EMS a srdce: Může EMS ovlivnit krevní tlak a kardiovaskulární zdraví? Co říkají studie

Když se řekne EMS, většina lidí si představí svaly, sílu, formování postavy nebo krátký trénink.

 

Jenže výzkum se v posledních letech začíná dívat i jinam.

 

Co může pravidelný WB-EMS trénink znamenat pro srdce, cévy, krevní tlak a další ukazatele kardiovaskulárního zdraví?

 

Neznamená to, že EMS léčí vysoký krevní tlak nebo chrání před infarktem. Taková tvrzení by současné důkazy neumožňovaly.

 

Některé nové studie ale přinášejí zajímavé výsledky, které stojí za pozornost.

 

Co vlastně znamená kardiovaskulární zdraví?

 

Kardiovaskulární systém tvoří především srdce a cévy. Jeho stav ovlivňuje celá řada faktorů – například krevní tlak, hladina cholesterolu, tělesné složení, fyzická aktivita, kouření, strava nebo genetika.

 

Právě proto není možné hodnotit „zdraví srdce“ podle jediného čísla.

 

Výzkumníci proto sledují různé ukazatele:

 

• krevní tlak,
• srdeční frekvenci,
• cholesterol,
• funkci cév,
• zánětlivé markery,
• obvod pasu a poměr pas/boky,
• celkovou fyzickou aktivitu.

 

A některé z těchto ukazatelů byly v posledních studiích sledovány také u lidí cvičících s WB-EMS.

 

⸻

 

Může EMS ovlivnit krevní tlak?

 

Tohle je jedna z nejzajímavějších otázek.

 

V roce 2024 publikovali Kemmler a kolegové pilotní studii, která sledovala 25 lidí ve věku 40–70 let s nadváhou, z nichž 13 mělo hypertenzi a 12 nikoliv.

 

Účastníci absolvovali 20minutovou WB-EMS aplikaci společně s jednoduchými pohyby. Výzkumníci přitom porovnávali různé úrovně intenzity elektrické stimulace. (PubMed)

 

A co zjistili?

 

Během samotné 20minutové aplikace se průměrný střední arteriální tlak dále nezvyšoval. Dvě minuty po skončení byl naopak průměrný střední arteriální tlak nižší než bezprostředně před cvičením.

 

Srdeční frekvence během cvičení vzrostla, což je při fyzické aktivitě očekávatelná reakce, a po skončení poměrně rychle klesala. (Frontiers)

 

Znamená to, že EMS snižuje vysoký krevní tlak?

 

Ne.

 

A to je důležitý rozdíl.

 

Tato studie sledovala především akutní reakci organismu na jednu WB-EMS aplikaci, nikoliv dlouhodobou léčbu hypertenze.

 

Navíc šlo pouze o 25 účastníků.

 

Výsledek tedy můžeme brát jako zajímavý vědecký poznatek, nikoliv jako důkaz, že EMS dokáže léčit vysoký krevní tlak.

 

⸻

 

EMS a cévy: zajímavé výsledky z randomizované studie

 

Ještě zajímavější je studie publikovaná v International Journal of Cardiology v roce 2025.

 

Výzkumníci sledovali 78 zdravých dospělých, kteří byli rozděleni do skupiny s fyzickým tréninkem doplněným o WB-EMS a kontrolní skupiny.

 

Trénink probíhal jednou týdně po dobu 16 týdnů, přičemž jedna jednotka trvala 20 minut. (PubMed)

 

Výzkumníci sledovali několik ukazatelů souvisejících s kardiovaskulárním rizikem.

 

A výsledky byly zajímavé.

 

Ve skupině s WB-EMS došlo například ke změně poměru pas/boky. U některých sledovaných krevních parametrů, například celkového a LDL cholesterolu, zůstaly hodnoty stabilní nebo se vyvíjely příznivěji než v kontrolní skupině. (ScienceDirect)

 

Studie také sledovala funkci cév, konkrétně periferní endoteliální funkci.

 

Výsledky ale nebyly ve všech parametrech jednoznačně statisticky významné.

 

A právě tady je potřeba být opatrný.

 

Jedna studie ještě není definitivní odpověď

 

Výzkumníci sami označují práci za pilotní randomizovanou studii.

 

To znamená, že přináší zajímavý signál, který stojí za další zkoumání, ale nemůžeme z něj udělat závěr:

 

„EMS chrání srdce.“

 

Takový závěr by byl příliš silný.

 

Mnohem přesnější je říct:

 

První výzkumy naznačují, že pravidelný pohyb doplněný o WB-EMS může příznivě ovlivňovat některé ukazatele spojené s kardiovaskulárním rizikem. Potřebujeme ale větší a delší studie.

 

⸻

 

Proč by vůbec EMS mohlo souviset se srdcem a cévami?

 

Tady je důležitá jedna věc.

 

EMS není „trénink srdce“ v klasickém slova smyslu.

 

Elektrická stimulace aktivuje především svaly. Pokud je ale EMS součástí pohybového programu, stále se bavíme o fyzické aktivitě celého člověka.

 

Při pohybu pracují svaly, mění se průtok krve a organismus reaguje na zvýšenou energetickou potřebu.

 

Proto může být zajímavé sledovat nejen svalovou sílu, ale také širší zdravotní ukazatele.

 

Výzkum WB-EMS už v minulosti ukázal možné změny například v oblasti svalové hmoty, síly a tělesného složení. Novější práce začínají více sledovat také metabolické a kardiovaskulární parametry.

 

⸻

 

Je EMS vhodné pro člověka s vysokým tlakem?

 

Tady je potřeba být opravdu opatrný.

 

Studie z roku 2024 zahrnovala i lidi s hypertenzí a sledovala jejich akutní reakci na WB-EMS. Autoři uvádějí, že léčená hypertenze sama o sobě nemusí být automaticky překážkou pro WB-EMS, ale zároveň zdůrazňují, že jejich studie neposkytuje definitivní důkaz. (PubMed)

 

To je důležitá informace.

 

Vysoký krevní tlak není něco, co by měl člověk před začátkem EMS ignorovat.

 

Před tréninkem je potřeba znát zdravotní stav, případné léky a další kontraindikace.

 

U lidí s kardiovaskulárním onemocněním je vhodné postup konzultovat s lékařem.

 

A samotné EMS by rozhodně nemělo být prezentováno jako náhrada léčby hypertenze.

 

⸻

 

Co tedy dnes můžeme o EMS a srdci říct?

 

Když spojíme dostupné výsledky, vychází z nich poměrně zajímavý, ale zároveň střízlivý obrázek.

 

🔬 Co výzkum naznačuje

 

1. Jedna WB-EMS jednotka nemusí u sledovaných lidí výrazně zvyšovat krevní tlak.

 

Ve studii lidí s nadváhou a s/bez hypertenze se během 20minutové aplikace střední arteriální tlak dále nezvyšoval. (PubMed)

 

2. Srdeční frekvence při EMS reaguje na zátěž.

 

To není překvapivé – WB-EMS bylo ve studii spojeno se zvýšením srdeční frekvence během aplikace, po jejím skončení ale hodnoty rychle klesaly. (PubMed)

 

3. Pravidelný trénink s WB-EMS může ovlivnit některé kardiovaskulární biomarkery.

 

Pilotní randomizovaná studie z roku 2025 ukázala u skupiny s WB-EMS příznivé nebo stabilní změny několika sledovaných markerů kardiovaskulárního rizika. (ScienceDirect)

 

4. Zatím nemáme důkaz, že EMS léčí nebo předchází kardiovaskulárním onemocněním.

 

A právě tady je potřeba oddělit zajímavý výzkum od marketingových tvrzení.

 

⸻

 

EMS není náhrada za klasické kardio

 

Tohle je možná ještě důležitější než samotné výsledky studií.

 

Pokud někdo chce zlepšit svou kondici a zdraví srdce, není správnou cestou říct:

 

„EMS nahradí běh, rychlou chůzi, cyklistiku nebo jinou aerobní aktivitu.“

 

Takový závěr současné studie nepodporují.

 

EMS může být součástí pohybového programu.

 

Pro některé lidi může být zajímavé právě proto, že umožňuje zapojit velké množství svalových skupin v relativně krátké jednotce a zároveň pracovat s individuálně nastavenou intenzitou.

 

To ale neznamená, že bychom měli přestat chodit, běhat, jezdit na kole nebo dělat další pohybové aktivity.

 

Naopak.

 

Čím komplexnější je pohybový režim, tím lépe.

 

⸻

 

Proč je individuální nastavení EMS tak důležité?

 

U EMS nejde pouze o to obléct oblek a „zapnout proud“.

 

Výsledná zátěž závisí na mnoha faktorech:

 

• intenzitě stimulace,
• frekvenci impulzů,
• délce impulzu,
• délce pauzy,
• zapojených svalových skupinách,
• prováděných cvicích,
• aktuální kondici člověka,
• jeho zkušenostech s EMS,
• zdravotním stavu,
• schopnosti regenerace.

 

Právě proto má smysl postupovat individuálně.

 

Silnější impulz automaticky neznamená lepší trénink.

 

Cílem není člověka „přepálit“, ale najít takovou zátěž, kterou dokáže bezpečně a kvalitně zvládnout.

 

⸻

 

Co z toho vyplývá pro běžného člověka?

 

Pokud hledáte EMS kvůli zdraví, není potřeba přemýšlet pouze ve stylu:

 

„Kolik svalů EMS zapojí?“

 

Mnohem zajímavější otázka je:

 

„Jak může EMS zapadnout do mého celkového pohybového režimu?“

 

Někdo chce zvýšit sílu.

 

Někdo potřebuje začít pravidelně cvičit.

 

Někdo hledá časově efektivní formu tréninku.

 

Jiný člověk potřebuje postupně posílit svaly, protože ho klasické cvičení zatím omezuje.

 

A právě zde může mít WB-EMS své místo.

 

Ne jako zázračná metoda.

 

Ale jako jeden z nástrojů pohybu.

 

⸻

 

Co říkají studie jednou větou?

 

Současný výzkum naznačuje, že WB-EMS může být při správném použití zajímavou součástí pohybového programu a může ovlivňovat některé ukazatele spojené s kardiovaskulárním zdravím.

 

Zároveň ale stále potřebujeme větší, delší a kvalitnější studie, abychom mohli přesně říct, jak velký a dlouhodobý tento efekt je.

 

A to je podle mě mnohem zajímavější než tvrdit, že EMS „léčí srdce“.

 

⸻

 

EMS ve správných rukách

 

EMS není o tom nastavit co nejvyšší intenzitu.

 

Je o správném nastavení, individuálním přístupu, vhodném pohybu a respektování zdravotního stavu člověka.

 

Proto u E/P stavím na kombinaci EMS technologie, pohybu, vzdělávání a individuální podpory.

 

Protože dobrý EMS trénink nezačíná zapnutím obleku.

 

Začíná tím, že víme, komu ho nastavujeme, proč ho nastavujeme a jak s ním bezpečně pracovat.

 

⸻

 

Nejčastější otázky

 

Může EMS snižovat krevní tlak?

 

Současné studie neposkytují dostatek důkazů k tomu, abychom mohli říct, že EMS dlouhodobě snižuje krevní tlak. Jedna pilotní studie z roku 2024 sledovala akutní reakci na 20minutovou WB-EMS aplikaci a nezjistila další zvýšení středního arteriálního tlaku během stimulace. (PubMed)

 

Je EMS vhodné pro lidi s vysokým tlakem?

 

Záleží na konkrétním zdravotním stavu. Výzkum zahrnul také osoby s léčenou hypertenzí, ale výsledky nelze zobecnit na všechny pacienty. Při vysokém krevním tlaku je vhodné řešit vhodnost EMS individuálně a v případě potřeby ji konzultovat s lékařem. (PubMed)

 

Může EMS zlepšit zdraví srdce?

 

Zatím nemáme dostatek důkazů pro tvrzení, že EMS samo o sobě zlepšuje zdraví srdce nebo předchází kardiovaskulárním onemocněním. Některé nové studie ale ukazují příznivé změny vybraných kardiovaskulárních biomarkerů při pravidelném pohybovém programu doplněném o WB-EMS. (PubMed)

 

Nahrazuje EMS kardio?

 

Ne. EMS není automatickou náhradou za aerobní pohyb, jako je chůze, běh, cyklistika nebo plavání. Největší smysl dává jako součást komplexního pohybového programu.

 

Je při EMS normální zvýšení tepu?

 

Ano, během fyzické zátěže může srdeční frekvence stoupat. Studie z roku 2024 sledovala tento nárůst při WB-EMS a následný pokles po ukončení stimulace. (PubMed)

 

⸻

 

Zdroje a studie

 

Kemmler W. et al. (2024). Effects of whole-body electromyostimulation with different impulse intensity on blood pressure changes in hyper- and normotensive overweight people. Frontiers in Physiology, 15:1349750. DOI: 10.3389/fphys.2024.1349750. PMID: 38455842. (PubMed)

 

Sara JDS. et al. (2025). Physical training augmented with whole body electronic muscle stimulation favorably impacts cardiovascular biomarkers in healthy adults – A pilot randomized controlled trial. International Journal of Cardiology, 419:132706. DOI: 10.1016/j.ijcard.2024.132706. PMID: 39510208. (PubMed)

 

Důležitá poznámka: Výsledky jednotlivých studií nelze automaticky přenášet na každého člověka. Studie se liší věkem účastníků, zdravotním stavem, použitým EMS protokolem, frekvencí tréninku i délkou sledování.

 

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz