EMS a funkční pohyb: Může EMS usnadnit běžný pohyb? Co říkají studie

Když se řekne EMS, většina lidí si představí svaly, sílu nebo formování postavy.

Jenže skutečný význam svalů je mnohem větší.

Potřebujeme je každý den.

Když vstáváme z postele.
Když se zvedáme ze židle.
Když jdeme do schodů.
Když neseme nákup.
Když nastupujeme do auta.
Když se potřebujeme rychle otočit nebo zachytit při zakopnutí.

A právě tady přichází na řadu pojem funkční pohyb.

Nejde pouze o to, kolik kilogramů člověk zvedne v posilovně.

Jde o to, jak dobře dokáže používat své tělo v běžném životě.

A právě proto je zajímavá otázka:

Může EMS pomoci zlepšit funkční schopnosti člověka?

Výzkum ukazuje, že potenciál existuje. Zároveň ale záleží na věku, výchozí kondici, způsobu použití EMS a především na tom, jaký pohyb při tréninku člověk skutečně provádí.

 

⸻

 

Co je vlastně funkční pohyb?

Funkční pohyb není jeden konkrétní cvik.

Je to schopnost těla zvládat pohyby, které potřebujeme v každodenním životě.

Například:

• vstávání ze židle,
• chůze,
• výstup do schodů,
• změna směru,
• přenášení předmětů,
• předklon,
• stabilizace trupu,
• udržení rovnováhy,
• práce rukama při současném zapojení dolních končetin.

Funkční schopnost je proto výsledkem spolupráce několika systémů.

Potřebujeme:

sílu + koordinaci + stabilitu + mobilitu + rovnováhu + schopnost reagovat.

A právě proto nestačí říct:

„Mám silné svaly, takže se dobře hýbu.“

Síla je důležitá.

Ale sama o sobě nestačí.

 

⸻

 

Proč může být funkční pohyb důležitější než číslo na váze?

Číslo na váze je jednoduché změřit.

Ale neřekne nám, jak dobře člověk funguje.

Dva lidé mohou mít stejnou hmotnost, ale úplně jinou pohybovou schopnost.

Jeden bez problémů vyjde několik pater.

Druhý se při schodech rychle unaví a potřebuje se přidržovat zábradlí.

Proto je z pohledu zdravého stárnutí důležité sledovat nejen tělesné parametry, ale také co člověk skutečně dokáže se svým tělem dělat.

A právě funkční schopnosti se objevují i ve výzkumu EMS.

 

⸻

 

Co ukazují studie u lidí nad 60 let?

Jedna z důležitých meta-analýz se zaměřila přímo na účinky WB-EMS u lidí starších 60 let.

Výzkumníci zahrnuli 13 randomizovaných kontrolovaných studií.

Výsledky ukázaly pozitivní účinky WB-EMS na několik ukazatelů.

Mezi nimi byla například:

• síla extenzorů dolních končetin,
• síla úchopu,
• rychlost běžné chůze,
• množství svalové hmoty.

U rychlosti běžné chůze byl nalezen středně velký efekt a pozitivní výsledky se objevily také u některých ukazatelů svalové síly a svalové hmoty. (PubMed)

A to je důležité.

Protože rychlost chůze není jen číslo ze studie.

Je to něco, co má přímou souvislost s každodenním životem.

 

⸻

 

Proč je rychlost chůze tak zajímavá?

Chůze je jeden z nejpřirozenějších pohybů člověka.

A zároveň je velmi komplexní.

Při chůzi musí tělo neustále:

• přenášet váhu,
• stabilizovat trup,
• kontrolovat postavení dolních končetin,
• reagovat na nerovnosti,
• koordinovat pohyb rukou a nohou,
• udržovat rovnováhu.

Pokud se postupně zhoršuje svalová síla nebo funkční schopnost, může se změnit také způsob chůze.

Proto je rychlost chůze často používána jako jednoduchý ukazatel fyzické funkce.

A právě zde máme u starších lidí zajímavá data týkající se WB-EMS. (PubMed)

 

⸻

 

EMS není jen o tom „zapnout oblek“

Tohle je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí.

Pokud chceme mluvit o funkčním pohybu, samotná elektrická stimulace nestačí.

Člověk se musí hýbat.

Pokud je cílem například lepší vstávání ze židle, dává smysl trénovat pohyb, který se vstávání podobá.

Pokud chceme pracovat na stabilitě, musíme pracovat se stabilitou.

Pokud chceme zlepšit kontrolu dolních končetin, potřebujeme zapojit dolní končetiny.

EMS může být další tréninkový stimul.

Ale funkční pohyb se člověk učí pohybem.

 

⸻

 

Zajímavá studie u lidí ve věku 75–96 let

Ještě zajímavější data přinesla randomizovaná studie u 89 starších lidí ve věku 75 až 96 let, kteří byli stále samostatní v běžných denních aktivitách.

Výzkumníci porovnávali několik forem nízkointenzivního odporového tréninku:

• klasickou volní svalovou kontrakci,
• neuromuskulární elektrickou stimulaci,
• kombinaci elektrické stimulace a volní svalové kontrakce.

Sledovali například:

• mobilitu,
• velikost stehenního svalu,
• rovnováhu,
• aerobní vytrvalost,
• sílu horní části těla,
• schopnost vykonávat každodenní činnosti.

Po čtyřech měsících se zlepšily některé ukazatele svalové velikosti a schopnosti vykonávat každodenní činnosti ve všech intervenčních skupinách.

Mobilita se významně zlepšila především u skupiny, která kombinovala elektrickou stimulaci s aktivní svalovou kontrakcí. (PubMed)

To je velmi zajímavé.

Protože znovu vidíme stejný princip:

elektrická stimulace + aktivní pohyb.

 

⸻

 

Co to znamená v praxi?

Představme si člověka, kterému je například 70 let.

Nechce nebo nemůže pravidelně chodit do klasické posilovny.

Jeho cílem není zvedat maximální váhy.

Chce něco mnohem jednoduššího:

„Chci bez problémů vstát ze židle, chodit po schodech a cítit se jistěji při pohybu.“

To je úplně jiný cíl než například kulturistický trénink.

A právě u podobných lidí může být zajímavé zaměřit EMS trénink na funkční pohyby.

 

⸻

 

Jak může vypadat funkční EMS trénink?

Nemusí být složitý.

Může obsahovat například:

Dřep

Pomáhá trénovat pohyb, který využíváme při vstávání ze židle nebo z nízkého sedu.

Výpad nebo přenášení váhy

Pracuje s kontrolou dolních končetin a stabilitou.

Stabilizaci trupu

Trup je důležitou součástí kontroly pohybu celého těla.

Jednoduché pohyby na jednu končetinu

Pomáhají pracovat s rovnováhou a kontrolou těžiště.

Pohyby horních končetin ve stoji

Tělo se neučí pracovat pouze izolovaně.

Musí zvládnout koordinovat více částí současně.

A právě to je podstata funkčního tréninku.

 

⸻

 

EMS a každodenní činnosti

Výzkum tedy není zajímavý pouze kvůli svalům.

Je zajímavý hlavně proto, že některé studie sledují reálnější ukazatele fyzické funkce.

Například:

Jak rychle člověk chodí?

Jak zvládne vstát ze židle?

Jak dobře zvládá běžné úkoly?

Jakou má sílu dolních končetin?

A to jsou otázky, které jsou pro běžný život často důležitější než samotný počet kilogramů svalové hmoty.

 

⸻

 

Co ukazuje novější výzkum?

Výzkum se v posledních letech posouvá směrem k tomu, aby nesledoval pouze svalovou sílu.

Například systematický přehled z roku 2022 zahrnující 13 randomizovaných studií u lidí nad 60 let ukázal příznivé účinky WB-EMS na některé ukazatele fyzické funkce, síly a svalové hmoty. (PubMed)

Novější studie se zaměřují také na konkrétní funkční problémy.

Například randomizovaná studie z roku 2024 u lidí s kolenní artrózou sledovala kromě bolesti také funkci v každodenním životě, sportovní a rekreační funkci, kvalitu života, sílu dolních končetin a test vstávání ze židle.

Po sedmi měsících byly mezi skupinami zaznamenány významné rozdíly ve prospěch WB-EMS v několika těchto ukazatelích. (PubMed)

Je ale důležité dodat, že šlo o lidi s bolestivou kolenní artrózou a nadváhou.

Výsledky proto nelze automaticky přenést na zdravého mladého člověka.

 

⸻

 

EMS a kolenní klouby: zajímavá souvislost

Právě u kolenní artrózy je zajímavé, že člověk může mít problém s klasickým silovým tréninkem.

Bolest může omezovat:

• dřepy,
• výpady,
• delší chůzi,
• běh,
• některé silové cviky.

A tím vzniká začarovaný kruh:

méně pohybu → menší svalová aktivita → pokles funkční schopnosti → ještě menší chuť nebo možnost cvičit.

Studie z roku 2024 ukázala, že WB-EMS může být v takové skupině zajímavou možností pro zlepšení bolesti a fyzické funkce. (PubMed)

To ovšem neznamená, že EMS „léčí artrózu“.

Je to jeden z možných nástrojů pohybové intervence.

 

⸻

 

Funkční pohyb není jen téma pro seniory

Tohle je důležité.

Funkční trénink se netýká pouze lidí po šedesátce.

Každý člověk potřebuje:

• stabilní trup,
• silné dolní končetiny,
• kontrolu pohybu,
• koordinaci,
• schopnost bezpečně přenášet sílu.

Rozdíl je pouze v cíli.

Pro mladého sportovce může být cílem lepší kontrola těla při sportu.

Pro člověka po čtyřicítce může být cílem bezbolestné a jisté zvládání běžného pohybu.

Pro člověka po sedmdesátce může být cílem udržet samostatnost.

Princip je ale podobný:

chci, aby moje tělo dobře fungovalo.

 

⸻

 

A co člověk, který dlouho necvičil?

Právě tady může být individuální EMS zajímavé.

Člověk nemusí začínat složitými cviky.

Naopak.

Začátek může být velmi jednoduchý.

Například:

dřep → kontrolovaný návrat → přenesení váhy → stabilizace → jednoduchý pohyb horních končetin.

Postupně lze přidávat náročnost.

Důležitější než „odjet co nejtvrdší trénink“ je vytvořit pravidelný a zvládnutelný pohybový stimul.

 

⸻

 

Může EMS zlepšit samostatnost?

Tady je potřeba opět rozlišovat mezi tím, co studie přímo měří, a tím, co si z výsledků můžeme odvodit.

Některé studie ukazují zlepšení ukazatelů souvisejících s fyzickou funkcí a každodenními činnostmi. (PubMed)

To je důležité.

Ale tvrdit:

„EMS zabrání ztrátě soběstačnosti.“

by bylo příliš silné.

Pro dlouhodobou samostatnost je důležitá celá řada faktorů:

• pravidelný pohyb,
• svalová síla,
• rovnováha,
• výživa,
• zdravotní stav,
• spánek,
• kardiovaskulární kondice,
• prostředí, ve kterém člověk žije.

EMS může být jednou částí této skládačky.

 

⸻

 

Proč je pravidelnost důležitější než jednorázový výkon?

Funkční schopnosti nevznikají během jednoho tréninku.

Tělo se adaptuje na opakovaný stimul.

To je důvod, proč může být z dlouhodobého hlediska důležitější:

1 kvalitní trénink týdně po dobu několika měsíců

než

jeden extrémně náročný trénink a potom dlouhá pauza.

U EMS to platí stejně.

Správně nastavený trénink musí respektovat:

• aktuální stav člověka,
• intenzitu,
• frekvenci,
• regeneraci,
• techniku,
• dlouhodobý cíl.

 

⸻

 

Co když člověk nechce klasickou posilovnu?

To je další zajímavý aspekt.

Ne každý se cítí dobře v klasickém fitness centru.

Někomu vadí:

• velké množství lidí,
• složité stroje,
• hluk,
• čekání na vybavení,
• pocit, že „neví, co dělat“.

A právě proto mohou být individuální nebo komornější formy pohybového tréninku pro některé lidi praktičtější.

Systematické přehledy zároveň upozorňují, že WB-EMS může být zajímavou možností pro lidi, kteří klasickému cvičení nemohou nebo nechtějí věnovat dostatek času či se mu z různých důvodů vyhýbají. (PubMed)

 

⸻

 

EMS ale není kouzelná zkratka

Tady je potřeba být férový.

Pokud někdo tvrdí:

❌ „EMS udělá všechno za vás.“

je to příliš zjednodušené.

Stejně tak:

❌ „Stačí si obléknout oblek a nemusíte se hýbat.“

To není způsob, jakým bychom měli o EMS přemýšlet.

Mnohem smysluplnější je:

EMS + aktivní pohyb + správná technika + individuální nastavení + pravidelnost.

Právě tato kombinace dává z pohledu funkčního tréninku největší smysl.

 

⸻

 

Co ukazuje současný výzkum?

Když si všechny poznatky shrneme, můžeme říct několik věcí.

EMS může podpořit některé ukazatele fyzické funkce

U starších lidí byly popsány pozitivní změny například v rychlosti chůze, síle dolních končetin nebo svalové hmotě. (PubMed)

Kombinace EMS a aktivního pohybu je velmi zajímavá

Studie u starších lidí ukázala výraznější efekt kombinace NMES a volní svalové kontrakce u některých funkčních ukazatelů. (PubMed)

Výsledky nejsou stejné u všech lidí

Věk, zdravotní stav, typ stimulace, intenzita a tréninkový program mohou výsledky výrazně ovlivnit.

EMS nenahrazuje běžný pohyb

Chůze, běžné každodenní aktivity, silový trénink a další pohybové aktivity mají stále své místo.

Cílem by neměl být „EMS výkon“

Cílem je, aby člověk lépe fungoval ve svém těle.

 

⸻

 

A právě tady vidím smysl individuálního přístupu

Každý člověk přichází s jiným příběhem.

Někdo chce zlepšit kondici.

Někdo chce zesílit.

Někdo se po dlouhé době vrací k pohybu.

Někdo chce lépe zvládat běžný den.

A někdo jednoduše nechce být ve svém těle omezený tím, že mu chybí síla nebo jistota při pohybu.

Proto nedává smysl nastavit všem stejný trénink.

Stejný oblek neznamená stejný trénink.

A právě v tom je podle mě EMS zajímavé.

 

⸻

 

EMS a funkční pohyb: co si z toho odnést?

EMS může být více než jen nástroj pro posilování svalů.

Výzkum ukazuje potenciál také v oblasti:

• mobility,
• rychlosti chůze,
• funkční síly,
• každodenních činností,
• fyzické výkonnosti.

Neznamená to, že EMS vyřeší každý pohybový problém.

A už vůbec ne, že nahradí všechen běžný pohyb.

Ale pokud je správně nastavené a propojené s aktivním pohybem, může být zajímavou součástí tréninku zaměřeného na to nejdůležitější:

Aby vám vaše tělo dobře sloužilo každý den.

Protože skutečný výsledek není:

„Zvládnu silnější EMS impulz.“

Skutečný výsledek může být:

„Snáz vstanu ze židle.“

„Vyjdu schody bez obav.“

„Cítím se jistěji při chůzi.“

„Dokážu se lépe hýbat.“

A právě to je funkční pohyb.

 

⸻

 

Nejčastější otázky

Může EMS zlepšit mobilitu?

Některé studie ukazují zlepšení vybraných ukazatelů mobility a fyzické funkce, zejména u starších lidí. Výsledky ale závisí na konkrétním tréninkovém programu.

Je EMS vhodné pro lidi po 50?

Výzkum u starších dospělých ukazuje potenciální přínos pro některé ukazatele síly, rychlosti chůze a svalové hmoty. EMS však musí být přizpůsobeno aktuální kondici a zdravotnímu stavu.

Může EMS pomoci při vstávání ze židle?

Studie u starších dospělých sledují například test vstávání ze židle a další ukazatele funkční síly. Výsledky ukazují, že elektrická stimulace kombinovaná s aktivním pohybem může být zajímavým způsobem tréninku funkčních schopností.

Je EMS vhodné pro začátečníky?

Ano, pokud je intenzita a pohybový program nastaven individuálně a začíná se postupně. U člověka bez zkušeností není cílem maximální intenzita, ale bezpečná adaptace na trénink.

Může EMS nahradit běžnou chůzi?

Ne. Chůze je sama o sobě důležitá pohybová aktivita a EMS by ji nemělo automaticky nahrazovat. Může být doplňkem pohybového režimu.

Je EMS vhodné pro seniory?

Výzkum u lidí nad 60 let ukazuje potenciální pozitivní účinky na některé ukazatele svalové síly, rychlosti chůze a svalové hmoty. U starších lidí je ale obzvlášť důležité individuální nastavení a odpovídající dohled. (PubMed)

 

⸻

 

Odborné zdroje

de Oliveira TMD et al. (2022). Effects of whole-body electromyostimulation on health indicators of older people: Systematic review and meta-analysis of randomized trials. Journal of Bodywork and Movement Therapies, 31, 134–145. DOI: 10.1016/j.jbmt.2022.03.010.

Benavent-Caballer V et al. (2014). Effects of three different low-intensity exercise interventions on physical performance, muscle CSA and activities of daily living: a randomized controlled trial. Experimental Gerontology, 58, 132–140. DOI: 10.1016/j.exger.2014.08.004.

Kast S et al. (2024). Effectiveness of whole-body electromyostimulation on knee pain and physical function in knee osteoarthritis: a randomized controlled trial. Scientific Reports, 14, 20804. DOI: 10.1038/s41598-024-71552-7.

Kemmler W et al. (2021). Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation on Body Composition and Muscle Strength in Non-athletic Adults. Frontiers in Physiology, 12, 640657. DOI: 10.3389/fphys.2021.640657.

Kemmler W, von Stengel S, Uder M. (2025). Safety, Adherence and Attractiveness of Whole-Body Electromyostimulation in Non-Athletic Cohorts: A Systematic Review. Studia Sportiva, 19(1), 137–163. DOI: 10.5817/StS2025-1-10.

 

⸻

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz