EMS a rovnováha: Může EMS zlepšit stabilitu, koordinaci a jistotu pohybu? Co říkají studie

Když se řekne EMS, většina lidí si představí svalovou sílu, formování postavy nebo krátký intenzivní trénink.

Jenže svaly nejsou důležité pouze proto, abychom byli silnější.

Potřebujeme je také k tomu, abychom udrželi rovnováhu, stabilitu a kontrolovali každý svůj pohyb.

Postavit se ze židle.
Vyjít schody.
Udržet stabilitu na jedné noze.
Zareagovat na zakopnutí.
Přenést váhu z jedné nohy na druhou.
Bezpečně se pohybovat při sportu i v běžném životě.

To všechno souvisí s tím, jak spolupracují svaly, nervový systém, klouby, zrak a vestibulární systém.

A právě proto vzniká zajímavá otázka:

Může EMS ovlivnit také rovnováhu a koordinaci?

Výzkum naznačuje, že může, ale záleží na tom, jak je EMS používáno, s jakým pohybem je kombinováno a u koho.

Pojďme se podívat, co skutečně ukazují studie.

 

⸻

 

Rovnováha není jen „stát na jedné noze“

Když mluvíme o rovnováze, nemusíme si představovat pouze člověka stojícího na jedné noze.

Rovnováha je mnohem složitější schopnost.

Na jejím udržování se podílí například:

• svalová síla,
• koordinace,
• propriocepce,
• kontrola polohy těla,
• rychlost reakce,
• práce nervového systému,
• zrak,
• vestibulární systém,
• schopnost správně přenášet váhu.

Proto může mít člověk relativně silné svaly, ale přesto nemusí mít ideální stabilitu.

A naopak.

Dobrá rovnováha není jen o tom, kolik síly máme, ale také o tom, jak ji dokážeme použít ve správný okamžik.

 

⸻

 

Jak do toho zapadá EMS?

EMS vyvolává elektrickou stimulací svalovou kontrakci.

Při správně nastaveném tréninku ale nejde pouze o samotný elektrický impuls.

WB-EMS se často kombinuje s aktivním pohybem.

Člověk například provádí:

• dřep,
• výpad,
• přenášení váhy,
• stabilizační cvik,
• předklon,
• rotaci,
• cviky na jednu končetinu.

Do toho pracuje elektrická stimulace.

Vzniká tak situace, kdy člověk musí kontrolovat pohyb vlastního těla současně s dodatečným svalovým stimulem.

A právě proto je zajímavé zkoumat, zda může takový trénink ovlivnit také funkční stabilitu.

 

⸻

 

Co ukázaly studie?

Jedna z novějších randomizovaných kontrolovaných studií publikovaná v roce 2024 sledovala 75 netrénovaných mužů s hyperlordózou.

Účastníci byli rozděleni do skupin, které absolvovaly:

• cvičení zaměřené na hluboký stabilizační systém,
• WB-EMS,
• kombinaci stabilizačního cvičení a WB-EMS,
• kontrolní režim.

Trénink trval šest týdnů.

Výzkumníci sledovali mimo jiné dynamickou rovnováhu pomocí Y-Balance testu.

Významné zlepšení dynamické rovnováhy oproti kontrolní skupině bylo zaznamenáno u kombinovaného programu stabilizačního cvičení s WB-EMS. (PubMed)

To je zajímavý výsledek.

Ale všimněme si jedné důležité věci:

Nejzajímavější výsledek nebyl jen „EMS samo o sobě“.

Šlo o kombinaci aktivního stabilizačního cvičení + WB-EMS.

A právě to je důležité i z praktického hlediska.

 

⸻

 

EMS není náhrada pohybu

Tady se dostáváme k jednomu z nejdůležitějších bodů.

Pokud někdo očekává:

„Obléknu si EMS oblek a stabilita se zlepší sama.“

Takto jednoduše současné studie výsledky neukazují.

Rovnováha je dovednost.

A dovednost potřebuje opakovaný pohyb a kontrolu pohybu.

EMS může být nástrojem, který tréninkový stimul doplní.

Ale člověk se stále musí naučit:

• správně stát,
• správně přenášet váhu,
• kontrolovat koleno,
• stabilizovat trup,
• pracovat s těžištěm,
• reagovat na změnu polohy.

Proto je důležité, co člověk během EMS tréninku skutečně dělá.

 

⸻

 

Zajímavé výsledky přinesla i studie u mladých žen

Výzkum z roku 2021 sledoval 24 mladých žen, které absolvovaly šestitýdenní program nízkointenzivního odporového cvičení.

Jedna skupina cvičila s WB-EMS a druhá bez něj.

Výzkumníci sledovali například:

• svalovou funkci kolena,
• tělesné parametry,
• kardiopulmonální funkce,
• rovnováhu.

Ve skupině s WB-EMS byly po intervenci zaznamenány významné změny v některých parametrech svalové funkce kolene a také v ukazatelích rovnováhy. (PubMed)

Je ale potřeba dodat, že šlo o malou studii.

24 účastnic není dost na to, abychom mohli říct, že EMS zlepší rovnováhu každému.

Je to ale další dílek do skládačky.

 

⸻

 

A co ženy po 50?

Tady je výzkum ještě zajímavější.

Randomizovaná studie u 34 sedavých žen ve věku 55–69 let sledovala deset týdnů kombinovaného aerobního a silového tréninku s WB-EMS nebo bez něj.

Obě skupiny se zlepšily v několika parametrech fyzické kondice.

WB-EMS skupina měla mimo jiné lepší výsledek v testu agility a jako jediná ze skupin zaznamenala zlepšení kardiovaskulární vytrvalosti.

Naopak mezi skupinami nebyl prokázán dodatečný efekt WB-EMS na dynamickou rovnováhu ani flexibilitu. (PubMed)

A právě tento výsledek je velmi důležitý.

Protože ukazuje, že:

EMS nemusí zlepšovat všechny schopnosti automaticky.

Efekt se může lišit podle toho, co přesně měříme.

 

⸻

 

Proč může být stabilita důležitá s přibývajícím věkem?

S věkem se postupně mění několik systémů, které ovlivňují pohyb.

Může docházet například ke snižování:

• svalové síly,
• rychlosti reakce,
• svalové hmoty,
• koordinace,
• schopnosti rychle korigovat polohu těla.

To může mít praktické důsledky.

Člověk nemusí mít problém pouze s „výkonem“.

Může mít problém s běžnými situacemi:

vstávání ze židle, chůze po schodech, změna směru nebo stabilita při zakopnutí.

Proto je u starších dospělých důležitá nejen samotná svalová síla, ale také funkční schopnost pohybu.

Systematický přehled a meta-analýza randomizovaných studií u lidí nad 60 let zjistily, že WB-EMS může mít pozitivní účinky na některé ukazatele funkce, včetně rychlosti běžné chůze, síly dolních končetin, úchopové síly a svalové hmoty. (PubMed)

To ale opět neznamená, že EMS je univerzální řešení pro prevenci pádů.

Výzkum rovnováhy je stále méně rozsáhlý než výzkum síly a tělesného složení.

 

⸻

 

Rovnováha začíná u chodidel, ale nekončí u nich

Jedna z věcí, na kterou se při tréninku často zapomíná, je propojení celého těla.

Stabilita není pouze:

chodidlo → kotník → koleno.

Do kontroly pohybu se zapojuje celý řetězec:

chodidlo → kotník → koleno → kyčel → pánev → trup → ramena.

Proto dává smysl pracovat nejen s izolovaným svalem, ale s celým pohybovým vzorem.

A právě tady může být kombinace EMS a funkčního cvičení zajímavá.

 

⸻

 

Co může ovlivnit kvalitu EMS tréninku?

Pokud chceme z EMS vytěžit maximum, nestačí pouze obléknout oblek.

Důležité je například:

Správné nastavení intenzity

Každý člověk vnímá elektrickou stimulaci jinak.

Proto není vhodné kopírovat nastavení od někoho jiného.

Správná technika pohybu

Pokud člověk provádí cvik špatně, samotná stimulace chybu neopraví.

Volba cviků

Jiný program potřebuje člověk, který chce zlepšit stabilitu, a jiný člověk, který chce pouze doplnit silový trénink.

Postupná adaptace

Začátečník by neměl začínat maximální intenzitou.

Regenerace

Elektrická stimulace není důvodem ignorovat únavu organismu.

 

⸻

 

Může EMS pomoci proti pádům?

Tady bychom měli být opravdu opatrní.

Nemáme dostatek důkazů na to, abychom tvrdili, že WB-EMS snižuje počet pádů.

To je důležitý rozdíl.

Studie mohou ukázat zlepšení určitého testu rovnováhy nebo funkčního výkonu.

To ale ještě automaticky neznamená, že díky tomu člověk v běžném životě určitě méně padá.

Věda musí rozlišovat mezi:

zlepšením laboratorního nebo funkčního testu

a

skutečným snížením rizika pádu v každodenním životě.

A právě zde potřebujeme další kvalitní výzkum.

 

⸻

 

Co když je člověk úplný začátečník?

Právě tady může být individuální přístup velmi důležitý.

Začátečník nemusí potřebovat složité cviky.

Naopak.

Velmi dobře může fungovat jednoduchý pohyb:

• dřep,
• výpad,
• přenesení váhy,
• stabilizace trupu,
• jednoduchý pohyb horních končetin.

Postupně se dá přidávat náročnost.

Cílem není člověka během prvního tréninku „zničit“.

Cílem je vytvořit kontrolovaný tréninkový stimul, na který se tělo může adaptovat.

 

⸻

 

EMS a koordinace: elektrický impuls nestačí

Koordinace je schopnost správně načasovat a řídit pohyb.

To je důvod, proč je důležité během EMS tréninku aktivně přemýšlet o pohybu.

Například při dřepu:

kam směřují kolena?

Je chodidlo stabilní?

Je trup pod kontrolou?

Je pohyb plynulý?

Dokážu udržet správnou pozici i při stimulaci?

Tohle jsou otázky, které mají při kvalitním tréninku význam.

EMS může být další stimul.

Ale kontrola pohybu zůstává na člověku.

 

⸻

 

Co říká současná věda?

Když současný výzkum shrneme, vychází z něj několik zajímavých bodů.

EMS může ovlivnit některé parametry funkčního výkonu

Výzkum u starších lidí ukazuje pozitivní výsledky u některých ukazatelů síly a funkční schopnosti. (PubMed)

Některé studie ukazují zlepšení rovnováhy

Například u mladých žen nebo v kombinaci WB-EMS se stabilizačním cvičením byly zaznamenány změny v ukazatelích rovnováhy. (PubMed)

Ne všechny studie ale potvrzují dodatečný efekt

U žen po menopauze například WB-EMS nepřineslo oproti samotnému cvičení dodatečný efekt na dynamickou rovnováhu. (PubMed)

Výzkum je stále omezený

Starší systematické přehledy upozorňovaly na heterogenitu protokolů a nedostatek kvalitních randomizovaných studií. Novější výzkum se situaci snaží postupně zpřesňovat. (PubMed)

 

⸻

 

EMS není „lepší rovnováha v obleku“

Tohle je možná nejdůležitější myšlenka celého článku.

EMS samo o sobě není cílem.

Cílem je kvalitnější pohyb.

EMS může být jedním z nástrojů, který využijeme při tréninku.

Pokud ho spojíme s dobře zvolenými cviky, správnou technikou a individuálním nastavením, může být zajímavým způsobem, jak trénink obohatit.

Ale pokud člověk pouze stojí a čeká, že elektřina všechno vyřeší, ztrácí se podstatná část potenciálu pohybového tréninku.

 

⸻

 

EMS a stabilita: Co si z toho odnést?

Současné studie nám nedávají důvod tvrdit:

❌ „EMS zaručeně zlepší rovnováhu.“

Stejně tak ale není přesné říct:

❌ „EMS nemá s rovnováhou nic společného.“

Mnohem přesnější je:

✅ Některé studie ukazují pozitivní změny v ukazatelích rovnováhy a funkčního výkonu, zejména když je WB-EMS kombinováno s aktivním cvičením. Výsledky však nejsou ve všech populacích stejné a pro definitivní závěry je potřeba více kvalitního výzkumu.

A právě to je podle mě nejlepší způsob, jak o EMS mluvit.

Bez přehnaných slibů.

Bez marketingových zkratek.

Ale podle toho, co skutečně ukazují data.

 

⸻

 

Kvalitní EMS není jen o intenzitě

Často se lidé ptají:

„Jak silný EMS trénink zvládnu?“

Možná je ale zajímavější otázka:

„Jak kvalitně se při EMS dokážu hýbat?“

Protože vysoká intenzita sama o sobě není cílem.

Cílem je vhodně nastavený trénink.

Správný pohyb.

Správná technika.

Správná intenzita.

A především pravidelnost.

 

⸻

 

Závěr

EMS se v posledních letech zkoumá stále více.

Výzkum se už dávno neomezuje pouze na otázku svalové síly nebo tělesného složení.

Vědci sledují také:

• funkční výkon,
• stabilitu,
• koordinaci,
• vytrvalost,
• sportovní výkon,
• metabolické ukazatele,
• kvalitu života.

A právě rovnováha je oblast, kde se začínají objevovat zajímavé výsledky.

Zatím ale nemáme důvod tvrdit, že EMS automaticky zlepší rovnováhu každému člověku.

Máme však dost důvodů k tomu, abychom jeho potenciál dále zkoumali.

Protože dobrý pohyb není jen o tom být silný.

Je také o tom umět svou sílu správně použít.

A právě tam může mít EMS své místo.

 

⸻

 

Nejčastější otázky

Může EMS zlepšit rovnováhu?

Některé studie ukazují zlepšení určitých ukazatelů rovnováhy po WB-EMS, zejména v kombinaci s aktivním cvičením. Výsledky ale nejsou jednotné ve všech skupinách.

Pomáhá EMS s koordinací?

EMS může být součástí tréninku, při kterém člověk aktivně kontroluje pohyb. Přímých důkazů o zlepšení obecné koordinace je však zatím méně než důkazů o vlivu na svalovou sílu.

Je EMS vhodné pro seniory?

Výzkum u lidí nad 60 let ukazuje potenciální přínos WB-EMS pro některé ukazatele síly a funkční schopnosti. Vždy je ale potřeba zohlednit zdravotní stav a správně nastavit trénink.

Může EMS zabránit pádům?

To současný výzkum zatím nepotvrzuje. Některé studie sledují rovnováhu a funkční schopnosti, ale zlepšení testu rovnováhy není totéž jako prokázané snížení počtu pádů.

Je lepší EMS samotné, nebo EMS s pohybem?

Výzkum často používá WB-EMS současně s aktivním cvičením. Právě kombinace elektrické stimulace a řízeného pohybu je proto velmi zajímavá oblast dalšího výzkumu.

 

⸻

 

Odborné zdroje

Shalamzari MH et al. (2024). Comparison of the effects of core stability and whole-body electromyostimulation exercises on lumbar lordosis angle and dynamic balance of sedentary people with hyperlordosis: a randomized controlled trial. BMC Sports Science, Medicine and Rehabilitation, 16, 91. DOI: 10.1186/s13102-024-00879-5.

Park HK et al. (2021). Physiological Effect of Exercise Training with Whole Body Electric Muscle Stimulation Suit on Strength and Balance in Young Women: A Randomized Controlled Trial. Chonnam Medical Journal, 57(1), 76–86. DOI: 10.4068/cmj.2021.57.1.76.

Pano-Rodriguez A et al. (2020). Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Physical Fitness in Postmenopausal Women: A Randomized Controlled Trial. Sensors, 20(5), 1482. DOI: 10.3390/s20051482.

de Oliveira TMD et al. (2022). Effects of whole-body electromyostimulation on health indicators of older people: Systematic review and meta-analysis of randomized trials. Journal of Bodywork and Movement Therapies, 31, 134–145. DOI: 10.1016/j.jbmt.2022.03.010.

Pano-Rodriguez A et al. (2019). Effects of whole-body electromyostimulation on health and performance: a systematic review. BMC Complementary and Alternative Medicine, 19, 87. DOI: 10.1186/s12906-019-2485-9.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz