Po čtyřicítce se ženské tělo postupně mění. Nejde pouze o číslo na váze nebo o to, jak vypadá postava v zrcadle. S přibývajícím věkem se stále důležitější stává množství a především kvalita svalové hmoty, svalová síla, kondice a schopnost zvládat běžné každodenní pohyby.

Význam svalů se ještě více dostává do popředí v období menopauzy a po ní. Hormonální změny, nižší množství estrogenu, méně pohybu a další faktory mohou přispívat ke změnám tělesného složení a postupnému poklesu svalové hmoty a síly.

Dobrou zprávou je, že tento proces není pouze otázkou genetiky nebo věku. Pravidelný pohyb, silový trénink, dostatečný příjem bílkovin a celkově aktivní životní styl mohou významně pomoci svalovou hmotu udržovat a rozvíjet.

A právě zde může mít své místo také EMS trénink.

Proč začíná být svalová hmota po čtyřicítce ještě důležitější?

Svaly nejsou pouze „to, co je vidět“ při cvičení. Jsou důležitou součástí pohybového aparátu a podílejí se na každodenním fungování člověka.

Silnější svaly znamenají například lepší schopnost:

• vstát ze židle,
• chodit do schodů,
• zvedat a přenášet předměty,
• udržovat stabilitu těla,
• zvládat sport a běžný pohyb,
• zachovat si soběstačnost i ve vyšším věku.

Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým zařazovat aktivity zaměřené na posilování hlavních svalových skupin minimálně 2 dny týdně. U starších lidí je navíc důležitý také trénink rovnováhy a funkční síly. (Světová zdravotnická organizace)

Svalová hmota tedy není pouze otázkou estetického vzhledu. Je jedním z důležitých základů dlouhodobé fyzické kondice.

Co se může dít se svaly během menopauzy?

Menopauza je přirozenou součástí života ženy, ale přináší řadu fyziologických změn.

Jednou z nich je výrazný pokles hladiny estrogenu. Výzkum ukazuje, že období po menopauze je spojeno s nižší svalovou hmotou a svalovou silou ve srovnání s premenopauzálním obdobím. Role estrogenu ve stárnutí svalů je komplexní a některé mechanismy stále nejsou zcela objasněné, ale dostupné důkazy podporují význam aktivního životního stylu a pravidelného tréninku. (PubMed)

To je také jeden z důvodů, proč není ideální čekat až na dobu, kdy začne být úbytek svalů výrazně patrný.

Péče o svaly by měla začít ještě před menopauzou a pokračovat během ní i po ní.

Nejde jen o kilogramy na váze

Jednou z častých chyb je soustředit se pouze na číslo na osobní váze.

Dvě ženy mohou vážit například 65 kilogramů, ale jejich tělesné složení může být výrazně odlišné.

Jedna může mít více svalové hmoty a méně tukové tkáně, druhá naopak méně svalů a více tukové tkáně.

Proto může být při hodnocení výsledků důležitější sledovat také:

• svalovou sílu,
• obvody těla,
• tělesné složení,
• kondici,
• pohybové schopnosti,
• subjektivní pocit síly a energie,
• kvalitu každodenního pohybu.

Cílem nemusí být být co nejlehčí. Cílem může být být silnější, pohyblivější a funkčnější.

Silový trénink jako základ

Pokud chce žena po čtyřicítce dlouhodobě pečovat o svalovou hmotu, měl by mít v jejím pohybovém režimu své místo silový nebo odporový trénink.

A nemusí automaticky znamenat hodiny ve fitness centru.

Může jít například o:

• cvičení s vlastní vahou,
• činky,
• odporové gumy,
• stroje,
• funkční cvičení,
• nebo vhodně nastavený EMS trénink.

Systematický přehled a metaanalýza zaměřená na ženy v menopauze zahrnula 27 randomizovaných kontrolovaných studií s téměř 2 000 účastnicemi. Výsledky ukázaly pozitivní vliv pohybových intervencí na svalovou hmotu a svalovou sílu. U odporového tréninku byly pozorovány přínosy pro udržení a rozvoj svalové hmoty a síly. (Springer Link)

Další systematický přehled zaměřený na postmenopauzální ženy rovněž ukazuje, že odporový trénink může podporovat funkční kapacitu a další parametry zdraví, přičemž autoři zároveň upozorňují na různou kvalitu dostupných důkazů. (PubMed)

Jinými slovy:

Po čtyřicítce není důvod se silovému tréninku vyhýbat. Naopak. Je vhodné ho postupně zařazovat a přizpůsobit aktuální kondici ženy.

A kde do toho zapadá EMS?

EMS znamená elektromyostimulace.

Při celotělovém EMS tréninku jsou pomocí elektrod aplikovány elektrické impulzy, které stimulují svaly. EMS se obvykle kombinuje s jednoduchými aktivními pohyby a cviky.

Nejde tedy pouze o „stání v obleku“.

Principem je kombinace volní svalové práce a elektrické stimulace svalů.

U celotělového EMS se používá více elektrod současně, takže lze během jednoho tréninku stimulovat velké množství svalových skupin.

Co říkají studie o EMS a svalové síle?

EMS není pouze marketingový trend. Celotělová elektromyostimulace byla zkoumána v řadě klinických studií a systematických přehledů.

Například systematický přehled a metaanalýza Kemmlera a kolektivu z roku 2021 zahrnula 16 studií a 897 účastníků. Autoři zjistili významné pozitivní účinky WB-EMS na parametry svalové hmoty a také na maximální sílu dolních končetin a trupu. Výsledky však neprokázaly statisticky významný efekt na množství tělesného tuku. (PubMed)

Ještě širší systematický přehled a metaanalýza z roku 2023 zahrnula 26 studií s celkem 1 183 účastníky. Výsledky ukázaly pozitivní účinky WB-EMS na svalovou hmotu, svalovou sílu a svalový výkon. (PubMed Central (PMC))

To je důležité i pro ženy po čtyřicítce.

EMS tedy může být jednou z možností, jak zařadit stimulaci svalů do pravidelného pohybového režimu, zejména pokud žena hledá časově efektivní a individuálně vedenou formu tréninku.

Proč může být EMS zajímavý právě pro ženy po 40?

Každá žena je samozřejmě jiná. Někomu vyhovuje klasické fitness, jinému skupinové lekce, běh nebo domácí cvičení.

EMS může být zajímavou variantou například pro ženy, které:

Nemají mnoho času

Celotělový EMS trénink je časově efektivní forma cvičení. Trénink může být relativně krátký a zároveň zapojovat více svalových skupin.

Nechtějí trávit hodiny ve fitness centru

Pro některé ženy může být jednodušší zařadit pravidelný individuální trénink než několikrát týdně plánovat dlouhou návštěvu fitness centra.

Začínají po delší pohybové pauze

Správně vedený EMS trénink může být nastaven podle aktuální kondice klientky. Intenzita se postupně přizpůsobuje její zkušenosti a toleranci zátěže.

Chtějí individuální přístup

EMS je vhodné provádět pod dohledem proškoleného trenéra, který nastavuje intenzitu stimulace a zároveň kontroluje techniku prováděných cviků.

Chtějí se zaměřit na svalovou sílu

Právě svalová síla a funkční schopnosti jsou v průběhu stárnutí velmi důležité. Studie s WB-EMS ukazují potenciál této metody pro zlepšení parametrů svalové síly. (PubMed)

E/P: EMS trénink s důrazem na individuální nastavení

V E/P se zaměřujeme na moderní EMS technologii, která umožňuje propojit elektrostimulaci svalů s aktivním pohybem.

E/P EMS oblek využívá systém elektrod rozmístěných tak, aby bylo možné stimulovat hlavní svalové partie.

Druhá generace E/P obleku využívá 24 elektrod, včetně elektrod v oblasti ramen a rozdělené břišní části. Díky tomu lze pracovat s více oblastmi těla současně.

E/P využívá také suchý systém, takže není nutné oblek před tréninkem namáčet.

Součástí systému je také aplikace EP EMS, ve které jsou dostupné řízené tréninky a možnost nastavení tréninkového programu.

EMS není zkratka pro „nemusím cvičit“

Tady je důležité říct jednu věc na rovinu.

EMS není kouzelná zkratka, která nahradí zdravý životní styl.

Pokud žena chce dlouhodobě udržet svalovou hmotu, měla by se zaměřit na komplexní přístup:

• pravidelný pohyb,
• silový nebo odporový trénink,
• dostatek bílkovin a celkově kvalitní stravu,
• regeneraci,
• spánek,
• dostatečnou každodenní aktivitu,
• postupné zvyšování tréninkové zátěže podle schopností.

EMS může být jedním z nástrojů tohoto systému.

WHO doporučuje dospělým mimo jiné 150–300 minut pohybové aktivity střední intenzity týdně a posilování hlavních svalových skupin alespoň dva dny v týdnu. (Světová zdravotnická organizace)

Proto může být ideálním řešením kombinace různých forem pohybu – například chůze, běžná každodenní aktivita, klasický silový trénink a podle individuální situace také EMS.

EMS může být zajímavou volbou i pro ženy, které se vracejí ke cvičení

Po čtyřicítce se často mění životní priority. Práce, děti, rodina a další povinnosti mohou znamenat méně času na sebe.

Právě časová náročnost bývá jedním z důvodů, proč ženy pravidelný pohyb odkládají.

A přitom právě pravidelnost je klíčová.

Není nutné hledat dokonalý tréninkový plán. Mnohem důležitější je najít takový pohyb, který žena dokáže dlouhodobě udržet.

Pro jednu ženu to bude klasické fitness.

Pro jinou běh.

Pro další domácí cvičení.

A pro jinou může být vhodnou možností individuálně vedený EMS trénink.

Nejlepší trénink je často ten, který dokážete pravidelně zařadit do svého života.

Co by měla žena po čtyřicítce řešit především?

Pokud bychom měli celou problematiku zjednodušit, nejde pouze o hubnutí.

Mnohem důležitější je dlouhodobě pracovat na:

1. Svalové hmotě
Svaly pomáhají udržovat fyzickou výkonnost a funkčnost.

2. Svalové síle
Síla je důležitá pro běžné každodenní činnosti i dlouhodobou soběstačnost.

3. Pohyblivosti
Pravidelný pohyb pomáhá udržovat schopnost kvalitně se hýbat.

4. Tělesném složení
Není důležité pouze kolik člověk váží, ale také z čeho se jeho tělo skládá.

5. Pravidelnosti
Jednorázový trénink nic nevyřeší. Výsledky vznikají díky dlouhodobému systému.

6. Regeneraci a výživě
Trénink je pouze jeden dílek celé skládačky.

Nečekejte, až svaly začnou ubývat

Péče o svalovou hmotu není něco, co by mělo začít až v šedesáti.

Čtyřicítka může být naopak ideálním obdobím, kdy začít brát silový trénink opravdu vážně.

Nejde o to stát se profesionální sportovkyní.

Jde o to, aby tělo zůstalo silné, pohyblivé a funkční i za dalších deset, dvacet nebo třicet let.

A právě pravidelný odporový trénink, aktivní životní styl a vhodně zvolené tréninkové metody mohou být důležitou součástí této strategie.

Závěr: Po čtyřicítce není čas zpomalit. Je čas začít trénovat chytřeji.

Ženské tělo se s věkem mění. To ale neznamená, že se musíme smířit se ztrátou síly, svalové hmoty a kondice.

Naopak.

Výzkum podporuje význam pravidelného pohybu a odporového tréninku pro udržení svalové hmoty a síly u žen v období menopauzy a po ní. Výzkum celotělové elektromyostimulace zároveň ukazuje, že WB-EMS může pozitivně ovlivňovat některé parametry svalové hmoty, síly a výkonu. (Springer Link)

EMS proto může být zajímavým nástrojem pro ženy po čtyřicítce, které chtějí efektivně pracovat na své svalové síle a kondici – vždy však jako součást celkového aktivního životního stylu a s individuálním nastavením tréninku.

E/P přináší možnost moderního EMS tréninku s důrazem na individuální přístup, aktivní pohyb a dlouhodobě udržitelný tréninkový systém.

Nejde jen o to vypadat dobře dnes.
Jde o to mít silné a funkční tělo i za deset, dvacet nebo třicet let.

Důležité upozornění

EMS trénink není vhodný pro každého. Před zahájením tréninku je nutné zohlednit zdravotní stav klienta a případné kontraindikace. U osob se zdravotními obtížemi nebo nejasnostmi ohledně vhodnosti EMS tréninku je vhodné konzultovat jeho zařazení s lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem.

EMS by měl být prováděn podle vhodně nastaveného protokolu a s přiměřenou intenzitou. Především u začátečníků je důležitá postupná adaptace na zátěž.

Použité odborné zdroje

1. Kemmler W., Shojaa M., Steele J. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-Analysis. Frontiers in Physiology, 12, 640657. DOI: 10.3389/fphys.2021.640657. (Frontiers)
2. Rodrigues-Santana L., Hugo L., Pérez-Gómez J. et al. (2023). The effects of whole-body muscle stimulation on body composition and strength parameters: A PRISMA systematic review and meta-analysis. Medicine, 102(8), e32668. DOI: 10.1097/MD.0000000000032668. (PubMed Central (PMC))
3. Le YH., Kohl M., von Stengel S., Uder M., Kemmler W. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle Aged-Older Adults – A Systematic Review. Deutsche Zeitschrift für Sportmedizin, 75, 41–48. DOI: 10.5960/dzsm.2024.590. (germanjournalsportsmedicine.com)
4. Wang et al. (2023). Effect of non-pharmacological interventions on the prevention of sarcopenia in menopausal women: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. BMC Women’s Health. (Springer Link)
5. Santos et al. (2023). The role of estrogen in female skeletal muscle aging: A systematic review. Studie shrnuje dostupné důkazy o vztahu estrogenového prostředí, svalové hmoty a svalové funkce. (PubMed)
6. World Health Organization (WHO). Guidelines on physical activity and sedentary behaviour. WHO doporučuje dospělým mimo jiné posilování hlavních svalových skupin minimálně 2 dny týdně. (Světová zdravotnická organizace)

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

 Co skutečně říkají vědecké studie o účincích WB-EMS?

EMS trénink se v posledních letech stal jednou z možností, jak efektivně zapojit svaly při časově úsporném cvičení. Přesto kolem něj stále existuje řada otázek: Dokáže EMS skutečně zvýšit svalovou sílu? Je EMS vhodný pouze pro začátečníky, nebo může být přínosný i pro aktivní sportovce? A co na účinky celotělové elektrostimulace říkají vědecké studie?

V tomto článku se podíváme na WB-EMS (whole-body electromyostimulation) z pohledu současných vědeckých poznatků a systematických přehledů.

Co je WB-EMS?

WB-EMS neboli whole-body electromyostimulation je forma celotělové elektrostimulace svalů, při které elektrické impulzy prostřednictvím elektrod stimulují více svalových skupin současně.

Na rozdíl od klasického posilování, při kterém svalovou kontrakci vytváří především vlastní nervový systém na základě vědomého pohybu, EMS využívá elektrickou stimulaci k vyvolání svalových kontrakcí.

V praxi se WB-EMS často kombinuje s jednoduchými pohybovými nebo silovými cviky. Člověk tedy necvičí pouze „pasivně“, ale může během stimulace provádět kontrolovaný pohyb.

Právě kombinace elektrické stimulace a aktivního pohybu je jedním z důvodů, proč se WB-EMS začal využívat jako časově efektivní forma tréninku.

Může EMS skutečně zvýšit svalovou sílu?

Podle současných vědeckých poznatků ano – WB-EMS může mít pozitivní vliv na svalovou sílu.

Významná systematická rešerše a meta-analýza publikovaná na základě 26 studií zahrnujících celkem 1 183 účastníků hodnotila účinky celotělové elektrostimulace na tělesné složení a parametry svalové výkonnosti.

Výsledky ukázaly statisticky významný pozitivní efekt WB-EMS na:

• svalovou hmotu,
• svalovou sílu,
• svalový výkon,
• některé parametry tělesného složení.

U svalové síly byl zjištěn standardizovaný efekt 0,54, což představuje významný rozdíl mezi skupinami v rámci analyzovaných studií.

To neznamená, že EMS automaticky nahradí klasický silový trénink. Znamená to však, že současné důkazy podporují možnost využití WB-EMS jako účinné tréninkové metody pro rozvoj svalové síly.

EMS není jen pro začátečníky

Jedním z častých omylů je představa, že EMS je určeno pouze lidem, kteří se klasickému cvičení nemohou nebo nechtějí věnovat.

Výzkum ale zahrnuje různé skupiny dospělých a WB-EMS se zkoumá například z hlediska:

• svalové síly,
• svalové hmoty,
• fyzické výkonnosti,
• funkčního pohybu,
• tělesného složení,
• problémů pohybového aparátu.

To dává EMS širší využití.

Pro člověka s omezeným časem může být zajímavou možností, jak zařadit pravidelný trénink.

Pro aktivního sportovce může představovat doplňkovou metodu.

A pro trenéra může být nástrojem, který umožňuje pracovat s klientem jiným způsobem než pouze prostřednictvím klasického fitness tréninku.

Jak dlouho EMS trénink trvá?

Jedním z důvodů popularity WB-EMS je časová efektivita.

Výzkumné protokoly se mezi jednotlivými studiemi liší, ale v odborné literatuře se často objevují krátké tréninkové jednotky v délce přibližně 20–25 minut.

Důležitá však není pouze délka jednoho tréninku.

Stejně jako u klasického cvičení záleží na:

• pravidelnosti,
• správném nastavení intenzity,
• technice pohybu,
• regeneraci,
• individuálních schopnostech člověka,
• celkovém životním stylu.

EMS proto není „zkratka bez práce“. Je to tréninková metoda, která má být správně dávkována a vedená.

Co ukazují studie o tělesném složení?

Výsledky meta-analýzy ukazují také pozitivní vliv WB-EMS na svalovou hmotu.

To je důležitá informace, protože svalová hmota je jedním z klíčových faktorů celkové fyzické výkonnosti.

Současně je ale důležité být při interpretaci výsledků realistický.

EMS není samostatná metoda na hubnutí.

Redukce tělesného tuku závisí především na dlouhodobé energetické bilanci, stravování, pohybové aktivitě a celkovém životním stylu.

EMS může být součástí komplexního programu zaměřeného na zlepšení kondice, posílení svalů a změnu tělesného složení, ale není vhodné prezentovat jej jako náhradu zdravého jídelníčku nebo běžné pohybové aktivity.

Právě realistické očekávání je důležitou součástí kvalitního EMS tréninku.

EMS a bolesti zad

Další zajímavou oblastí výzkumu představují bolesti zad.

WB-EMS byl v odborných studiích zkoumán také u lidí s chronickými nespecifickými bolestmi zad.

Starší meta-analýza individuálních dat z randomizovaných kontrolovaných studií například zaznamenala významné zlepšení intenzity bolesti u skupiny využívající WB-EMS. (PubMed Central (PMC))

Také novější systematický přehled zaměřený přímo na nízkofrekvenční WB-EMS u chronické nespecifické bolesti zad hodnotil jeho účinky na bolest a funkční stav. (PubMed)

To ale neznamená, že EMS automaticky „léčí záda“.

Bolesti zad mohou mít celou řadu příčin a u konkrétního člověka je vždy potřeba zohlednit jeho zdravotní stav.

EMS proto může být v některých případech zajímavou součástí pohybového programu, ale nenahrazuje diagnostiku ani odbornou zdravotní péči.

Je EMS bezpečné?

Bezpečnost je u elektrostimulace zásadní.

Výzkum WB-EMS ukazuje obecně příznivé výsledky z hlediska bezpečnosti při správném použití, zároveň je však nutné dodržovat stanovené postupy, správně nastavovat intenzitu a respektovat zdravotní stav klienta.

Systematický přehled bezpečnosti a adherence zahrnující 58 studií uvádí, že v analyzovaných studiích nebyly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Autoři současně zdůrazňují potřebu správného nastavení a bezpečného používání technologie. (Masaryk University Journals)

EMS by proto nemělo být založeno pouze na tom, že si člověk oblékne oblek a nastaví co nejvyšší intenzitu.

Kvalitní EMS trénink znamená správné nastavení, kontrolu intenzity, techniku pohybu a respektování individuálních možností klienta.

Proč je důležitý trenér?

Technologie sama o sobě není zárukou kvalitního tréninku.

Stejně jako u klasického fitness rozhoduje o výsledku také způsob, jakým je trénink sestaven a veden.

Trenér by měl sledovat například:

• techniku jednotlivých cviků,
• intenzitu stimulace,
• reakci klienta,
• jeho aktuální kondici,
• předchozí zkušenosti s tréninkem,
• regeneraci,
• případná zdravotní omezení.

EMS oblek je tedy nástroj.

Výsledek vytváří kombinace technologie, správného pohybu a odborného vedení.

Jak často EMS cvičit?

Optimální frekvence není pro všechny stejná.

Záleží například na:

• trénovanosti,
• věku,
• intenzitě stimulace,
• typu cvičení,
• celkové pohybové aktivitě,
• schopnosti regenerace.

Ve výzkumných studiích se často objevují protokoly přibližně 1–2krát týdně.

Pro běžného člověka proto není cílem absolvovat EMS každý den.

Naopak je důležité dát tělu dostatek času na regeneraci a postupně přizpůsobovat trénink jeho schopnostem.

EMS jako součást moderního pohybového systému

Současné poznatky naznačují, že WB-EMS může být zajímavou metodou pro rozvoj svalové síly a svalové hmoty a může mít své místo také v programech zaměřených na fyzickou kondici a pohybový aparát.

Největší smysl však dává v kombinaci s dobře nastaveným pohybovým programem.

EMS nemusí stát proti klasickému fitness.

Může jej doplňovat.

Může být vhodnou možností pro člověka, který má omezený čas.

Může být zajímavým nástrojem pro osobního trenéra.

A může být součástí moderního individuálního tréninku.

Co z toho tedy vyplývá?

Pokud se podíváme na EMS pouze prostřednictvím marketingových sloganů, můžeme snadno získat zkreslenou představu.

Pokud se ale podíváme na odbornou literaturu, obraz je mnohem zajímavější.

Výzkum ukazuje, že WB-EMS může pozitivně ovlivnit svalovou sílu, svalovou hmotu a svalový výkon.

Současně je ale potřeba chápat EMS jako tréninkovou metodu, nikoli jako zázračnou technologii.

Výsledky ovlivňuje pravidelnost, správné nastavení stimulace, pohyb, regenerace, strava a celkový životní styl.

Právě proto je podle nás důležité spojovat moderní technologie s kvalitním pohybem a odborným přístupem.

E/P – EMS technologie postavená na pohybu

E/P je česká značka zaměřená na moderní EMS technologie, bezdrátové EMS obleky a individuální EMS trénink.

Naším cílem není prezentovat EMS jako zázračnou zkratku.

Chceme ukazovat, jak lze EMS technologii využívat smysluplně, bezpečně a v kombinaci s kvalitním pohybem.

E/P EMS obleky jsou určeny pro domácí použití, individuální trénink i profesionální využití trenéry a EMS studii.

Pokud vás EMS technologie zajímá, můžete si prohlédnout nabídku E/P EMS obleků nebo si domluvit individuální EMS trénink.

Nejčastější otázky o EMS

Je EMS účinné na svaly?

Výzkumy a systematické přehledy ukazují, že WB-EMS může pozitivně ovlivnit svalovou sílu, svalovou hmotu a svalový výkon. Výsledky se však liší podle použitého protokolu, délky intervence a charakteristik účastníků.

Může EMS nahradit klasické posilování?

EMS nemusí být chápáno jako náhrada všech forem klasického tréninku. Vhodnější je vnímat jej jako samostatnou nebo doplňkovou tréninkovou metodu.

Pomáhá EMS s hubnutím?

EMS může být součástí programu zaměřeného na změnu tělesného složení, ale samotná elektrostimulace není náhradou za správnou stravu a pravidelný pohyb.

Je EMS vhodné pro začátečníky?

Ano, EMS může být vhodné i pro začátečníky. Intenzita a náročnost však musí být přizpůsobena konkrétnímu člověku a jeho zkušenostem.

Jak často chodit na EMS?

V odborných studiích se často používá frekvence 1–2 tréninků týdně. Konkrétní frekvence by měla vycházet z individuálního nastavení tréninku a regenerace.

Je EMS bezpečné?

Při správném použití a respektování bezpečnostních pravidel je WB-EMS obecně považováno za bezpečnou tréninkovou metodu. Důležité je správné nastavení intenzity, technika a zohlednění zdravotního stavu klienta.

Může EMS pomoci při bolestech zad?

Výzkum naznačuje potenciální přínos WB-EMS u některých lidí s chronickou nespecifickou bolestí zad. EMS však nenahrazuje lékařskou diagnostiku ani fyzioterapii a vhodnost použití je potřeba posuzovat individuálně.

Odborné zdroje

1. Zhang Y. et al. – The effects of whole-body muscle stimulation on body composition and strength parameters: A PRISMA systematic review and meta-analysis.
2. Le YH, Kohl M, von Stengel S, Uder M, Kemmler W. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle Aged-Older Adults – A Systematic Review.
3. von Stengel S. et al. – Safety, Adherence and Attractiveness of Whole-Body Electromyostimulation in Non-Athletic Cohorts. A Systematic Review.
4. Kemmler W. et al. – Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Low Back Pain in People with Chronic Unspecific Dorsal Pain.
5. Wolfe D, Rosenstein B, Fortin M. (2024). The effect of EMS, IFC, and TENS on patient-reported outcome measures for chronic low back pain: a systematic review and meta-analysis.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

EMS trénink patří mezi moderní způsoby posilování, které využívají elektrickou stimulaci svalů během pohybového cvičení. V posledních letech se o EMS neboli elektromyostimulaci stále více zajímají lidé, kteří hledají časově efektivní způsob, jak posílit svaly, zlepšit fyzickou kondici nebo doplnit svůj běžný pohyb.

Jak ale EMS trénink skutečně funguje? Jaké může mít účinky na svalovou sílu a svalovou hmotu? Je EMS vhodné pro hubnutí? A je EMS trénink bezpečný?

V tomto článku se podíváme na EMS trénink z pohledu současných vědeckých poznatků a zároveň vysvětlíme, jak vypadá správně vedený EMS trénink v praxi.

Co je EMS trénink?

EMS je zkratka pro elektromyostimulaci. Jedná se o technologii, při které jsou prostřednictvím elektrod aplikovány elektrické impulzy, které stimulují svaly.

U takzvané whole-body electromyostimulation (WB-EMS) jsou současně stimulovány větší svalové skupiny celého těla. Technologie tak může být kombinována s jednoduchými pohybovými cviky a vytvořit specifickou formu silového a funkčního tréninku.

EMS proto není pouze o samotné elektrické stimulaci. Při správně vedeném tréninku člověk zároveň provádí pohyb a aktivně pracuje se svým tělem.

Moderní EMS systémy umožňují nastavit stimulaci jednotlivých oblastí podle konkrétního člověka, jeho zkušeností, kondice a cíle tréninku.

Jak EMS trénink funguje?

Při běžném pohybu vzniká svalová kontrakce prostřednictvím nervového systému. Mozek vyšle nervový signál a sval na tento signál reaguje kontrakcí.

Při EMS se do tohoto procesu přidává elektrická stimulace prostřednictvím elektrod umístěných na těle.

U WB-EMS se mohou současně stimulovat například:

• stehenní svaly,
• hýžďové svaly,
• břišní svalstvo,
• zádové svaly,
• prsní svalstvo,
• paže,
• ramena.

Důležitou vlastností EMS je možnost současné stimulace více svalových skupin. Právě proto může být EMS zajímavou alternativou nebo doplňkem ke klasickému silovému tréninku.

Jaké má EMS trénink účinky?

Jedna z nejčastějších otázek zní: Má EMS skutečně nějaké výsledky?

Na tuto otázku už existuje poměrně rozsáhlé množství odborné literatury.

Systematický přehled a metaanalýza publikovaná v roce 2021 hodnotila 16 studií zahrnujících celkem 897 účastníků. Autoři zjistili významné pozitivní účinky WB-EMS na ukazatele svalové hmoty a svalové síly, konkrétně například na sílu dolních končetin a sílu trupu. U změn množství tělesného tuku však tento přehled nenašel statisticky významný efekt. (PubMed)

To je důležité i z praktického hlediska.

EMS není kouzelná metoda na hubnutí.

Její hlavní potenciál spočívá především v oblasti svalové stimulace, svalové síly a tělesné kondice. Pokud je cílem redukce tělesného tuku, stále rozhoduje především dlouhodobý energetický příjem a výdej, pohyb, strava, regenerace a celkový životní styl.

EMS a svalová síla

Jedním z nejzajímavějších oblastí výzkumu EMS je právě svalová síla.

Metaanalýza Kemmlera a kolektivu z roku 2021 zjistila u sledovaných účastníků výrazné pozitivní změny v parametrech svalové hmoty a maximální síly dolních končetin a trupu. (PubMed)

To neznamená, že EMS automaticky nahradí všechny formy klasického silového tréninku.

Výsledky tréninku jsou vždy závislé na celé řadě faktorů:

• intenzitě stimulace,
• správném nastavení programu,
• technice cvičení,
• pravidelnosti,
• regeneraci,
• výživě,
• výchozí kondici člověka,
• délce tréninkového období.

EMS je proto vhodné vnímat jako tréninkovou technologii, nikoliv jako zázračnou zkratku bez nutnosti aktivního přístupu.

Pomáhá EMS při hubnutí?

Tady je potřeba oddělit marketing od toho, co skutečně ukazuje věda.

EMS může být součástí pohybového režimu člověka, který chce zlepšit svou kondici nebo změnit tělesnou kompozici. Samotná elektrická stimulace však není náhradou za správně nastavený jídelníček a celkový energetický deficit.

Výše zmíněná metaanalýza z roku 2021 zjistila významné účinky na svalové parametry, ale změna tělesného tuku nebyla statisticky významná. (PubMed)

Proto je přesnější říct:

EMS může být nástrojem pro podporu aktivního životního stylu, ale samo o sobě není zárukou hubnutí.

Pokud člověk chce redukovat tuk, je potřeba řešit především:

1. energetický příjem,
2. kvalitu stravy,
3. pravidelný pohyb,
4. dostatek bílkovin,
5. spánek,
6. regeneraci,
7. dlouhodobou pravidelnost.

EMS může být jednou ze součástí tohoto systému.

EMS trénink vs. klasické cvičení

Častou otázkou je, zda je EMS lepší než klasické cvičení.

Ve skutečnosti není nutné tyto dvě možnosti stavět proti sobě.

Klasický silový trénink má obrovské množství výhod a pro mnoho lidí bude základním pilířem dlouhodobého pohybového programu.

EMS nabízí jiný způsob stimulace svalů a může být zajímavý především pro lidi, kteří:

• mají málo času,
• chtějí individuální vedení,
• hledají alternativu ke klasickému tréninku,
• chtějí kombinovat elektrickou stimulaci s pohybem,
• potřebují jednoduchý a strukturovaný trénink,
• chtějí doplnit svůj stávající pohybový program.

Vědecká literatura proto podporuje spíše pohled na WB-EMS jako na specifickou tréninkovou metodu, nikoliv jako na univerzální náhradu veškerého pohybu.

Proč je EMS zajímavé z hlediska času?

Jednou z hlavních výhod, kterou lidé u EMS vyhledávají, je časová efektivita.

WB-EMS umožňuje stimulovat větší množství svalových skupin současně. Díky tomu lze vytvořit krátkou, ale intenzivní tréninkovou jednotku.

To může být zajímavé zejména pro lidi, kteří mají náročnou práci, rodinu nebo jiné časové povinnosti a klasickému tréninku nejsou schopni věnovat několik hodin týdně.

Je však důležité zdůraznit:

Krátký trénink neznamená automaticky lepší trénink.

Rozhodující je kvalita provedení, správná intenzita, pravidelnost a především bezpečné nastavení.

Je EMS trénink bezpečný?

EMS je technologie, se kterou je potřeba pracovat zodpovědně.

V odborné literatuře jsou popsány případy nežádoucích účinků při nevhodně nastavené nebo příliš intenzivní aplikaci WB-EMS. Právě proto mezinárodní doporučení zdůrazňují správnou anamnézu, posouzení kontraindikací, kvalifikovaného trenéra, postupné nastavení intenzity a dostatečnou regeneraci. (PubMed Central (PMC))

Mezinárodní doporučení pro bezpečné používání WB-EMS zdůrazňují zejména:

• odborně kvalifikovaného trenéra,
• individuální dohled,
• anamnézu před zahájením tréninku,
• zohlednění kontraindikací,
• postupné seznámení začátečníka s EMS,
• dostatečný čas na regeneraci mezi tréninky,
• průběžnou komunikaci mezi trenérem a klientem. (PubMed Central (PMC))

To je jeden z důvodů, proč by EMS nemělo být vnímáno pouze jako technologie, ale jako tréninkový proces, který vyžaduje znalosti a správnou metodiku.

Kdo by měl být při EMS opatrný?

EMS není vhodné automaticky pro každého.

Před zahájením tréninku je důležité zjistit zdravotní stav člověka a případné kontraindikace.

Odborný konsenzus publikovaný v roce 2024 aktualizoval doporučení týkající se kontraindikací ne-medicínského WB-EMS. Některé stavy zůstávají považovány za absolutní kontraindikace, zatímco u některých dalších byla klasifikace na základě novějších poznatků změněna na relativní kontraindikaci. (PubMed Central (PMC))

Mezi situace, které vyžadují zvýšenou pozornost, patří například některá neurologická onemocnění, epilepsie, poruchy krevního oběhu, akutní onemocnění, některé srdeční obtíže, implantovaná elektrická zařízení nebo těhotenství.

Konkrétní vhodnost EMS je vždy potřeba posuzovat individuálně.

Pokud má člověk zdravotní problém, užívá léky nebo si není jistý, zda je pro něj EMS vhodné, měl by svůj stav před zahájením tréninku konzultovat s lékařem nebo kvalifikovaným odborníkem.

EMS a bolesti zad

Další oblastí, která se v odborné literatuře objevuje, je využití WB-EMS u některých muskuloskeletálních obtíží.

Systematický přehled publikovaný v roce 2024 hodnotil 19 výzkumných projektů zaměřených na muskuloskeletální onemocnění a obtíže u lidí středního a vyššího věku. Autoři uvádějí vysokou úroveň důkazů pro pozitivní účinky u nespecifické chronické bolesti dolní části zad a sarkopenie. U artrózy kolene byla uvedena střední úroveň důkazů pro pozitivní účinky. (germanjournalsportsmedicine.com)

To však neznamená, že EMS představuje léčbu všech bolestí zad.

U zdravotních problémů je zásadní rozlišovat mezi sportovním tréninkem, fyzioterapií a zdravotní péčí.

EMS trénink v komerčním prostředí není automaticky zdravotní nebo léčebnou službou.

Jak často EMS cvičit?

U EMS není vhodné řídit se pravidlem „čím více, tím lépe“.

Mezinárodní doporučení zdůrazňují potřebu dostatečné regenerace mezi jednotlivými WB-EMS jednotkami. (PubMed Central (PMC))

Frekvence by měla být přizpůsobena:

• zkušenostem klienta,
• intenzitě tréninku,
• celkové fyzické kondici,
• věku,
• regeneraci,
• dalším sportovním aktivitám,
• individuálnímu cíli.

U začátečníka je obzvlášť důležité začít postupně a nesnažit se okamžitě využít maximální intenzitu.

Jak vypadá kvalitní EMS trénink?

Kvalitní EMS trénink by neměl být pouze o tom, že si člověk oblékne EMS oblek a zapne elektrickou stimulaci.

Důležitá je metodika.

Typický trénink může obsahovat:

1. Úvodní konzultaci

Trenér zjistí informace o zdravotním stavu, předchozích zkušenostech s cvičením a cílech klienta.

2. Nastavení EMS

Nastaví se jednotlivé svalové partie a intenzita stimulace.

3. Pohybovou část

Klient provádí jednoduché a kontrolované pohyby, například dřepy, výpady, stabilizační cviky nebo cviky zaměřené na horní část těla.

4. Průběžnou kontrolu

Trenér sleduje techniku, reakci klienta a jeho subjektivní vnímání intenzity.

5. Regeneraci

Po tréninku je důležité respektovat potřeby organismu a poskytnout svalům dostatečný čas na regeneraci.

Právě individuální přístup a kontrola trenérem patří mezi důležité bezpečnostní principy doporučované odbornou literaturou. (PubMed Central (PMC))

EMS není kouzlo. Je to technologie.

EMS má velký potenciál, ale zároveň je důležité pracovat s reálnými očekáváními.

EMS:

ANO

• může stimulovat velké množství svalových skupin současně,
• může podporovat rozvoj svalové síly,
• může být časově efektivní,
• může být zajímavou alternativou nebo doplňkem klasického tréninku,
• může být vhodné pro lidi, kterým klasický trénink nevyhovuje.

NE

• není zázračná metoda na hubnutí,
• nenahrazuje automaticky veškerý pohyb,
• není vhodná pro každého,
• neznamená, že člověk nemusí řešit stravu a životní styl,
• neznamená, že vyšší intenzita automaticky znamená lepší výsledek.

Největší smysl dává EMS tehdy, když je součástí promyšleného a dlouhodobého pohybového systému.

E/P a EMS trénink

E/P je česká značka zaměřená na moderní EMS technologii a její využití v individuálním tréninku.

E/P EMS obleky využívají bezdrátový systém, který umožňuje pohyb bez klasických kabelových omezení. Součástí systému je také aplikace a Smart Box pro ovládání a napájení systému. (Můj e-shop)

E/P nabízí také individuální EMS trénink, při kterém může trenér přijet za klientem domů, do kanceláře nebo na jiné předem domluvené místo. (Můj e-shop)

Cílem není pouze používat technologii, ale spojit EMS s aktivním pohybem, individuálním vedením a správnou tréninkovou metodikou.

Nejčastější otázky o EMS

Je EMS opravdu účinné?

Vědecké studie ukazují pozitivní účinky WB-EMS zejména na některé parametry svalové hmoty a svalové síly. Výsledky se však liší podle použitého protokolu, délky programu a charakteristik účastníků. (PubMed)

Je EMS vhodné na hubnutí?

EMS může být součástí aktivního životního stylu, ale samotné EMS není zárukou redukce tělesného tuku. Pro hubnutí je zásadní dlouhodobá energetická bilance, strava a celková pohybová aktivita. (PubMed)

Může EMS nahradit posilovnu?

Pro některé lidi může EMS představovat alternativu ke klasickému tréninku. Není však nutné klasické cvičení a EMS stavět proti sobě. Obě metody mohou mít v tréninkovém programu své místo.

Jak dlouho EMS trénink trvá?

EMS tréninky bývají krátké a intenzivní. Konkrétní délka závisí na použité metodice, programu a zkušenosti klienta.

Je EMS bezpečné?

Při správném použití může být EMS bezpečnou tréninkovou metodou. Odborná doporučení však zdůrazňují kvalifikovaný dohled, anamnézu, posouzení kontraindikací, postupné nastavení intenzity a dostatečnou regeneraci. (PubMed Central (PMC))

Může EMS pomoci se svaly?

Ano. Právě svalová síla a svalová hmota patří mezi oblasti, kde výzkum WB-EMS ukazuje zajímavé výsledky. (PubMed)

Je EMS vhodné pro začátečníky?

Ano, začátečník může EMS využívat, ale první tréninky by měly být vedeny postupně a pod dohledem kvalifikovaného trenéra. (PubMed Central (PMC))

Závěr: Má EMS trénink smysl?

Ano – pokud se používá správně.

Současné vědecké poznatky ukazují, že whole-body electromyostimulation může mít pozitivní vliv především na svalovou sílu a některé parametry svalové hmoty. Zároveň existují odborná doporučení, která zdůrazňují bezpečnost, správnou metodiku, kvalifikovaný dohled a individuální přístup. (PubMed)

EMS proto není potřeba prezentovat jako zázračnou náhradu všech ostatních forem pohybu.

Je mnohem zajímavější ho chápat jako moderní tréninkovou technologii, která může být při správném použití součástí komplexního pohybového programu.

A právě na kvalitě provedení, správném nastavení a individuálním přístupu záleží často více než na samotné technologii.

Vědecké zdroje

1. Kemmler W., Shojaa M., Steele J., et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults. Frontiers in Physiology, 12, 640657. DOI: 10.3389/fphys.2021.640657. (PubMed)
2. Rodrigues-Santana L., Hugo L., Pérez-Gómez J., et al. (2023). The effects of whole-body muscle stimulation on body composition and strength parameters: A PRISMA systematic review and meta-analysis. Medicine, 102(8), e32668. DOI: 10.1097/MD.0000000000032668. (PubMed)
3. Kemmler W., Fröhlich M., Ludwig O., et al. (2023). Position statement and updated international guideline for safe and effective whole-body electromyostimulation training – the need for common sense in WB-EMS application. Frontiers in Physiology, 14, 1174103. (PubMed Central (PMC))
4. von Stengel S., Fröhlich M., Ludwig O., et al. (2024). Revised contraindications for the use of non-medical WB-electromyostimulation. Evidence-based German consensus recommendations. Frontiers in Sports and Active Living, 6, 1371723. (PubMed Central (PMC))
5. Le YH., Kohl M., von Stengel S., Uder M., Kemmler W. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle Aged-Older Adults – A Systematic Review. Deutsche Zeitschrift für Sportmedizin, 75, 41–48. DOI: 10.5960/dzsm.2024.590. (germanjournalsportsmedicine.com)

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Jak často cvičit, kolikrát týdně posilovat a jak dlouho trénovat, aby mělo cvičení skutečný efekt? To jsou otázky, které řeší začátečníci i lidé, kteří už pravidelně sportují.

Někteří lidé mají pocit, že pro výsledky musí trénovat každý den. Jiní naopak cvičí jednou týdně a očekávají výraznou změnu postavy během několika týdnů.

Realita je mnohem jednodušší.

Výsledky ovlivňuje především pravidelnost, správně nastavená tréninková zátěž, regenerace, výživa a dlouhodobá konzistence.

V tomto článku se podíváme na to, jak často má smysl cvičit, jak často zatěžovat jednotlivé svalové skupiny, jak důležitá je regenerace a jak může do celkového pohybového režimu zapadat také EMS trénink.

Jak často by měl člověk cvičit?

Neexistuje jedno číslo, které by platilo pro všechny.

Jinou frekvenci potřebuje člověk, který chce pouze zlepšit svou kondici, jinou člověk, který chce nabrat svalovou hmotu, a jinou například sportovec připravující se na konkrétní výkon.

Jako základní orientace jsou důležitá doporučení Světové zdravotnické organizace.

Pro dospělé WHO doporučuje během týdne alespoň:

• 150–300 minut středně intenzivní aerobní aktivity, nebo
• 75–150 minut intenzivní aerobní aktivity, případně jejich kombinaci,
• a zároveň posilovací aktivitu zapojující hlavní svalové skupiny alespoň 2 dny týdně. (NCBI)

To ale neznamená, že každý člověk musí chodit několikrát týdně do posilovny.

Do celkové fyzické aktivity se počítá například také rychlá chůze, jízda na kole, sport, aktivní doprava nebo další pohyb během běžného dne. (NCBI)

Kolikrát týdně je vhodné posilovat?

Pokud je vaším cílem především svalová síla, zpevnění postavy nebo rozvoj svalů, je důležité zařadit pravidelný odporový nebo silový trénink.

WHO doporučuje posilování hlavních svalových skupin minimálně 2 dny týdně. (NCBI)

Pro začátečníka mohou být dva kvalitní tréninky týdně velmi dobrým začátkem.

Pokročilejší člověk může potřebovat jiný počet tréninkových jednotek podle:

• tréninkového cíle,
• intenzity,
• objemu cvičení,
• věku,
• zkušeností,
• dalších sportovních aktivit,
• schopnosti regenerace.

Proto není správné tvrdit, že například tři nebo pět tréninků týdně je automaticky nejlepší varianta.

Nejlepší frekvence je ta, která odpovídá vašemu cíli a kterou dokážete dlouhodobě zvládat.

Stačí cvičit 2× týdně?

Ano.

Pokud člověk v současnosti téměř necvičí, mohou být dva pravidelné tréninky týdně velmi dobrým způsobem, jak začít.

Význam má nejen počet tréninků, ale také jejich obsah.

Například dva dobře sestavené celotělové tréninky mohou být pro začátečníka mnohem přínosnější než pět náhodných tréninků bez systému.

WHO zároveň zdůrazňuje, že pokud člověk aktuálně doporučené množství pohybu nesplňuje, i určité množství pohybu je lepší než žádný pohyb a aktivitu je vhodné postupně navyšovat. (NCBI)

Je lepší cvičit 3× týdně, nebo každý den?

Častější trénink není automaticky lepší.

Pokud například trénujete každý den velmi intenzivně, ale organismus nemá dostatek času na regeneraci, nemusí být výsledkem rychlejší progres.

Naopak člověk, který cvičí třikrát týdně, ale trénink má dobře naplánovaný a zároveň dostatečně regeneruje, může dlouhodobě dosahovat velmi dobrých výsledků.

Při plánování tréninku je proto potřeba sledovat nejen frekvenci, ale také:

intenzitu × objem × regeneraci × pravidelnost.

Jak často cvičit jednotlivé svalové partie?

U svalového tréninku není rozhodující pouze to, kolikrát týdně jdete do posilovny.

Důležité je také to, kolikrát a jak kvalitně během týdne zatížíte jednotlivé svalové skupiny.

Například celotělový trénink může v jedné jednotce zapojit:

• nohy,
• hýždě,
• záda,
• hrudník,
• ramena,
• paže,
• břišní a hluboký stabilizační systém.

Jinou možností je rozdělit trénink podle svalových skupin.

Například:

Pondělí: horní část těla
Úterý: dolní část těla
Čtvrtek: horní část těla
Pátek: dolní část těla

Takový systém ale není nutný pro každého.

Pro začátečníka může být jednodušší a praktičtější celotělový trénink.

Jak dlouho má trvat trénink?

Neexistuje univerzální délka tréninku, která by automaticky znamenala nejlepší výsledky.

Trénink může být kratší nebo delší podle:

• cíle,
• intenzity,
• počtu cviků,
• tréninkové úrovně,
• času, který má člověk k dispozici,
• způsobu tréninku.

Dvě hodiny v posilovně proto automaticky neznamenají lepší výsledek než dobře strukturovaný kratší trénink.

Rozhoduje především to, co během tréninku skutečně děláte.

Je krátký trénink účinný?

Ano.

Krátký trénink může být velmi smysluplný, pokud je správně nastavený.

To je důležité zejména v dnešní době, kdy mnoho lidí řeší nedostatek času.

Člověk může mít práci, rodinu, povinnosti a další aktivity. Pokud je pro něj dvouhodinová návštěva posilovny nereálná, může být lepší vytvořit kratší tréninkový režim, který skutečně dodrží.

Pravidelnost je důležitější než teoreticky dokonalý plán, který člověk nedokáže dlouhodobě realizovat.

Jak dlouho potřebují svaly na regeneraci?

Regenerace je jednou z nejčastěji přehlížených částí tréninku.

Svaly nejsou zatěžovány izolovaně od zbytku organismu. Na schopnost regenerace mají vliv také:

• spánek,
• výživa,
• stres,
• celková aktivita,
• věk,
• tréninková zkušenost,
• intenzita předchozího tréninku.

Proto nelze říct, že každý sval potřebuje vždy přesně stejný počet hodin.

Pokud jste po velmi náročném tréninku výrazně unavení a vaše výkonnost klesá, může být vhodné tréninkovou zátěž upravit.

Proč je regenerace stejně důležitá jako trénink?

Trénink představuje stimul.

Regenerace je období, během kterého se organismus s touto zátěží vyrovnává.

Pokud neustále přidáváte další zátěž bez dostatečného odpočinku, nemusí být výsledkem rychlejší progres.

Kvalitní tréninkový plán proto není pouze seznam cviků.

Je to kombinace:

tréninku + regenerace + výživy + spánku + dlouhodobé pravidelnosti.

Jak poznat, že potřebujete více odpočinku?

Mezi možné signály nedostatečné regenerace mohou patřit:

• dlouhodobá únava,
• pokles výkonu,
• přetrvávající svalová bolest,
• horší spánek,
• výrazný pocit vyčerpání,
• zhoršená koncentrace,
• opakující se bolesti z přetížení,
• neobvyklá nechuť k tréninku.

Jeden špatný trénink samozřejmě neznamená přetrénování.

Pokud se však podobné signály opakují dlouhodobě, je vhodné tréninkový režim přehodnotit.

Jak často cvičit, když chcete zhubnout?

Při hubnutí je potřeba rozlišovat mezi pohybem a energetickou bilancí.

Pravidelná fyzická aktivita je důležitou součástí zdravého životního stylu, ale samotný počet tréninků automaticky neurčuje, kolik člověk zhubne.

Význam má také:

• celkový příjem energie,
• složení jídelníčku,
• množství běžného pohybu,
• silový trénink,
• aerobní aktivita,
• spánek,
• stres,
• dlouhodobá konzistence.

Proto není nutné hledat „nejlepší cvik na hubnutí“.

Mnohem důležitější je vytvořit udržitelný systém pohybu a stravování.

Proč při hubnutí nezapomínat na silový trénink?

Při redukci tělesné hmotnosti není cílem pouze číslo na váze.

Důležitá je také tělesná kompozice.

Silový trénink umožňuje pracovat na svalové síle a pomáhá vytvořit pohybový stimul, který je při změně tělesné kompozice důležitý.

Proto může být při hubnutí vhodná kombinace:

• silového tréninku,
• aerobní aktivity,
• běžného každodenního pohybu,
• odpovídajícího jídelníčku,
• regenerace.

Jak často cvičit, když chcete nabrat svaly?

Budování svalů vyžaduje pravidelný tréninkový stimul.

Nestačí však pouze zvýšit počet návštěv posilovny.

Význam má především:

Pravidelná zátěž

Svaly musí dostávat dostatečný tréninkový stimul.

Progres

Trénink se musí v čase přizpůsobovat a postupně rozvíjet.

Výživa

Dostatek energie a bílkovin je důležitou součástí podpory svalového růstu.

Regenerace

Svalový trénink není pouze o samotném cvičení.

Dlouhodobost

Výrazné změny svalové hmoty nejsou otázkou několika tréninků.

Jak začít cvičit po dlouhé pauze?

Pokud jste několik měsíců nebo let necvičili, není dobrý nápad snažit se během prvního týdne dohnat vše.

Začněte postupně.

Například:

1. fáze – adaptace

Lehčí tréninky, základní pohybové vzory a seznámení s pravidelným pohybem.

2. fáze – pravidelnost

Postupné vytvoření stabilního režimu.

3. fáze – rozvoj

Postupné zvyšování náročnosti podle schopností a cíle.

WHO doporučuje lidem, kteří aktuálně nedosahují doporučené úrovně aktivity, začít menším množstvím pohybu a postupně zvyšovat frekvenci, intenzitu a délku. (NCBI)

Co je důležitější: frekvence, nebo intenzita?

Ani jedno nelze posuzovat samostatně.

Pokud cvičíte jednou za měsíc extrémně intenzivně, dlouhodobý efekt bude pravděpodobně omezený.

Pokud naopak cvičíte velmi často, ale bez dostatečné intenzity a bez jasného cíle, nemusí být výsledky ideální.

Proto je důležitá rovnováha.

Frekvence určuje, jak často stimul aplikujete.

Intenzita určuje, jak náročný stimul je.

Regenerace určuje, jak se na další zátěž připravíte.

Kam patří EMS trénink?

EMS neboli elektromyostimulace představuje specifickou formu tréninku, při které jsou svaly stimulovány prostřednictvím elektrických impulzů.

Při whole-body EMS lze současně zapojovat větší množství svalových skupin a elektrickou stimulaci kombinovat s aktivním pohybem.

EMS může být zajímavou možností například pro lidi, kteří:

• mají omezený čas,
• preferují individuální vedení,
• chtějí moderní způsob tréninku,
• hledají alternativu ke klasickému tréninku,
• chtějí zařadit EMS jako součást širšího pohybového programu.

EMS však není potřeba chápat jako konkurenci každému jinému typu pohybu.

Může být jedním z nástrojů.

EMS jako součást celkového pohybového režimu

Pohybový režim člověka nemusí být založený pouze na jedné metodě.

Může zahrnovat například:

• EMS trénink,
• klasický silový trénink,
• chůzi,
• běh,
• cyklistiku,
• plavání,
• mobilitu,
• sport,
• aktivní regeneraci.

Právě kombinace různých forem pohybu může být pro mnoho lidí praktičtější než snaha najít jednu univerzální metodu.

Jak může vypadat rozumný týden?

Neexistuje jediný správný tréninkový týden.

Jako příklad může rekreačně aktivní člověk využít například:

Pondělí: silový nebo EMS trénink
Úterý: chůze / běžná aktivita
Středa: silový trénink
Čtvrtek: aktivní regenerace
Pátek: silový nebo EMS trénink
Sobota: sport nebo delší procházka
Neděle: odpočinek

Toto není univerzální plán.

Je to pouze příklad toho, jak lze kombinovat různé formy pohybu a zároveň ponechat prostor pro regeneraci.

Nejčastější chyby při cvičení

1. Příliš rychlý začátek

Člověk začne trénovat každý den a během několika týdnů ztratí motivaci nebo se přetíží.

2. Neustálé měnění tréninku

Každý týden nový program neznamená automaticky lepší výsledky.

3. Zaměření pouze na váhu

Číslo na váze neukazuje celý obraz.

4. Ignorování regenerace

Více tréninku není vždy lepší.

5. Nedostatek pravidelnosti

Jednorázový intenzivní trénink nenahradí dlouhodobý pohybový režim.

6. Snaha kopírovat profesionální sportovce

Trénink profesionála není automaticky vhodný pro člověka, který má zaměstnání, rodinu a běžný život.

Jak si nastavit trénink realisticky?

Před vytvořením tréninkového plánu si položte pět otázek:

1. Jaký je můj hlavní cíl?

Hubnutí, svaly, síla, kondice, zdraví nebo kombinace?

2. Kolik času mám skutečně k dispozici?

Ne kolik bych chtěl mít, ale kolik jsem schopný dlouhodobě věnovat pohybu.

3. Jaká je moje současná kondice?

Začátečník potřebuje jiný přístup než zkušený sportovec.

4. Jak dobře regeneruji?

Spánek a stres mohou zásadně ovlivnit schopnost zvládat trénink.

5. Co mě bude dlouhodobě bavit?

Protože nejlepší trénink je často ten, ke kterému se budete pravidelně vracet.

Jak často tedy skutečně cvičit?

Pokud hledáte jednoduchou odpověď, můžeme ji shrnout takto:

Pro začátečníka

Začněte postupně a budujte pravidelnost.

Pro zdraví

WHO doporučuje 150–300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně nebo odpovídající množství intenzivnější aktivity a posilování hlavních svalových skupin alespoň 2 dny týdně. (NCBI)

Pro svaly

Potřebujete pravidelný silový stimul, odpovídající tréninkovou zátěž, výživu a regeneraci.

Pro hubnutí

Kombinujte pohyb s dlouhodobě udržitelným stravovacím režimem.

Pro dlouhodobý výsledek

Najděte frekvenci, kterou dokážete dodržovat dlouhodobě.

Nejlepší trénink není ten nejtěžší

V dnešní době máme obrovské množství možností.

Posilovny, osobní trenéry, domácí cvičení, skupinové lekce, běh, cyklistiku, fitness technologie i EMS.

Přesto zůstává jeden princip stejný:

Tělo potřebuje pravidelný pohyb a přiměřenou zátěž.

Nemusíte každý trénink odcházet úplně vyčerpaní.

Nemusíte cvičit sedm dní v týdnu.

A nemusíte hledat zázračnou metodu.

Mnohem důležitější je vytvořit systém, který zapadne do vašeho života.

Závěr: Jak často cvičit, aby byly výsledky?

Na otázku „Jak často cvičit?“ neexistuje jedno univerzální číslo.

Pro zdravého dospělého člověka představují doporučení WHO dobrý základ: pravidelná aerobní aktivita a posilování hlavních svalových skupin alespoň dvakrát týdně. (NCBI)

Pokud je vaším cílem změna postavy, budování svalů nebo zlepšení kondice, je potřeba plán přizpůsobit konkrétnímu cíli.

A především:

cvičení musí být dlouhodobě udržitelné.

Pravidelný trénink několikrát týdně může být pro většinu lidí smysluplnější než krátké období extrémního cvičení.

EMS může být jednou z možností, jak do tohoto systému zařadit moderní formu svalové stimulace a individuálního tréninku.

Nejde ale o to najít jednu dokonalou metodu.

Jde o to najít správný pohybový systém pro konkrétního člověka.

Nejčastější otázky

Kolikrát týdně je dobré cvičit?

Pro mnoho lidí mohou být vhodné 2–3 tréninkové jednotky týdně. Konkrétní frekvence závisí na cíli, intenzitě, zkušenostech a regeneraci.

Stačí cvičit 2× týdně?

Ano. Dva dny posilování hlavních svalových skupin týdně odpovídají minimální frekvenci doporučované WHO pro tento typ aktivity. (NCBI)

Je nutné cvičit každý den?

Ne. Každodenní intenzivní trénink není nutný pro dosažení výsledků.

Jak dlouho má trvat trénink?

Neexistuje univerzální délka. Důležitá je kvalita, intenzita, obsah a pravidelnost.

Jak často cvičit při hubnutí?

Záleží na celkovém pohybovém režimu a stravování. Pravidelná aerobní aktivita a silový trénink mohou být důležitou součástí redukčního programu.

Jak často posilovat svaly?

WHO doporučuje posilování všech hlavních svalových skupin alespoň 2 dny týdně. (NCBI)

Je EMS vhodné místo klasického cvičení?

EMS může být samostatnou tréninkovou metodou nebo součástí širšího pohybového programu. Vhodnost závisí na cíli a konkrétním člověku.

Je lepší krátký nebo dlouhý trénink?

Rozhodující není pouze délka. Důležitý je obsah tréninku, jeho intenzita, pravidelnost a schopnost člověka dlouhodobě dodržovat nastavený režim.

Odborné zdroje

World Health Organization. WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour. WHO, 2020. Doporučení pro dospělé zahrnují 150–300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně nebo 75–150 minut intenzivní aktivity a posilování hlavních svalových skupin alespoň 2 dny týdně. (NCBI)

World Health Organization – Europe. WHO guidelines on physical activity and sedentary behaviour: at a glance.WHO, 2021. Shrnutí doporučení pro pravidelnou fyzickou aktivitu a posilování. (Světová zdravotnická organizace)

Odborné zdroje

1. World Health Organization (WHO). (2020). WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour.Geneva: World Health Organization.
   https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128
   (Světová zdravotnická organizace)
2. World Health Organization (WHO). Physical activity – recommendations for adults. WHO Regional Office for Europe.
   https://www.who.int/europe/news-room/fact-sheets/item/physical-activity
   (Světová zdravotnická organizace)
3. Bull, F. C., Al-Ansari, S. S., Biddle, S., et al. (2020). World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. British Journal of Sports Medicine, 54(24), 1451–1462.
   DOI: 10.1136/bjsports-2020-102955
4. World Health Organization (WHO). (2021). WHO guidelines on physical activity and sedentary behaviour: at a glance.
   https://www.who.int/publications/i/item/9789240014886
   (Světová zdravotnická organizace)
5. Kemmler, W., Shojaa, M., Steele, J., Berger, J., Fröhlich, M., Schoene, D., von Stengel, S., Kleinöder, H., & Kohl, M. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-Analysis. Frontiers in Physiology, 12, 640657.
   DOI: 10.3389/fphys.2021.640657
   (frontiersin.org)

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Kolik dnes stojí vstup do klasického fitka? Kolik zaplatíte za měsíční permanentku a kde je fitness nejlevnější? Připravili jsme velké srovnání cen fitness center v jednotlivých krajích České republiky.

Cena vstupu do fitness centra se může v České republice výrazně lišit.

Zatímco v některých městech lze najít klasické fitness centrum s jednorázovým vstupem kolem 100 Kč, v moderních a prémiových fitness centrech může cena jedné návštěvy překročit 300 Kč nebo dokonce 400 Kč.

Ještě větší rozdíly můžeme najít u měsíčních členství.

V tomto článku jsme proto porovnali veřejně dostupné ceníky fitness center z různých částí České republiky a zaměřili se především na:

• cenu jednorázového vstupu,
• cenu 10 vstupů,
• cenu měsíční permanentky,
• cenu dlouhodobých permanentek,
• rozdíly mezi jednotlivými kraji,
• rozdíly mezi klasickým a prémiovým fitness,
• a především na otázku, kolik dnes reálně stojí návštěva fitka.

Aktualizace průzkumu: srpen 2026. Ceny vycházejí z veřejně dostupných ceníků fitness center. Nejde o oficiální statistiku všech fitness center v České republice. Jedná se o srovnávací průzkum vybraných veřejně dostupných cen. Ceníky se mohou průběžně měnit.

Kolik stojí jednorázový vstup do fitka?

Pokud se podíváme na aktuální český trh, můžeme cenu jednorázového vstupu velmi orientačně rozdělit do několika kategorií.

Levnější fitness centra

cca 90–130 Kč za vstup

Běžná cenová úroveň

cca 130–200 Kč za vstup

Vyšší cenová kategorie

cca 200–300 Kč za vstup

Prémiová fitness centra

cca 300–400 Kč a více za vstup

Z dostupných ceníků je patrné, že hranice 100 Kč za návštěvu stále existuje, ale v některých velkých městech je běžná cena výrazně vyšší.

Například aktuálně dostupné ceníky ukazují jednorázové vstupy kolem 100 Kč, 150–160 Kč, ale také 250 Kč, 320 Kč nebo 400 Kč podle typu fitness a poskytovaných služeb. 

Přehled cen fitness podle krajů

Níže uvádíme orientační cenové rozpětí, které jsme zaznamenali ve veřejně dostupných cenících v jednotlivých krajích.

Pozor: Rozpětí neznamená průměrnou cenu celého kraje. Každý kraj obsahuje malé lokální posilovny, velké řetězce i prémiová fitness centra. Proto mohou být rozdíly uvnitř jednoho kraje velmi výrazné.

Kde je nejlevnější vstup do fitness?

V našem průzkumu se mezi nejnižší ceny dostaly vstupy kolem 99–100 Kč.

Takové ceny jsme zaznamenali například v některých fitness centrech v:

• Pardubickém kraji,
• Kraji Vysočina,
• Plzeňském kraji.

To znamená, že klasické fitness za přibližně 100 Kč za návštěvu stále existuje.

Je však potřeba počítat s tím, že nejnižší cena nemusí automaticky znamenat nejlepší poměr ceny a služeb.

Levnější fitness může mít například:

• menší prostory,
• méně strojů,
• kratší otevírací dobu,
• menší počet doplňkových služeb,
• jednodušší šatny,
• absenci wellness,
• nebo může být zaměřeno především na klasické posilování.

Kde je fitness nejdražší?

Nejvyšší ceny jsme zaznamenali především u prémiových fitness center ve velkých městech.

Jednorázový vstup může v tomto segmentu stát:

250 Kč

300 Kč

320 Kč

nebo dokonce 400 Kč.

Aktuální veřejné ceníky některých prémiových fitness center například uvádějí jednorázový vstup 320 Kč, zatímco u vybraných pražských poboček lze najít cenu až 400 Kč. 

To je přibližně čtyřnásobek ceny nejlevnějších vstupů, které jsme v průzkumu zaznamenali.

Praha patří mezi nejdražší, ale ne všechna pražská fitka jsou drahá

Praha má velmi široké rozpětí cen.

Najdeme zde:

• malé lokální posilovny,
• klasická fitness centra,
• fitness centra otevřená 24/7,
• velké fitness řetězce,
• prémiové kluby,
• fitness centra s wellness,
• fitness centra se skupinovými lekcemi,
• fitness centra s trenéry a dalšími službami.

Proto není možné jednoduše říct:

„V Praze stojí fitko 300 Kč.“

Ve skutečnosti může být cena výrazně nižší.

Aktuálně lze například najít pražská fitness centra s jednorázovým vstupem kolem 160 Kč, ale také prémiové varianty za 320–400 Kč.

U měsíčních členství je rozdíl podobný.

Některé velké fitness řetězce nabízejí členství od přibližně 799 Kč měsíčně, zatímco vyšší úrovně členství se mohou pohybovat kolem 1 299 až 1 799 Kč měsíčně. 

Kolik stojí měsíční permanentka do fitka?

Pro pravidelně cvičícího člověka je mnohem důležitější než jednorázový vstup cena měsíčního členství.

V našem průzkumu se nejčastěji setkáváme s rozmezím přibližně:

800–1 500 Kč měsíčně

V některých levnějších fitness centrech lze najít členství pod 800 Kč.

Naopak modernější nebo prémiová fitness centra mohou stát:

1 500–1 800 Kč měsíčně

a některé nadstandardní varianty mohou být ještě dražší.

Například aktuální ceníky ukazují měsíční členství od 799 Kč, přes 1 299 Kč, až po 1 799 Kč podle typu klubu a úrovně členství. (Form Factory)

Nejdražší fitness nemusí být nejdražší na jednu návštěvu

To je důležitý rozdíl.

Představme si dvě fitness centra:

Fitness A

Jednorázový vstup:

120 Kč

Měsíční permanentka:

1 200 Kč

Fitness B

Jednorázový vstup:

250 Kč

Měsíční permanentka:

1 500 Kč

Na první pohled je Fitness A levnější.

Pokud ale člověk chodí například 20× měsíčně, situace se mění.

U Fitness A:

1 200 ÷ 20 = 60 Kč za návštěvu

U Fitness B:

1 500 ÷ 20 = 75 Kč za návštěvu

Rozdíl už není 130 Kč za návštěvu, ale pouze 15 Kč.

Proto je důležité dívat se na reálnou cenu jedné návštěvy podle toho, jak často člověk cvičí.

Kolik stojí jedna návštěva při měsíčním členství?

Podívejme se na jednoduchý příklad měsíčního členství za 1 200 Kč.

Z tabulky je patrné, proč se pravidelnému návštěvníkovi měsíční členství často vyplatí.

Pokud někdo chodí do fitka 4× měsíčně, může být jednorázový vstup ekonomicky výhodnější.

Pokud ale chodí 12–20× měsíčně, cena jedné návštěvy může klesnout velmi výrazně.

Kdy se vyplatí permanentka?

Výpočet je jednoduchý.

Pokud:

• jednorázový vstup stojí 150 Kč
• měsíční permanentka stojí 1 000 Kč

potřebujete:

1 000 ÷ 150 = 6,67 návštěvy

To znamená, že od 7 návštěv měsíčně začíná být permanentka ekonomicky výhodnější.

4 návštěvy

4 × 150 Kč = 600 Kč

➡️ Jednorázové vstupy jsou levnější.

8 návštěv

8 × 150 Kč = 1 200 Kč

➡️ Permanentka za 1 000 Kč je výhodnější.

12 návštěv

12 × 150 Kč = 1 800 Kč

➡️ Permanentka je výrazně výhodnější.

Kolik stojí 10 vstupů do fitka?

Další možností je permanentka na konkrétní počet návštěv.

V našem průzkumu se 10 vstupů objevuje přibližně v rozmezí:

1 300–2 700 Kč

Rozdíl závisí na typu fitness centra a službách.

Například aktuální veřejné ceníky ukazují:

• přibližně 1 300–1 500 Kč za 10 vstupů u běžných fitness center,
• kolem 1 500 Kč u některých středně drahých variant,
• až 2 700 Kč u prémiového fitness. 

Při ceně 1 500 Kč za 10 vstupů tedy jedna návštěva vychází na:

150 Kč.

Při ceně 2 700 Kč:

270 Kč za návštěvu.

Roční permanentka může cenu ještě výrazně snížit

Pokud člověk ví, že bude cvičit dlouhodobě, může být výhodnější roční členství.

Příklad:

Roční permanentka:

12 000 Kč

Při pravidelném cvičení 3× týdně je to přibližně:

156 návštěv ročně.

12 000 ÷ 156 = 77 Kč za návštěvu

Při 4 návštěvách týdně:

208 návštěv ročně.

12 000 ÷ 208 = 58 Kč za návštěvu

Právě proto mohou dlouhodobé permanentky působit na první pohled draze, ale při pravidelném používání mohou být cenově velmi zajímavé.

Co všechno může být v ceně fitness?

Cena vstupu se nedá posuzovat pouze podle částky.

Dvě fitness centra mohou mít například vstup za 200 Kč, ale nabídnout úplně jiné služby.

V ceně může být:

• posilovna,
• kardio zóna,
• funkční zóna,
• skupinové lekce,
• sauna,
• wellness,
• sprchy,
• ručníky,
• parkování,
• InBody měření,
• Wi-Fi,
• aplikace,
• možnost vstupu do více poboček,
• vstup 24/7,
• úvodní konzultace s trenérem.

Například některá prémiová členství zahrnují také saunu, relax zónu, InBody měření nebo úvodní konzultaci s trenérem. 

Proto není správné porovnávat pouze:

100 Kč vs. 300 Kč.

Je potřeba porovnávat také:

Co za těch 100 Kč nebo 300 Kč dostanu?

Proč se ceny fitness center liší podle kraje?

Rozdíl mezi jednotlivými regiony souvisí s řadou faktorů.

Mezi nejdůležitější patří:

Cena nájmu

Fitness v centru Prahy má jiné náklady než fitness v menším městě.

Velikost prostoru

Velké fitness centrum potřebuje více zaměstnanců, energií a údržby.

Vybavení

Moderní stroje, kardio zařízení a funkční zóny představují významnou investici.

Otevírací doba

Provoz 24 hodin denně znamená jiné provozní náklady než fitness otevřené několik hodin denně.

Služby

Sauna, wellness, skupinové lekce, trenéři nebo další služby zvyšují hodnotu i náklady.

Lokalita

Fitness v nákupním centru nebo v centru velkého města může mít výrazně vyšší nájem.

Je levnější chodit do fitka, nebo cvičit jinak?

Cena klasického fitness je pouze jednou částí celkových nákladů.

Pokud člověk chodí do fitness třikrát týdně, musí počítat také s:

• cestou do fitness,
• časem na cestě,
• parkováním,
• převlékáním,
• čekáním na vybavení,
• případně dalšími náklady.

Pro některé lidi proto nemusí být nejdůležitější samotná cena permanentky.

Důležitá může být především časová efektivita tréninku.

Klasické fitness vs. EMS

Klasické fitness a EMS nejsou dvě totožné služby.

V klasickém fitness si člověk zpravidla kupuje přístup k vybavení a prostoru.

U individuálního EMS tréninku je součástí služby také vedení trenérem a samotná práce s EMS technologií.

Proto je při porovnávání ceny potřeba sledovat celý obsah služby.

Není tedy úplně správné porovnávat pouze:

„Fitko stojí 1 000 Kč měsíčně.“

versus

„EMS stojí více.“

Správná otázka zní:

Co za danou cenu dostávám a jak často danou službu využívám?

Jaká je tedy průměrná cena fitka v roce 2026?

Na základě veřejně dostupných ceníků, které jsme při průzkumu analyzovali, se běžná cena jednorázového vstupu do klasického fitness pohybuje přibližně kolem:

100–200 Kč za návštěvu.

U prémiových fitness center se cena může dostat na:

250–400 Kč za návštěvu.

Měsíční členství se nejčastěji pohybuje přibližně kolem:

800–1 500 Kč měsíčně.

Prémiová fitness centra mohou mít členství:

1 500–1 800 Kč a více.

Tyto hodnoty je nutné chápat jako orientační tržní rozpětí, nikoliv jako oficiální statistický průměr všech fitness center v České republice.

Který kraj je tedy nejlevnější?

Z našeho průzkumu vycházejí mezi nejlevnější regiony především:

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Plzeňský kraj

V těchto regionech jsme našli veřejně dostupné ceny jednorázových vstupů kolem 99–100 Kč.

Který kraj je nejdražší?

Nejvyšší ceny se objevují především:

v Praze

a následně u prémiových fitness center ve velkých krajských městech.

V Praze jsme v aktuálních cenících našli rozpětí od přibližně 100–160 Kč u levnějších variant až po 400 Kč u prémiových variant. 

Proto je Praha zároveň příkladem trhu s vůbec největším cenovým rozpětím.

Shrnutí cen fitness v České republice v roce 2026

Závěr

Cena vstupu do fitness se v České republice v roce 2026 pohybuje v opravdu širokém rozpětí.

Nejlevnější vstupy začínají přibližně na 100 Kč, běžné fitness se často pohybuje kolem 130–200 Kč a prémiová fitness centra mohou stát 300–400 Kč za jednu návštěvu.

U pravidelného cvičení je ale mnohem důležitější cena členství.

Měsíční permanentka kolem 1 000–1 300 Kč může při pravidelném tréninku vycházet velmi výhodně, protože při 15–20 návštěvách měsíčně se cena jedné návštěvy dostává výrazně pod 100 Kč.

Naopak člověk, který přijde pouze několikrát za měsíc, může ušetřit nákupem jednotlivých vstupů.

A právě proto není při výběru fitness nejdůležitější pouze otázka:

„Kolik stojí vstup?“

Mnohem důležitější je:

„Kolik mě bude stát jedna reálná návštěva a co všechno za své peníze dostanu?“

Kolik stojí vaše fitko?

Platíte za jednorázový vstup, měsíční permanentku, nebo máte dlouhodobé členství?

Napište nám do komentářů, kolik stojí fitness ve vašem městě a kolikrát týdně chodíte cvičit.

Zajímá nás, jak se ceny fitness v jednotlivých částech České republiky skutečně liší.

Zdroje a metodika průzkumu

Průzkum vychází z veřejně dostupných ceníků fitness center v České republice ověřovaných v srpnu 2026.

Pro srovnání byly sledovány zejména:

• jednorázové vstupy,
• 10vstupové permanentky,
• měsíční členství,
• dlouhodobé permanentky,
• případné rozdíly mezi standardním a prémiovým členstvím.

Vzhledem k tomu, že jednotlivá fitness centra své ceníky průběžně aktualizují, je nutné uvedené ceny chápat jako aktuální orientační údaje v době zpracování průzkumu.

Mezi ověřované veřejné zdroje patřily například aktuální ceníky, které uvádějí jednorázové vstupy od přibližně 100 Kč, přes 150–160 Kč, až po 250–400 Kč, a měsíční členství od přibližně 700–800 Kč až po více než 1 700 Kč. 

Použité zdroje:

• veřejné ceníky fitness center v jednotlivých krajích České republiky,
• veřejně dostupné ceníky fitness řetězců,
• oficiální webové stránky jednotlivých provozovatelů,
• veřejně dostupné informace o jednorázových vstupech, permanentkách a členstvích.

Poslední aktualizace článku: srpen 2026.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Jak si správně vybrat trenérskou školu pro kurz Osobní trenér ve fitness?

Výběr správné trenérské školy je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí každého, kdo chce pracovat jako osobní trenér nebo se jednoduše naučit správně cvičit. Nabídka kurzů je dnes velmi široká, ale jejich kvalita se může výrazně lišit.

Mnoho lidí vybírá pouze podle ceny nebo délky kurzu. To je ale často chyba.

Kvalitní vzdělání by mělo spojovat moderní teorii, praktickou výuku a zkušenosti z reálné praxe. Jen díky tomu získáte znalosti, které budete skutečně využívat při trénování klientů nebo při vlastním cvičení.

Co by měla kvalitní trenérská škola splňovat?

Při výběru školy doporučujeme zaměřit se především na:

• kvalitní a zkušené lektory,
• dostatek praktické výuky,
• propojení teorie s praxí,
• výuku anatomie, fyziologie a biomechaniky,
• metodiku silového i kondičního tréninku,
• správnou techniku cviků,
• diagnostiku pohybového aparátu,
• komunikaci s klientem,
• základy sportovní výživy,
• bezpečnost cvičení a kontraindikace,
• přípravu na profesní zkoušku podle požadavků Národní soustavy kvalifikací.

Právě praktické zkušenosti rozhodují o tom, jestli budete po absolvování kurzu sebevědomým trenérem nebo budete mít pouze certifikát bez skutečných dovedností.

Nestačí jen znát teorii

Dobrý osobní trenér musí rozumět lidskému tělu.

Musí vědět:

• proč klient cvičí právě daný cvik,
• jak cvik správně provést,
• jaké svaly pracují,
• kdy cvik upravit,
• jak vytvořit efektivní tréninkový plán,
• jak přizpůsobit trénink začátečníkovi i sportovci,
• jak předcházet zranění.

Tyto dovednosti se nelze naučit pouze z prezentací nebo online videí. Jsou výsledkem kvalitní praktické výuky.

Co je profesní kvalifikace Osobní trenér/trenérka ve fitness?

V České republice existuje profesní kvalifikace Osobní trenér/trenérka ve fitness (kód 74-035-M), která je součástí Národní soustavy kvalifikací (NSK).

Po absolvování přípravného kurzu uchazeč skládá profesní zkoušku před autorizovanou osobou podle zákona č. 179/2006 Sb. Průběh i obsah zkoušky vychází z hodnoticího standardu dané profesní kvalifikace. Úspěšným složením zkoušky získá osvědčení o profesní kvalifikaci. (Národní soustava kvalifikací)

Pokud je vzdělávací program veden jako akreditovaný rekvalifikační kurz, musí splňovat podmínky stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a příslušnými právními předpisy. Rekvalifikační program musí odpovídat profesní kvalifikaci v NSK a stanoveným požadavkům na obsah i rozsah výuky. (MŠMT)

Kurz není jen pro budoucí trenéry

To je jeden z největších omylů.

Kurz Osobní trenér ve fitness není určen pouze lidem, kteří chtějí pracovat jako trenéři.

Naopak je ideální také pro:

• sportovce,
• rekreační cvičence,
• lidi, kteří chtějí správně cvičit,
• zájemce o zdravý životní styl,
• fyzioterapeuty,
• maséry,
• instruktory skupinových lekcí,
• majitele fitness center,
• trenéry jiných sportů.

Díky kvalitnímu vzdělání pochopíte fungování lidského těla a naučíte se sestavit bezpečný a efektivní trénink nejen pro ostatní, ale i sami pro sebe.

Co se během kurzu naučíte?

Kvalitní výuka by měla zahrnovat zejména:

• anatomii člověka,
• fyziologii pohybu,
• biomechaniku,
• diagnostiku klienta,
• funkční trénink,
• silový trénink,
• kondiční přípravu,
• mobilitu,
• kompenzační cvičení,
• regeneraci,
• sportovní výživu,
• sestavení dlouhodobého tréninkového plánu,
• práci s různými skupinami klientů,
• bezpečnost při cvičení,
• přípravu na profesní zkoušku.

Proč právě E/P škola?

Ve škole E/P věříme, že kvalitní trenér nevznikne za víkend.

Proto stavíme výuku především na propojení odborných znalostí a dlouholeté praxe.

Jmenuji se Petr Chlouba a více než deset let se věnuji osobnímu tréninku, vzdělávání trenérů a moderním metodám pohybové přípravy. Mým cílem není pouze předat informace, ale naučit studenty přemýšlet nad pohybem, správně analyzovat klienta a vytvářet bezpečné a efektivní tréninky.

Ve škole E/P klademe důraz na individuální přístup, praktické zkušenosti, moderní výukové metody a využití nejnovějších poznatků z oblasti fitness, sportovní vědy a regenerace.

Naším cílem není jen připravit studenty na profesní zkoušku. Chceme, aby po jejím úspěšném složení byli připraveni na skutečnou práci s klienty.

Jak poznáte opravdu kvalitní trenérskou školu?

Položte si několik jednoduchých otázek.

• Má škola zkušené lektory?
• Obsahuje dostatek praxe?
• Připravuje studenty na profesní zkoušku?
• Učí moderní poznatky?
• Nabízí podporu i po absolvování kurzu?
• Předává zkušenosti z reálné práce s klienty?

Pokud na všechny otázky odpovíte ano, jste na správné cestě.

Investice, která se vrátí

Znalosti získané během kvalitního kurzu využijete po celý život.

Ať už chcete pracovat jako osobní trenér, otevřít vlastní studio, zlepšit své sportovní výsledky nebo jednoduše pochopit, jak správně cvičit, kvalitní vzdělání je základem úspěchu.

Ve škole E/P věříme, že vzdělávání má mít skutečný smysl. Proto spojujeme odborné znalosti, moderní přístup a především velké množství praktických zkušeností, které využijete od prvního dne.

Těšíme se, že se stanete součástí E/P školy a společně posuneme vaše znalosti i kariéru na vyšší úroveň.

Zdroje

Tento článek vychází z platné legislativy České republiky, hodnoticích standardů Národní soustavy kvalifikací (NSK), metodických materiálů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a odborných doporučení v oblasti vzdělávání osobních trenérů.

Legislativa

• Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).
• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 176/2009 Sb., o rekvalifikaci a zprostředkování zaměstnání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Metodické pokyny pro akreditaci rekvalifikačních programů.
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Informační systém kvalifikací a autorizací (ISKA).

Národní soustava kvalifikací (NSK)

• Profesní kvalifikace Osobní trenér/trenérka ve fitness (kód 74-035-M) – kvalifikační a hodnoticí standard.
• Národní soustava kvalifikací – seznam autorizovaných osob pro profesní kvalifikaci Osobní trenér/trenérka ve fitness.

Další odborné zdroje

• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Rekvalifikace a další vzdělávání.
• Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR). Materiály k profesním kvalifikacím a systému dalšího vzdělávání.

Oficiální webové stránky

• Národní soustava kvalifikací (NSK): https://www.narodnikvalifikace.cz
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT): https://www.msmt.cz
• Informační systém kvalifikací a autorizací (ISKA): https://iskaweb.msmt.cz
• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV): https://www.mpsv.cz
• Národní pedagogický institut ČR (NPI): https://www.npi.cz

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

EMS technologie a lymfatický systém: Jak může elektrická stimulace svalů podpořit pohyb, regeneraci a správnou funkci organismu

EMS technologie není pouze o posílení svalů. Moderní výzkumy ukazují její potenciál také v oblasti podpory cirkulace, regenerace a celkové aktivace pohybového systému.

V posledních letech se EMS technologie (Electrical Muscle Stimulation) stává stále vyhledávanější metodou nejen ve fitness, ale také v oblasti regenerace, prevence svalového úbytku a podpory zdravého životního stylu.

Základem EMS tréninku je řízená elektrická stimulace svalových vláken, která napodobuje přirozený nervový signál vysílaný mozkem ke svalům. Díky tomu dochází k aktivaci svalových skupin a jejich zapojení během cíleného pohybu.

Značka E/P staví na dlouholetých zkušenostech s EMS technologií a její praktickou aplikací. Od roku 2016 se věnuje práci s EMS systémy, trenéry i klienty a zaměřuje se na to, aby EMS nebyla pouze moderním trendem, ale kvalitně využívaným nástrojem pro pohyb a zdravější životní styl.

Co je lymfatický systém a proč je pro tělo důležitý?

Lymfatický systém je jedna z nejdůležitějších regulačních soustav lidského organismu. Podílí se na:

• odvádění přebytečné tekutiny z tkání,
• transportu imunitních buněk,
• podpoře obranyschopnosti organismu,
• udržování rovnováhy tekutin v těle.

Na rozdíl od krevního oběhu nemá lymfatický systém vlastní centrální pumpu. Pohyb lymfy je proto významně závislý na:

• svalových kontrakcích,
• správném dýchání,
• pohybu těla,
• aktivitě svalové pumpy.

Právě pravidelný pohyb svalů je jedním z hlavních mechanismů, které pomáhají přirozenému proudění lymfy.

Jak může EMS technologie souviset s lymfatickým systémem?

Při EMS tréninku dochází k opakovaným svalovým kontrakcím prostřednictvím elektrických impulzů. Tyto kontrakce mohou podporovat aktivitu svalové pumpy, která je důležitá pro správný pohyb tekutin v těle.

Je důležité zdůraznit, že EMS není náhradou lékařské léčby lymfatických onemocnění. Správně nastavená EMS technologie však může být zajímavým doplňkem pohybové terapie a regenerace.

Princip je jednoduchý:

Elektrická stimulace → svalová kontrakce → aktivace svalové pumpy → podpora pohybové aktivity organismu

Výzkumy zaměřené na WB-EMS potvrzují, že pravidelně a správně aplikovaná EMS technologie může pozitivně ovlivnit svalovou hmotu, svalovou sílu a funkční schopnosti člověka. 

Co říkají odborné studie o EMS technologii?

1. EMS podporuje svalovou aktivaci a svalovou sílu

Systematický přehled a metaanalýza zaměřená na WB-EMS u dospělých osob ukázala významné zlepšení parametrů svalové hmoty a svalové síly.

Výzkum zahrnoval 16 studií a téměř 900 účastníků. Výsledky ukázaly pozitivní vliv WB-EMS zejména na:

• nárůst svalové hmoty,
• zvýšení síly dolních končetin,
• zlepšení síly trupu.

2. EMS může být vhodnou alternativou pro osoby, které obtížně zvládají klasický trénink

Další odborný přehled hodnotil bezpečnost a účinnost WB-EMS u různých skupin dospělých.

Autoři uvedli, že při správném použití a odborném vedení může být WB-EMS bezpečnou a efektivní možností pro osoby, které nemohou nebo nechtějí absolvovat klasický silový trénink. 

To může být zajímavé například pro:

• časově vytížené osoby,
• začátečníky,
• seniory,
• osoby se sníženou svalovou aktivitou,
• klienty hledající efektivní doplněk pohybu.

EMS a podpora regenerace

Regenerace není pouze odpočinek. Pro správné fungování těla je důležitý aktivní pohyb, prokrvení tkání a pravidelná svalová aktivita.

EMS může být využívána jako součást komplexního přístupu:

• aktivace svalů,
• podpora pohybových návyků,
• doplnění klasického cvičení,
• regenerace po fyzické zátěži.

V kombinaci s vhodným pohybovým programem, dostatečným příjmem tekutin, správným dýcháním a zdravým životním stylem může EMS tvořit součást moderní péče o tělo.

EMS oblek E/P – moderní technologie pro domácí i profesionální využití

Značka E/P přináší moderní bezdrátové EMS obleky určené pro domácí uživatele, trenéry i profesionální EMS studia.

E/P vzniklo na základě praktických zkušeností s EMS technologií od roku 2016. Nejde pouze o samotný oblek, ale o kompletní systém:

• kvalitní EMS technologie,
• mobilní aplikace E/P EMS,
• možnost domácího tréninku,
• podpora klientů a trenérů,
• vzdělávání v oblasti EMS a pohybu.

Druhá generace EMS obleků E/P přináší rozšířený systém elektrod pro ještě komplexnější stimulaci svalových skupin a praktičtější využití při tréninku.

Cílem E/P je ukázat, že EMS technologie není pouze krátkodobý fitness trend, ale nástroj, který při správném používání může pomáhat lidem zařadit efektivní pohyb do každodenního života.

EMS a lymfatický systém – často kladené otázky

Pomáhá EMS přímo odvádět lymfu?

EMS aktivuje svalovou činnost, která může podporovat přirozené mechanismy spojené s pohybem lymfy. 

Je EMS vhodná pro každého?

EMS není vhodná pro všechny osoby. Před zahájením tréninku je vždy důležité zohlednit zdravotní stav, případné kontraindikace a doporučení odborníka.

Závěr: EMS technologie jako součást moderního pohybu

EMS technologie představuje moderní způsob aktivace svalů, který má podle současných odborných poznatků pozitivní vliv zejména na svalovou sílu, svalovou hmotu a funkční schopnosti organismu.

Správně nastavený EMS trénink může být zajímavým doplňkem pro široké spektrum lidí – od začátečníků až po zkušené sportovce.

E/P propojuje moderní technologii, zkušenosti z praxe a důraz na kvalitní využití EMS. Naším cílem není pouze prodávat EMS obleky, ale pomáhat lidem využívat tuto technologii správným způsobem.

E/P – česká značka vytvořená srdcem. Moderní EMS technologie pro pohyb, regeneraci a aktivnější život.

Použité odborné zdroje:

Kemmler W. et al. (2018). Efficacy and Safety of Low Frequency Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) to Improve Health-Related Outcomes in Non-athletic Adults. A Systematic Review.

Kemmler W. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-analysis.

Kemmler W. et al. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle-Aged and Older Adults: A Systematic Review.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Nemoci a stavy, u kterých studie prokázaly přínos WB-EMS

1. Svalová atrofie (Atrofie svalů) 

Toto je jedna z nejsilnějších oblastí využití EMS.

Studie ukazují, že pravidelný WB-EMS trénink může:

• zpomalit úbytek svalové hmoty,
• zlepšit aktivaci svalových vláken,
• zvýšit svalovou sílu,
• podpořit návrat svalové funkce.

To je důležité zejména u lidí po operacích, dlouhodobém omezení pohybu nebo ve vyšším věku.

2. Sarkopenie (úbytek svalové hmoty ve stáří) 

Právě zde existuje nejvíce kvalitních studií.

Meta-analýzy potvrzují:

• zvýšení svalové hmoty,
• zvýšení síly dolních končetin,
• lepší stabilitu,
• rychlejší chůzi,
• nižší riziko pádů.

WB-EMS se ukazuje jako vhodná alternativa pro seniory, kteří nezvládnou klasický silový trénink.

3. Chronická bolest zad 

Jedna z nejlépe prozkoumaných oblastí.

Výsledky studií ukazují:

• snížení bolesti,
• posílení hlubokého stabilizačního systému,
• zlepšení funkce páteře,
• lepší kvalitu života.

Přehledová studie z roku 2024 hodnotí důkazy pro chronickou nespecifickou bolest zad jako silné.

4. Osteoartróza kolene

Výzkum ukazuje:

• lepší sílu stehenních svalů,
• lepší stabilitu kolene,
• menší bolest při pohybu,
• lepší funkčnost.

Důkazy jsou zatím středně silné, ale velmi slibné.

5. Osteopenie

EMS může být vhodným doplňkem pravidelného pohybu.

Studie naznačují:

• podporu svalové síly,
• lepší zatížení kostí,
• možný pozitivní vliv na kostní metabolismus.

Na potvrzení vlivu na hustotu kostí je však potřeba více výzkumu.

6. Osteoporóza

Nepůsobí přímo na kost.

Pomáhá ale:

• zlepšit svalovou sílu,
• zlepšit rovnováhu,
• snížit riziko pádů,
• zlepšit soběstačnost.

To může nepřímo snižovat riziko zlomenin.

7. Slabost hlubokého stabilizačního systému

EMS aktivuje svaly trupu, které jsou důležité pro stabilizaci páteře.

Studie ukazují zlepšení:

• držení těla,
• stability,
• koordinace,
• funkce středu těla (core).

8. Zhoršená mobilita seniorů

WB-EMS pomáhá zlepšit:

• rychlost chůze,
• vstávání ze židle,
• stabilitu,
• každodenní pohyb.

To vede ke zvýšení soběstačnosti.

9. Rekonvalescence po delší imobilizaci

Po dlouhém pobytu na lůžku dochází k rychlé ztrátě svalové hmoty.

EMS může pomoci:

• aktivovat svaly,
• zpomalit jejich úbytek,
• připravit organismus na návrat k běžnému pohybu.

Konkrétní využití vždy závisí na doporučení lékaře nebo fyzioterapeuta.

10. Snížená svalová síla

Meta-analýzy potvrzují významné zlepšení:

• síly dolních končetin,
• síly zad,
• síly trupu,
• celkové svalové výkonnosti.

Jak EMS funguje?

EMS (Electrical Muscle Stimulation) vysílá řízené elektrické impulzy přes elektrody umístěné na hlavních svalových skupinách. Tyto impulzy napodobují signály z centrální nervové soustavy a vyvolávají svalovou kontrakci. Při současném provádění aktivního pohybu dochází ke kombinaci dobrovolné a elektricky vyvolané aktivace svalů, což může zvýšit tréninkový stimul. Výzkumy ukazují pozitivní vliv zejména na svalovou sílu, svalovou hmotu a funkční výkonnost u vhodně vybraných skupin pacientů a rekreačně aktivních osob.

Proč si vybrat E/P?

Ve společnosti E/P věříme, že kvalitní EMS trénink není jen o moderní technologii, ale především o odbornosti, bezpečnosti a individuálním přístupu. Proto propojujeme bezdrátové EMS obleky s dlouholetými zkušenostmi z trenérské praxe, školením trenérů a podporou klientů. Naším cílem je nabídnout EMS řešení, které dává smysl začátečníkům, sportovcům i profesionálním studiím. 

Literatura

1. Kemmler W., Kohl M., Freiberger E., Sieber C., von Stengel S. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults: A Systematic Review and Meta-analysis.
2. Zhang Y., et al. (2024). The Effects of Whole-Body Muscle Stimulation on Body Composition and Strength Parameters: A Systematic Review and Meta-analysis.
3. Kemmler W., et al. (2024). Effectiveness and Safety of Whole-Body Electromyostimulation on Musculoskeletal Diseases in Middle-Aged and Older Adults: A Systematic Review.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Otevřít vlastní fitness centrum je snem mnoha lidí. Pro někoho je to splněný sen, pro jiného začátek úspěšného podnikání. Ve skutečnosti ale nestačí pronajmout prostor, koupit několik strojů a otevřít dveře.

Úspěšné fitness centrum vzniká dlouho před tím, než přijde první klient.

Právě správné plánování rozhoduje o tom, jestli bude vaše investice dlouhodobě prosperovat.

Ve společnosti E/P pomáháme budovat moderní fitness centra a samoobslužná studia na klíč – od prvního nápadu až po otevření provozu. Součástí nabídky je i realizace studií na klíč.

Nestačí mít dobrý prostor

Mnoho lidí hledá nejprve vhodnou budovu.

To je ale pouze jedna část celého projektu.

Je potřeba vyřešit například:

• obchodní model,
• cílovou skupinu,
• velikost provozu,
• vybavení,
• provozní náklady,
• bezpečnost,
• marketing,
• rezervační systém,
• dlouhodobou strategii.

Každé rozhodnutí ovlivňuje budoucí ziskovost fitness centra.

Nejčastější chyby při otevírání fitness centra

Za roky praxe jsme viděli mnoho projektů, které skončily ještě před otevřením.

Nejčastější chyby jsou:

• příliš vysoká počáteční investice,
• nevhodně vybrané stroje,
• špatně navržené rozmístění vybavení,
• podcenění marketingu,
• chybějící podnikatelský plán,
• špatně nastavené ceny,
• absence odlišení od konkurence.

Tyto chyby mohou znamenat zbytečné výdaje v řádech statisíců korun.

Jaké vybavení bude vaše fitness centrum opravdu potřebovat?

To je jedna z nejčastějších otázek.

Odpověď ale není univerzální.

Jiné vybavení potřebuje:

• klasická posilovna,
• butikové studio,
• EMS studio,
• funkční gym,
• samoobslužné fitness centrum,
• hotelové fitness,
• firemní fitness.

Proto není vhodné nakupovat vybavení podle toho, co má konkurence.

Každý projekt vyžaduje individuální řešení.

Samoobslužná fitness centra jsou trendem současnosti

Moderní technologie umožňují provozovat fitness centrum efektivněji než kdy dříve.

Online rezervace, vstupy pomocí mobilního telefonu, kamerový systém nebo vzdálená správa výrazně zjednodušují každodenní provoz.

Právě proto stále více investorů volí koncept samoobslužného fitness centra, který může nabídnout klientům vysoký komfort a provozovateli větší flexibilitu.

Kolik stojí otevření fitness centra?

To je otázka, kterou dostáváme nejčastěji.

Pravda je jednoduchá.

Neexistuje jedna správná částka.

Rozhoduje například:

• velikost prostoru,
• lokalita,
• počet strojů,
• kvalita vybavení,
• technologie,
• design interiéru,
• rozsah služeb.

Každý projekt připravujeme individuálně podle konkrétních požadavků investora.

Proč spolupracovat právě s E/P?

Ve společnosti E/P nevyrábíme pouze moderní technologie.

Pomáháme klientům vytvořit funkční a dlouhodobě udržitelný projekt.

Díky zkušenostem z oblasti fitness, EMS technologií a podnikání dokážeme navrhnout řešení, které odpovídá vašemu rozpočtu i vašim cílům.

Naše služby mohou zahrnovat například:

• návrh konceptu fitness centra,
• návrh rozmístění vybavení,
• dodání fitness strojů,
• dodání moderních EMS technologií,
• školení personálu,
• marketingovou podporu,
• poradenství před otevřením i po spuštění provozu.

Naším cílem není pouze dodat vybavení. Chceme, aby vaše fitness centrum dlouhodobě fungovalo a rostlo společně s vámi.

Nejčastější otázky

Jak dlouho trvá otevření fitness centra?

Záleží na velikosti projektu, stavebních úpravách i dodacích termínech vybavení. Každý projekt má individuální harmonogram.

Vyplatí se otevřít samoobslužné fitness centrum?

Pro mnoho podnikatelů může být samoobslužný model zajímavým řešením díky moderním technologiím a efektivnímu provozu. Vždy ale záleží na lokalitě a podnikatelském plánu.

Pomůže mi E/P i s návrhem fitness centra?

Ano. V E/P nabízíme komplexní řešení od návrhu konceptu přes dodání vybavení až po podporu při spuštění provozu.

Dodává E/P také EMS technologie?

Ano. E/P je česká značka zaměřená na moderní bezdrátové EMS technologie a současně pomáhá s realizací fitness projektů na klíč.

Přemýšlíte o vlastním fitness centru?

Ať už plánujete menší soukromé studio, moderní samoobslužné fitko nebo plnohodnotné fitness centrum, správné rozhodnutí na začátku vám může ušetřit mnoho času, starostí i zbytečných nákladů.

V E/P vám pomůžeme proměnit váš nápad ve skutečnost. Připravíme řešení na míru vašim cílům, rozpočtu i prostoru a provedeme vás celým procesem od prvního návrhu až po otevření provozu.

Kontaktujte E/P a zjistěte, jak může vypadat vaše budoucí fitness centrum.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz

Najít kvalitního osobního trenéra dnes není jednoduché. Nabídka je obrovská a sociální sítě jsou plné lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou odborníci na fitness. Bohužel počet sledujících ani atraktivní fotografie nejsou zárukou skutečných znalostí.

Správný trenér vám pomůže dosáhnout vašich cílů bezpečně, efektivně a dlouhodobě. Špatně zvolený trenér může naopak vést ke zranění, přetížení organismu nebo ztrátě motivace.

Ve společnosti E/P věříme, že kvalitní trenér je mnohem víc než člověk, který pouze počítá opakování. Je to odborník, kouč a partner na cestě ke zdravějšímu životnímu stylu.

Co by měl kvalitní osobní trenér splňovat?

1. Odpovídající vzdělání

První věc, kterou byste měli zjišťovat, je vzdělání trenéra.

Kvalitní trenér by měl mít odbornou kvalifikaci, pravidelně se vzdělávat a sledovat nejnovější poznatky z oblasti:

• anatomie,
• fyziologie,
• biomechaniky,
• sportovní výživy,
• regenerace,
• první pomoci.

Moderní fitness se neustále vyvíjí. Trenér, který se vzdělával před deseti lety a od té doby nic nového nestudoval, nemusí poskytovat nejlepší služby.

2. Praxe je stejně důležitá jako certifikát

Samotný certifikát ještě nikoho nedělá kvalitním trenérem.

Důležitější je, kolik klientů již vedl, s jakými problémy pracoval a zda dokáže přizpůsobit trénink každému člověku individuálně.

Každý klient je jiný.

• někdo chce zhubnout,
• někdo nabrat svalovou hmotu,
• někdo řeší bolesti zad,
• někdo se vrací po úrazu,
• někdo chce pouze zlepšit kondici.

Právě zkušenosti rozhodují o tom, zda trenér umí správně reagovat.

3. Individuální přístup

Kvalitní trenér nikdy nepoužívá jeden univerzální plán pro všechny.

Před začátkem spolupráce by měl zjistit například:

• zdravotní stav,
• pohybovou historii,
• zaměstnání,
• předchozí zranění,
• cíle klienta,
• časové možnosti.

Teprve potom vzniká skutečně individuální tréninkový plán.

4. Umí vysvětlit proč

Profesionální trenér neříká pouze:

„Udělej deset dřepů.”

Ale vysvětlí:

• proč tento cvik zařazuje,
• jaké svaly pracují,
• na co si dát pozor,
• jaké chyby nejčastěji vznikají.

Klient díky tomu rozumí vlastnímu tělu a zlepšuje techniku mnohem rychleji.

5. Bezpečnost je vždy na prvním místě

Dobrý trenér nikdy nebude klienta nutit do výkonů, na které není připraven.

Správně nastaví:

• intenzitu,
• objem,
• regeneraci,
• techniku provedení.

Bezpečnost je vždy důležitější než okamžitý výkon.

Jak poznáte špatného trenéra?

Pozor zejména na trenéry, kteří:

• kopírují stejný plán všem klientům,
• neumí vysvětlit techniku cviků,
• nezajímají se o zdravotní stav,
• slibují nereálné výsledky během několika týdnů,
• neustále se snaží prodat doplňky stravy místo kvalitního tréninku,
• nevzdělávají se.

Pokud někdo tvrdí, že existuje jediná správná cesta ke všem cílům, buďte obezřetní.

Kvalitní trenér se zajímá o člověka, ne pouze o výkon

Nejde jen o počet opakování.

Správný trenér řeší také:

• spánek,
• regeneraci,
• stres,
• pohyb během dne,
• správné držení těla,
• motivaci.

Právě kombinace těchto faktorů vede k dlouhodobým výsledkům.

A co EMS trenér?

Pokud se rozhodnete pro EMS trénink, výběr trenéra je ještě důležitější.

EMS technologie umožňuje velmi efektivní aktivaci svalů pomocí elektrických impulzů. Proto musí trenér přesně vědět:

• jak nastavit intenzitu,
• jak správně umístit elektrody,
• jaké jsou kontraindikace,
• jak přizpůsobit trénink konkrétnímu klientovi.

Kvalitní EMS trenér vždy pracuje individuálně a respektuje zdravotní stav klienta. EMS je moderní technologie, která při správném použití dokáže vhodně doplnit klasický pohybový program.

Proč si vybrat E/P?

Ve společnosti E/P stavíme na dlouholetých zkušenostech s EMS technologií.

Zakladatel značky Petr Chlouba se EMS aktivně věnuje již od roku 2016 a během této doby spolupracoval s desítkami trenérů, studií i koncových klientů. Na základě těchto zkušeností vznikla česká značka E/P, která spojuje moderní bezdrátovou EMS technologii, kvalitní vybavení, vzdělávání a individuální přístup ke každému klientovi.

Naším cílem není pouze prodávat EMS obleky.

Pomáháme lidem pochopit, jak správně cvičit, jak využít potenciál EMS bezpečně a jak dosahovat dlouhodobých výsledků.

Proto nabízíme:

• individuální konzultace,
• školení trenérů,
• odborné poradenství,
• moderní bezdrátové EMS obleky,
• podporu i po zakoupení technologie.

Nejčastější otázky

Jak poznám dobrého osobního trenéra?

Má odborné vzdělání, zkušenosti, individuální přístup a dokáže vysvětlit, proč jednotlivé cviky zařazuje.

Je důležitější zkušenost nebo certifikát?

Ideální je kombinace obojího. Samotný certifikát bez praxe nestačí.

Vyplatí se investovat do osobního trenéra?

Ano. Správně vedený trénink může ušetřit čas, snížit riziko zranění a pomoci rychleji dosáhnout stanovených cílů.

Je EMS vhodné pro každého?

EMS může být vhodnou součástí tréninku pro mnoho lidí, vždy je ale nutné zohlednit zdravotní stav a případné kontraindikace. Proto je důležité cvičit pod vedením kvalifikovaného trenéra.

Závěr

Výběr kvalitního osobního trenéra je investicí do vašeho zdraví. Nepodlehněte reklamám ani počtu sledujících na sociálních sítích. Zaměřte se na vzdělání, zkušenosti, individuální přístup a ochotu trenéra dále se rozvíjet.

Pokud hledáte odborné vedení, moderní bezdrátovou EMS technologii a dlouholeté zkušenosti z praxe, E/P je partner, který vám pomůže dosáhnout vašich cílů bezpečně, efektivně a s důrazem na dlouhodobé výsledky.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz