EMS a kondice: Může EMS zlepšit vytrvalost a VO₂max? Co říkají studie

Když se řekne EMS, většina lidí si představí svaly, sílu nebo formování postavy.

Ale co kondice?

Může EMS ovlivnit také naši vytrvalost? Může zlepšit schopnost těla využívat kyslík? A dokáže elektrická stimulace svalů ovlivnit výkon při běhu nebo jiném vytrvalostním pohybu?

Na první pohled může znít spojení EMS a kondice trochu překvapivě.

Výzkum ale ukazuje, že právě tady je zajímavá oblast, o které se mluví podstatně méně.

A odpověď není jednoduché „ano“ nebo „ne“.

 

⸻

 

Co vlastně znamená dobrá kondice?

Kondice není pouze schopnost uběhnout deset kilometrů.

Je to soubor několika schopností, mezi které patří například:

• schopnost pracovat delší dobu bez výrazného poklesu výkonu,
• efektivní využívání kyslíku,
• práce srdce a oběhového systému,
• schopnost svalů využívat energii,
• schopnost zotavit se po zátěži,
• svalová síla a vytrvalost.

Jedním z nejčastěji používaných ukazatelů aerobní kondice je VO₂max.

Jednoduše řečeno jde o maximální množství kyslíku, které organismus dokáže během intenzivní fyzické aktivity využít.

Čím vyšší VO₂max, tím větší je obecně aerobní kapacita člověka.

A právě VO₂max se objevuje i ve výzkumu EMS.

 

⸻

 

Může EMS ovlivnit VO₂max?

Zajímavou odpověď přinesl systematický přehled publikovaný v roce 2022.

Výzkumníci vyhledali 26 studií a 11 z nich splnilo kritéria pro zařazení do systematického přehledu zaměřeného na zdravé osoby a vytrvalostní ukazatele.

Výsledky ukázaly, že po EMS intervencích se v některých studiích zlepšily:

• maximální spotřeba kyslíku,
• spotřeba kyslíku při ventilačních prazích,
• běžecká ekonomika,
• některé ukazatele laktátové odpovědi.

Výzkum zároveň naznačil tendenci ke zlepšení některých výkonových ukazatelů, například času do vyčerpání nebo výkonu v časovce.

Autoři ale současně upozornili na rozdíly mezi jednotlivými tréninkovými protokoly a na potřebu dalších kvalitních studií. (PubMed)

To je důležité.

EMS tedy není kouzelná zkratka ke kondici.

Ale existují vědecké důvody, proč se o jeho vlivu na vytrvalost vůbec zajímat.

 

⸻

 

Proč by EMS mohlo ovlivnit vytrvalost?

Tady se dostáváme k samotnému principu.

Při EMS dochází k elektricky vyvolané svalové kontrakci.

Pokud je stimulace spojena s aktivním pohybem, svaly současně:

pracují → spotřebovávají energii → reagují na tréninkový stimul → adaptují se na zátěž.

Právě opakovaná svalová práce je jedním ze základních mechanismů tréninkové adaptace.

EMS tedy nemusíme chápat jako něco, co „nahrazuje srdce a plíce“.

Spíše může představovat další tréninkový stimul pro svalový systém.

A pokud je správně nastavený a spojený s vhodným pohybem, může být zajímavým doplňkem tréninku.

 

⸻

 

EMS + pohyb může být zajímavější než EMS bez pohybu

Jedna z důležitých věcí, kterou bychom při EMS neměli přehlížet, je samotný pohyb.

EMS nemusí znamenat:

„Ležím nebo stojím a elektřina odcvičí trénink za mě.“

Moderní WB-EMS se často používá společně s aktivním pohybem.

Člověk může provádět například:

• dřepy,
• výpady,
• přítahy,
• klikové varianty,
• stabilizační cviky,
• jednoduché kondiční pohyby.

Elektrická stimulace potom představuje další podnět, který je kombinován s aktivní svalovou prací.

A právě tento přístup je z pohledu tréninku velmi zajímavý.

 

⸻

 

Co když chci zlepšit běh?

Tady je potřeba být opatrný.

Pokud je vaším cílem například uběhnout rychlejší desítku, půlmaraton nebo zlepšit sprint, samotné EMS není automaticky náhradou běžeckého tréninku.

Běh totiž není jen o síle svalů.

Důležitá je:

• technika,
• ekonomika pohybu,
• práce s dechem,
• kardiovaskulární systém,
• koordinace,
• schopnost pracovat ve specifickém tempu,
• adaptace na opakované nárazy a zatížení.

Proto má klasický sportovně specifický trénink stále své místo.

EMS může být zajímavým doplňkem, nikoli automatickou náhradou konkrétní sportovní disciplíny.

 

⸻

 

A co sprint, skok nebo rychlost?

Tady je vědecký obraz ještě zajímavější.

Novější systematický přehled a meta-analýza publikovaná v roce 2026 analyzovala 12 studií s celkem 293 účastníky.

Výzkumníci sledovali například:

• maximální skok,
• sprint,
• agilitu.

A výsledek?

Nebyl nalezen statisticky významný pozitivní efekt WB-EMS na maximální skok, sprint ani agilitu. (PubMed)

To je velmi důležitá informace.

Protože kvalitní článek o EMS by neměl říkat pouze to, co se hodí do reklamy.

Měl by ukázat také to, kde jsou hranice současných důkazů.

 

⸻

 

Znamená to, že EMS na kondici nefunguje?

Ne.

Znamená to, že jednotlivé oblasti výkonu reagují odlišně.

A to je ve sportovní vědě úplně normální.

Jiný tréninkový stimul může ovlivnit:

• maximální sílu,
• výbušnost,
• aerobní kapacitu,
• sprint,
• koordinaci,
• svalovou vytrvalost

různým způsobem.

Například velmi nová systematická review a meta-analýza z roku 2026 zahrnující 19 WB-EMS skupin a 21 kontrolních skupin zjistila celkově příznivé výsledky pro maximální sílu a výkon. (PubMed)

Současně ale jiná meta-analýza nenašla významný efekt na sprint, skok nebo agilitu. (PubMed)

To nám ukazuje jednu důležitou věc:

EMS není jeden univerzální výsledek. Záleží na tom, jaký cíl sledujeme.

 

⸻

 

EMS a „kondice“ nejsou totéž co EMS a síla

Tohle je velmi časté nedorozumění.

Pokud někdo řekne:

„EMS zvyšuje sílu.“

neznamená to automaticky:

„EMS výrazně zlepší moji vytrvalost.“

A stejně tak:

„EMS může ovlivnit některé parametry aerobní výkonnosti.“

neznamená:

„EMS nahradí běh nebo cyklistiku.“

Každý tréninkový cíl má jiné požadavky.

 

⸻

 

Co ukázal výzkum u běžců?

Existují také menší studie přímo u běžců.

Jedna z nich například sledovala rekreační běžce, kteří již pravidelně běhali, a porovnávala různé způsoby WB-EMS tréninku.

Výzkumníci sledovali mimo jiné:

• VO₂max,
• ventilační prahy,
• běžeckou ekonomiku,
• sílu dolních končetin.

Studie ukázala, že strukturovaný a sportovně specifický přístup k WB-EMS může ovlivnit některé parametry důležité pro běžecký výkon. (PubMed)

Je ale důležité zdůraznit, že šlo o malou studii pouze s 12 běžci.

Takový výsledek proto nemůžeme automaticky přenést na všechny běžce.

 

⸻

 

Co je tedy nejzajímavější?

Možná právě to, že EMS nemusí být zajímavé pouze pro člověka, který chce „nabrat svaly“.

Výzkum postupně sleduje také:

sílu → výkon → vytrvalost → metabolické parametry → funkční schopnosti.

Evidence map publikovaná v roce 2025 například ukázala, že výzkum WB-EMS u sportujících lidí už zahrnuje desítky různých kategorií výsledků.

Výzkumníci identifikovali mimo jiné studie zaměřené na sílu, výkon, skok, sprint, agilitu, vytrvalost i další sportovní parametry. Zároveň upozornili, že některé oblasti, například akutní regenerace, stále trpí nedostatkem kvalitních důkazů. (PubMed)

To je dobrá zpráva pro vědu.

Protože to znamená, že otázka už není pouze:

„Funguje EMS?“

Ale stále více:

„Pro koho, při jakém nastavení, s jakým cílem a v kombinaci s jakým pohybem?“

 

⸻

 

Může EMS zlepšit kondici bez klasického kardio tréninku?

Tady bych byl velmi opatrný.

Pokud chcete výrazně zlepšit aerobní kondici, běh, cyklistika, rychlá chůze, veslování nebo jiné vytrvalostní aktivity mají stále velmi důležité místo.

EMS může být zajímavý jako:

• doplňkový tréninkový stimul,
• alternativa pro některé osoby s omezením pohybu,
• způsob zapojení svalů,
• součást komplexního tréninkového programu.

Neměli bychom ale vytvářet dojem, že 20 minut EMS automaticky nahradí dlouhodobý kardio trénink.

To současné vědecké důkazy nepotvrzují.

 

⸻

 

Pro koho může být EMS z pohledu kondice zajímavý?

EMS může dávat smysl například člověku, který:

Má málo času

Krátký strukturovaný trénink může být praktickou možností, jak pravidelně zařadit pohybový stimul.

Chce doplnit svůj sport

Například běžec, cyklista nebo rekreační sportovec může EMS využívat jako jeden z doplňků svého tréninkového programu.

Potřebuje více pracovat na svalové síle

Silovější složka tréninku může být důležitou součástí celkové kondice.

Nevyhovují mu některé klasické formy cvičení

V takovém případě může být EMS zajímavou alternativou nebo doplňkem – vždy podle konkrétního člověka a jeho možností.

 

⸻

 

Jak by měl vypadat kvalitní EMS trénink?

Samotný oblek není celý trénink.

Velkou roli hraje:

správné nastavení intenzity + vhodný pohyb + technika + individuální přístup + dostatečná regenerace.

Právě proto je důležité, aby EMS nebylo používáno pouze jako „zapnout elektřinu a hotovo“.

Kvalitní trénink by měl respektovat člověka před vámi.

Jeho:

• věk,
• zkušenosti,
• kondici,
• zdravotní stav,
• cíle,
• pohybové schopnosti,
• předchozí zkušenosti s EMS.

 

⸻

 

EMS a kondice: Co říká věda v roce 2026?

Když současný výzkum shrneme bez marketingového přikrášlení, dostaneme poměrně zajímavý obraz.

Ano – EMS má potenciál ovlivnit některé ukazatele vytrvalostního výkonu.

Systematický přehled našel zlepšení například u VO₂max, spotřeby kyslíku při ventilačních prazích a běžecké ekonomiky. (PubMed)

Ne – neznamená to, že EMS automaticky zlepší všechny sportovní schopnosti.

Novější meta-analýza například nenašla významný pozitivní efekt na sprint, maximální skok nebo agilitu. (PubMed)

A právě proto je důležité EMS správně používat.

Ne jako kouzelnou náhradu všeho.

Ale jako konkrétní tréninkový nástroj, který může mít své místo v dobře sestaveném programu.

 

⸻

 

EMS není kouzlo. Je to tréninkový nástroj.

A možná právě takhle je nejlepší se na EMS dívat.

Ne:

❌ „EMS odcvičí všechno za vás.“

Ale:

✅ „EMS představuje další možnost, jak vytvořit tréninkový stimul.“

Ne:

❌ „EMS automaticky zlepší každou sportovní schopnost.“

Ale:

✅ „Výsledný efekt závisí na cíli, protokolu, intenzitě a způsobu použití.“

A právě v tom vidím budoucnost EMS.

Ne v přehnaných slibech.

Ale v dobře nastaveném tréninku, správné technice a práci s člověkem individuálně.

 

⸻

 

Shrnutí

Může EMS zlepšit kondici?

Výzkum naznačuje, že může ovlivnit některé ukazatele spojené s vytrvalostním výkonem, včetně VO₂max, spotřeby kyslíku nebo běžecké ekonomiky.

Současně ale současné studie neukazují, že by EMS automaticky zlepšovalo všechny aspekty sportovního výkonu.

Proto je důležité rozlišovat mezi:

síla ≠ vytrvalost ≠ sprint ≠ agilita ≠ celková kondice.

EMS může být zajímavým nástrojem, ale jeho výsledný efekt stojí na tom, jak je použitý.

A právě proto má největší smysl spojovat EMS s kvalitním pohybem, individuálním nastavením a odborným vedením.

 

⸻

 

Nejčastější otázky

Zvyšuje EMS VO₂max?

Některé studie a systematické přehledy ukazují zlepšení VO₂max a dalších ukazatelů aerobní výkonnosti po EMS tréninku. Výsledky však nejsou dostatečné k tomu, abychom tvrdili, že EMS zvýší VO₂max u každého člověka.

Je EMS vhodný pro běžce?

Může být zajímavým doplňkem běžeckého tréninku. Neměl by ale automaticky nahrazovat samotný běh, protože běžecký výkon závisí také na technice, ekonomice pohybu a sportovně specifické vytrvalosti.

Nahradí EMS kardio?

Ne. EMS může být součástí tréninkového programu, ale nelze ho obecně považovat za náhradu všech forem aerobního tréninku.

Pomůže EMS při sprintu?

Současná data jsou smíšená. Novější systematická review a meta-analýza nenašla statisticky významný pozitivní efekt WB-EMS na sprint. (PubMed)

Je EMS vhodný i pro začátečníky?

Ano, ale začátečník by měl začínat postupně a s vhodně nastavenou intenzitou. U WB-EMS je důležité správné zaškolení a kontrola intenzity.

 

⸻

 

Odborné zdroje

1. Moreira I. da M., Krause A., Memmert D. (2022). Effects of electromyostimulation on physiological determinants of endurance-performance in healthy subjects: a systematic review. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness. DOI: 10.23736/S0022-4707.22.13428-6.
2. Püttner M. et al. (2026). Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Jumping, Sprinting and Agility Performance in Sportspeople and Athletes: Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Functional Morphology and Kinesiology, 11(1), 33. DOI: 10.3390/jfmk11010033.
3. Adams F. et al. (2026). Effects of Longitudinal Whole-Body Electromyostimulation on Maximum Strength and Power in Sportspeople and Athletes—A Systematic Review and Meta-Analysis. Muscles, 5(3), 49. DOI: 10.3390/muscles5030049.
4. Micke F. et al. (2023). Effects of electromyostimulation on performance parameters in sportive and trained athletes: A systematic review and network meta-analysis. European Journal of Sport Science, 23(8), 1570–1580. DOI: 10.1080/17461391.2022.2107437.
5. Amaro-Gahete F. J. et al. (2018). Functional Exercise Training and Undulating Periodization Enhances the Effect of Whole-Body Electromyostimulation Training on Running Performance. Frontiers in Physiology. DOI: 10.3389/fphys.2018.00720.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz