aktivních lidí, kteří chtějí zpestřit svůj trénink.

Co si z vědeckých studií odnést?

Nejdůležitější závěr je jednoduchý.

EMS není zkratka bez práce.

Je to moderní tréninková technologie, která při správném použití dokáže efektivně aktivovat svaly, zlepšovat svalovou sílu a pomoci lidem, kteří hledají časově úsporný způsob cvičení.

Nejlepších výsledků dosahují lidé, kteří EMS kombinují s aktivním pohybem, kvalitní regenerací a vyváženou stravou.

Zdroje

Tento článek vychází z recenzovaných vědeckých studií a systematických přehledů.

• Kemmler W. et al. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle-Aged and Older Adults: A Systematic Review.
• Burgos-Postigo S., Fernández-Elías V. E. (2024). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Muscle Strength, Anthropometrics and Performance in Active Young Adult Populations: A Systematic Review.
• Kemmler W. et al. (2021). Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength: A Systematic Review and Meta-analysis.
• Zhang Y. et al. (2024). The Effects of Whole-Body Muscle Stimulation on Body Composition and Strength Parameters: A Systematic Review and Meta-analysis.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Co je EMS technologie? Vše, co potřebujete vědět

Co znamená zkratka EMS?

EMS je zkratka pro Electrical Muscle Stimulation, tedy elektrickou stimulaci svalů. Jedná se o moderní technologii, která pomocí bezpečných elektrických impulzů aktivuje svalová vlákna. Tyto impulzy napodobují signály, které běžně vysílá náš mozek při pohybu.

EMS není novinkou posledních let. Již desítky let se využívá ve fyzioterapii, rehabilitaci i vrcholovém sportu. Dnes je díky moderním technologiím dostupná také široké veřejnosti jako efektivní forma pohybového tréninku.

Jak EMS funguje?

Při klasickém pohybu vysílá mozek elektrický signál přes nervovou soustavu do svalů, které se následně stáhnou.

EMS tento proces doplňuje pomocí přesně nastavených elektrických impulzů. Ty jsou přenášeny přes elektrody umístěné v EMS obleku přímo ke svalům. Výsledkem je intenzivní svalová kontrakce, která probíhá současně s vaším aktivním pohybem.

Nejde tedy o pasivní ležení na gauči. Moderní EMS trénink kombinuje elektrickou stimulaci s funkčními cviky, díky čemuž dochází k efektivnímu zapojení celého těla.

Jaké svaly EMS aktivuje?

EMS technologie umožňuje během jednoho tréninku stimulovat většinu hlavních svalových skupin současně. Patří mezi ně:

• nohy,
• hýždě,
• záda,
• břicho,
• hrudník,
• paže,
• ramena.

Díky tomu lze během krátkého času procvičit celé tělo.

Kde se EMS využívá?

EMS technologie má široké využití:

• osobní fitness trénink,
• rehabilitace po úrazech,
• fyzioterapie,
• vrcholový sport,
• kompenzační cvičení,
• zlepšení síly a svalové vytrvalosti,
• podpora zdravého životního stylu.

Každý trénink by měl být vždy přizpůsoben zdravotnímu stavu, cílům a fyzické kondici konkrétního člověka.

Jak dlouho trvá EMS trénink?

Standardní délka moderního WB-EMS tréninku je přibližně 20 minut.

Důvodem je vysoká intenzita svalové stimulace. Během této doby svaly vykonají velké množství kontrakcí, a proto je důležité dodržovat doporučenou délku i dostatečný čas na regeneraci.

Je EMS bezpečné?

Ano, pokud je EMS používáno správně a pod vedením vyškoleného odborníka.

Stejně jako u každé pohybové aktivity existují určité kontraindikace. EMS není vhodné například pro osoby s kardiostimulátorem, během těhotenství nebo při některých závažných onemocněních. Proto by měl každý klient před zahájením tréninku vyplnit zdravotní dotazník a konzultovat svůj zdravotní stav s trenérem.

Pro koho je EMS vhodné?

EMS může být vhodnou volbou pro širokou skupinu lidí:

• začátečníky,
• rekreační sportovce,
• vytížené osoby s nedostatkem času,
• aktivní seniory,
• sportovce, kteří chtějí doplnit svůj běžný trénink.

Klíčem je vždy individuální nastavení intenzity a správně vedený trénink.

Nejčastější mýty o EMS

Kolem EMS technologie koluje řada nepřesných informací.

Jedním z nejčastějších mýtů je, že EMS samo o sobě spaluje tuk nebo buduje svaly bez jakékoliv aktivity. Ve skutečnosti je EMS pouze nástroj, který podporuje svalovou práci. Skutečné výsledky závisí na pravidelném pohybu, správném nastavení tréninku, regeneraci a vyvážené stravě.

Shrnutí

EMS představuje moderní technologii, která propojuje vědecké poznatky s efektivním pohybem. Díky řízené elektrické stimulaci pomáhá aktivovat svaly během krátkého, ale intenzivního tréninku. Při správném používání může být vhodným pomocníkem pro zlepšení fyzické kondice, síly i celkové pohybové aktivity.

Nejdůležitější však není samotná technologie. Rozhodující je správné vedení tréninku, individuální přístup a kvalitní metodika. Právě spojení odborných znalostí a moderní EMS technologie umožňuje využít její potenciál bezpečně a efektivně.

Zdroje

Tento článek vychází z recenzovaných vědeckých studií, systematických přehledů a metaanalýz zaměřených na účinnost, bezpečnost a využití celotělové elektromyostimulace (WB-EMS):

• Kemmler W. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-analysis. Frontiers in Physiology. 

• Kemmler W. et al. (2018). Efficacy and Safety of Low Frequency Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) to Improve Health-Related Outcomes in Non-athletic Adults: A Systematic Review. Frontiers in Physiology. 

• Filipović A., Kleinöder H., Dörmann U., & Mester J. (2011). Electromyostimulation—A Systematic Review of the Effects of Different Electromyostimulation Methods on Selected Strength Parameters in Trained and Elite Athletes.

• Maffiuletti N. A. (2010). Physiological and Methodological Considerations for the Use of Neuromuscular Electrical Stimulation. European Journal of Applied Physiology.

• Paillard T. (2018). Combined Application of Neuromuscular Electrical Stimulation and Voluntary Muscular Contractions. Sports Medicine.

• Amaro-Gahete F. J. et al. (2018). Changes in Physical Fitness after 12 Weeks of Whole-Body Electromyostimulation Training. Frontiers in Physiology.

• Wirtz N. et al. (2015). Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Strength, Sprinting, Jumping and Sport-Specific Performance.

• Gondin J., Guette M., Ballay Y., & Martin A. (2005). Electromyostimulation Training Effects on Neural Drive and Muscle Architecture.

 CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz