EMS a bolest zad: Co říkají studie a může EMS pomoci?
Bolest zad dnes zná obrovské množství lidí.
Dlouhé hodiny u počítače.
Řízení auta.
Málo pohybu.
Stres.
Jednostranná zátěž.
Nedostatek síly a pohybových návyků.
A pak přijde známý pocit.
„Zase mě bolí záda.“
Možná proto není překvapivé, že se stále více lidí zajímá o různé možnosti, jak se pravidelně hýbat a posílit svaly, aniž by museli trávit dlouhé hodiny v klasické posilovně.
Jednou z technologií, která se v této souvislosti dostává do odborného zájmu, je whole-body electromyostimulation – WB-EMS.
Ale funguje EMS na bolest zad?
Může pomoci se zády?
A je EMS vhodnou alternativou ke klasickému cvičení?
Podívali jsme se na to, co skutečně ukazují vědecké studie.
Nejdříve důležité upozornění
Začněme tím nejdůležitějším.
EMS není léčba všech bolestí zad.
Bolest zad může mít mnoho různých příčin. Některé jsou funkční a souvisejí například s pohybem, svalovou kondicí nebo dlouhodobým přetížením. Jiné mohou souviset s konkrétním zdravotním problémem a vyžadují vyšetření a odbornou péči.
Proto není správné říct:
„Bolí vás záda? Dejte si EMS.“
Správnější otázka zní:
„Může být WB-EMS jednou z možností pohybového tréninku u některých lidí s nespecifickou bolestí zad?“
A na tuto otázku už máme zajímavější odpověď.
Co je WB-EMS?
WB-EMS znamená whole-body electromyostimulation, tedy celotělovou elektrostimulaci svalů.
Princip spočívá v tom, že elektrické impulzy stimulují motorické nervy a vyvolávají svalovou kontrakci.
U WB-EMS se současně stimuluje více hlavních svalových skupin.
Moderní EMS systémy umožňují nastavit intenzitu jednotlivých oblastí samostatně, takže například břicho, záda, hýždě, stehna nebo paže nemusí pracovat ve stejné intenzitě.
To je jedna z vlastností, která dělá z WB-EMS zajímavou tréninkovou technologii.
Nejde totiž pouze o jednu elektrodu nebo jeden sval.
Principem je současná stimulace velkého množství svalových skupin. (Frontiers)
Proč se vůbec EMS začalo zkoumat u bolesti zad?
Záda nejsou pouze páteř.
Na stabilitě trupu se podílí celá řada svalů.
Břišní svaly.
Zádové svaly.
Hýždě.
Svaly kolem pánve.
Hlubší stabilizační svaly.
Jejich funkce je důležitá pro pohyb i stabilitu celého těla.
Pokud člověk dlouhodobě málo cvičí, tráví většinu dne vsedě a má nízkou úroveň fyzické aktivity, může být zajímavé hledat způsoby, jak pravidelný silový trénink do života dostat.
A právě tady začíná být WB-EMS zajímavý.
Ne jako „zázračná léčba zad“.
Ale jako tréninková technologie, která dokáže současně stimulovat velké množství svalových skupin.
Co ukázala nejnovější metaanalýza?
Tady se dostáváme k nejzajímavějšímu zdroji.
V roce 2025 vyšla systematická review a metaanalýza zaměřená přímo na nízkofrekvenční WB-EMS u lidí s nespecifickou chronickou bolestí zad.
Autoři zahrnuli:
- 6 studií,
- celkem 677 účastníků,
- 4 randomizované kontrolované studie,
- a protokoly WB-EMS trvající přibližně 8–16 týdnů.
V zahrnutých studiích se používaly především přibližně 20minutové tréninky jednou týdně a frekvence stimulace 50–85 Hz. (PubMed Central (PMC))
A výsledky?
Meta-analýza pěti studií ukázala významné snížení intenzity bolesti a zlepšení funkce.
Celkový efekt na bolest byl SMD −0,87 a na funkci 0,84. (PubMed Central (PMC))
To je rozhodně zajímavý výsledek.
Ale je potřeba se podívat ještě o něco hlouběji.
EMS fungovalo lépe než nic. Ale co aktivní cvičení?
Tohle je přesně moment, kdy je potřeba být vůči vědě férový.
Výsledky nebyly stejné při každém porovnání.
Když byl WB-EMS porovnáván s pasivní kontrolní skupinou, efekt byl výraznější.
Při porovnání s aktivními kontrolními skupinami byl efekt menší.
To znamená, že část přínosu může souviset jednoduše s tím, že člověk začne pravidelně trénovat a věnovat svému tělu pozornost.
A to je velmi důležitá informace.
Studie tedy neříká:
„EMS je lepší než cvičení.“
Spíše ukazuje:
„WB-EMS může být jednou z možností pohybové intervence u lidí s nespecifickou chronickou bolestí zad.“
Autoři zároveň upozorňují na poměrně vysokou heterogenitu výsledků a na potřebu dalších kvalitních studií. (PubMed Central (PMC))
Proč může být EMS zajímavé právě pro záda?
Jednou z vlastností WB-EMS je možnost současně stimulovat více svalových skupin při relativně krátkém tréninku.
To může být zajímavé například pro člověka, který:
- má sedavé zaměstnání,
- tráví mnoho hodin u počítače,
- dlouho řídí,
- má málo času,
- nechce trávit hodiny v posilovně,
- nebo klasický silový trénink zatím nezařadil do svého režimu.
EMS mu nemusí vyřešit všechny příčiny jeho problémů.
Ale může být jedním z nástrojů, jak pravidelný pohyb a svalový trénink dostat do každodenního života.
A právě časová efektivita je jedním z hlavních důvodů, proč je WB-EMS v odborné literatuře sledován. (Frontiers)
EMS a záda: nejde jen o bolest
Tohle je podle mě ještě zajímavější.
Pokud se bavíme pouze o bolesti, díváme se na velmi malou část celého problému.
Mnohem důležitější je otázka:
Jak dobře člověk zvládá běžný pohyb?
Bolest může člověka vést k tomu, že se začne pohybu vyhýbat.
Méně se hýbe.
Méně zatěžuje svaly.
A tím se může dostat do začarovaného kruhu:
méně pohybu → horší kondice → menší síla → větší nejistota při pohybu → další omezení pohybu.
Pravidelný, přiměřený pohyb může být proto důležitou součástí dlouhodobé práce s pohybovým aparátem.
A EMS může být jednou z možností, jak takový trénink strukturovat.
Co na to říká širší výzkum EMS?
Studie zaměřené na záda nejsou jedinou oblastí výzkumu.
WB-EMS se dlouhodobě zkoumá také z hlediska svalové síly, svalové hmoty a fyzické funkce.
Metaanalýza z roku 2021 zahrnující 16 studií a 897 účastníků zjistila významné pozitivní účinky WB-EMS na svalovou hmotu a různé parametry svalové síly. (PubMed Central (PMC))
A v roce 2026 vyšla další systematická review a metaanalýza zaměřená na sportovce a fyzicky aktivní lidi.
Zahrnula 19 WB-EMS skupin a 21 kontrolních skupin.
Celkově byl nalezen pozitivní efekt na maximální sílu a výkon. Při porovnání s tradičním dynamickým odporovým tréninkem byly výsledky pro rozvoj síly a výkonu ve sledovaných studiích z velké části srovnatelné. (PubMed Central (PMC))
To je důležité i pro pochopení toho, co EMS vlastně je.
Není to pouze technologie „na bolest zad“.
Je to tréninková technologie, která se zkoumá v celé řadě oblastí.
Může EMS nahradit fyzioterapii?
Ne.
A tady je důležité být naprosto jasný.
Pokud máte:
- silnou nebo nově vzniklou bolest,
- bolest po úrazu,
- necitlivost,
- brnění nebo výraznou slabost,
- bolest vystřelující do končetiny,
- nevysvětlitelné zhoršování stavu,
- nebo jiné závažné příznaky,
EMS není řešením, které by mělo nahradit lékařské nebo fyzioterapeutické vyšetření.
WB-EMS v komerčním prostředí je tréninková technologie, nikoli univerzální léčebná metoda.
To ostatně odpovídá i mezinárodním doporučením pro bezpečné používání WB-EMS, která zdůrazňují anamnézu, zohlednění kontraindikací a kvalifikované vedení. (Frontiers)
A právě bezpečnost je u EMS důležitá
Čím více svalových skupin najednou stimulujeme, tím důležitější je správné nastavení intenzity.
WB-EMS proto není technologie, u které platí:
„Čím víc, tím líp.“
Mezinárodní doporučení z roku 2023 zdůrazňuje především:
- kvalifikovaného trenéra,
- anamnézu před prvním tréninkem,
- zohlednění kontraindikací,
- postupné navyšování intenzity,
- dostatečnou regeneraci,
- průběžnou komunikaci s klientem,
- a kontrolu jeho reakce během tréninku. (Frontiers)
Autoři doporučení dokonce výslovně varují před nekontrolovanou nebo vzdáleně vedenou aplikací WB-EMS bez kvalifikovaného dohledu. (PubMed Central (PMC))
To je podle mě důležitá věc, kterou by měl každý člověk před prvním EMS tréninkem vědět.
Co tedy může EMS nabídnout člověku se sedavým zaměstnáním?
Představme si člověka, který osm hodin denně sedí.
Ráno jede autem do práce.
V práci sedí u počítače.
Odpoledne jede zase autem domů.
Večer už nemá chuť ani energii strávit hodinu v posilovně.
Nemusí to znamenat, že potřebuje „silnější EMS“.
Možná potřebuje především pravidelný a rozumně nastavený pohybový režim.
A pokud mu právě EMS umožní takový režim vytvořit, může mít technologie velmi praktickou hodnotu.
EMS není kouzlo. Je to nástroj.
Tohle je podle mě nejlepší způsob, jak se na EMS dívat.
Činka není kouzelná.
Běžecký pás není kouzelný.
Posilovací stroj není kouzelný.
A EMS oblek také není kouzelný.
Výsledek vzniká kombinací:
technologie + správného nastavení + pohybu + pravidelnosti + regenerace + vhodného přístupu.
A právě proto záleží nejen na tom, jaký EMS oblek používáte, ale také na tom, jak celý systém používáte.
Co dělá rozdíl mezi dobrým a špatným EMS tréninkem?
Nejde pouze o počet elektrod.
Důležité je například:
Individuální nastavení
Každý člověk reaguje na stimulaci jinak.
Samostatné nastavení jednotlivých oblastí
Záda, břicho, hýždě, stehna nebo paže nemusí potřebovat stejnou intenzitu.
Kvalitní kontakt elektrod
Aby stimulace fungovala předvídatelně, musí být zajištěn správný kontakt elektrod s tělem.
Pohyb
EMS není jen o samotném impulzu. V tréninkových protokolech se často kombinuje stimulace s aktivním pohybem. (Frontiers)
Regenerace
Svalová stimulace je stále tréninkový podnět. Více neznamená automaticky lépe.
Jak do toho zapadá E/P?
Právě tady vidím smysl E/P.
EMS podle nás nemá být pouze:
„oblek + elektrické impulzy“.
E/P je postavené na celém systému.
Bezdrátový EMS oblek.
Smart Box.
Aplikace E/P EMS.
Individuální nastavení jednotlivých svalových oblastí.
Pohyb.
A především vysvětlení, jak technologii správně používat.
Protože kvalitní EMS není o tom dát člověku co nejsilnější impulz.
Je o tom najít správnou intenzitu a správný způsob použití.
Může tedy EMS pomoci na bolest zad?
Pokud chceme odpovědět opravdu podle současných studií:
Ano, existují důkazy, že WB-EMS může u některých lidí s nespecifickou chronickou bolestí zad přispět ke snížení bolesti a zlepšení funkce.
Neznamená to ale, že EMS funguje stejně u každého člověka.
Neznamená to, že EMS nahrazuje fyzioterapii.
A neznamená to, že každá bolest zad je vhodná pro EMS.
Nejnovější metaanalýza z roku 2025 je zajímavá právě tím, že ukazuje pozitivní výsledky, ale současně upozorňuje na rozdíly mezi studiemi a na potřebu dalšího kvalitního výzkumu. (PubMed Central (PMC))
To je podle mě mnohem důvěryhodnější informace než jednoduché:
„EMS odstraní bolest zad.“
Možná největší výhoda EMS je nakonec úplně jinde
Když se bavíme o zádech, často hledáme jednu konkrétní věc.
Jeden cvik.
Jednu metodu.
Jednu technologii.
Ve skutečnosti ale může být mnohem důležitější něco úplně jiného:
začít se pravidelně hýbat a dlouhodobě u toho vydržet.
A pokud člověku EMS pomůže vytvořit pravidelný silový trénink, může být jeho hodnota mnohem větší než samotný elektrický impulz.
Protože cílem není mít co nejsilnější EMS.
Cílem je mít silnější, funkčnější a lépe připravené tělo na běžný život.
EMS ve správných rukách
E/P věří v EMS technologii, ale zároveň věří v odpovědné používání.
Proto nechceme slibovat zázraky.
Chceme ukazovat, co EMS skutečně umí, co ukazují studie a kde má technologie své místo.
Pokud vás EMS zajímá a chcete si ho nejdříve vyzkoušet, můžete se s E/P EMS systémem seznámit osobně.
Protože nejlepší způsob, jak poznat technologii, není jen o ní číst.
Je potřeba ji správně pochopit, nastavit a vyzkoušet.
E/P – EMS technologie, pohyb, vzdělávání a podpora.
Vědecké zdroje
Konrad, K. L. et al. (2025). Low-Frequency Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) for Nonspecific Chronic Back Pain: A Systematic Review and Meta-Analysis. Cureus, 17(7), e88462. DOI: 10.7759/cureus.88462. (PubMed Central (PMC))
Adams, F. et al. (2026). Effects of Longitudinal Whole-Body Electromyostimulation on Maximum Strength and Power in Sportspeople and Athletes—A Systematic Review and Meta-Analysis. Muscles, 5(3), 49. DOI: 10.3390/muscles5030049. (PubMed Central (PMC))
Kemmler, W. et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults. A Systematic Review and Meta-Analysis. Frontiers in Physiology, 12, 640657.
Kemmler, W., Fröhlich, M., Ludwig, O. et al. (2023). Position statement and updated international guideline for safe and effective whole-body electromyostimulation training—the need for common sense in WB-EMS application. Frontiers in Physiology, 14, 1174103. DOI: 10.3389/fphys.2023.1174103. (Frontiers)
Kemmler, W., von Stengel, S., Uder, M. (2025). Safety, Adherence and Attractiveness of Whole-Body Electromyostimulation in Non-Athletic Cohorts. A Systematic Review. Studia Sportiva, 19(1), 137–163. DOI: 10.5817/StS2025-1-10. Přehled zahrnul 58 studií a sledoval mimo jiné bezpečnost, docházku a dodržování WB-EMS programů. (Časopisy Masarykovy univerzity)
CEO E/P Petr Chlouba
+420 606 242 148, epoblek@email.cz
