Pro velký zájem je aktuálně prodloužená doba dodání E/P chtytrých obleků až na 30 dní!

EMS a Parkinsonova nemoc: Může ovlivnit pohybovou výkonnost a únavu? Co ukázala studie

Parkinsonova nemoc je nejčastěji spojována s třesem, zpomalením pohybu a svalovou ztuhlostí. Pro mnoho lidí ale představuje významný problém také něco méně viditelného: únava, která může komplikovat běžný den, a postupně se měnící schopnost zvládat fyzickou aktivitu.

 

Právě proto vědce zajímá, jakou roli může mít pravidelný pohyb u lidí s Parkinsonovou nemocí a zda lze využít také moderní metody, jako je celotělová elektromyostimulace (WB-EMS).

 

Jedna randomizovaná kontrolovaná studie z roku 2023 přinesla zajímavé výsledky. Výzkumníci sledovali nejen fyzickou výkonnost a vnímanou únavu, ale také některé biologické ukazatele v krvi.

 

Může tedy EMS ovlivnit více než jen svalovou sílu? A co tato studie skutečně prokázala?

 

Parkinsonova nemoc není jen o třesu

 

Parkinsonova nemoc je neurologické onemocnění spojené mimo jiné s postupným úbytkem nervových buněk produkujících dopamin. Dopamin se podílí na řízení pohybu, a jeho nedostatek proto může ovlivňovat rychlost, plynulost a koordinaci pohybů.

 

Mezi typické projevy patří například:

 

  • zpomalení pohybů,
  • svalová ztuhlost,
  • třes u části pacientů,
  • potíže s rovnováhou a chůzí,
  • zhoršená schopnost vykonávat některé každodenní činnosti.

 

Významným problémem může být také únava. Ta nemusí vždy odpovídat tomu, jak náročnou činnost člověk právě vykonává, a může ovlivňovat jeho ochotu i schopnost zůstávat aktivní.

 

Právě proto má smysl zkoumat různé formy pohybového tréninku. Nejen z hlediska svalů, ale také z hlediska funkčních schopností a toho, jak člověk zvládá běžný život.

 

Proč se výzkum zaměřil na EMS?

 

WB-EMS využívá elektrické impulzy k vyvolání svalových kontrakcí ve více svalových skupinách současně. V tréninkových programech se může kombinovat s jednoduchými silovými cviky nebo s aerobní aktivitou.

 

Pro výzkumníky je tato metoda zajímavá mimo jiné proto, že umožňuje cíleně nastavovat stimulaci jednotlivých svalových oblastí. To však neznamená, že je automaticky vhodná pro každého člověka s neurologickým onemocněním.

 

U lidí s Parkinsonovou nemocí je důležité zohlednit stadium onemocnění, pohyblivost, další zdravotní potíže, užívané léky a individuální rizika.

 

Otázkou proto není pouze to, zda EMS dokáže vyvolat svalovou kontrakci. Důležité je také to, zda může být součástí bezpečně vedeného programu, který pomáhá udržovat fyzickou aktivitu.

 

Co přesně vědci zkoumali?

 

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Aging Neuroscience v roce 2023 zahrnovala 24 účastníků s Parkinsonovou nemocí. Jejich průměrný věk byl přibližně 72 let.

 

Účastníci byli náhodně rozděleni do tří skupin:

 

  1. Silový trénink s WB-EMS – vysokofrekvenční stimulace kombinovaná se silovými cviky.
  2. Aerobní trénink s WB-EMS – nízkofrekvenční stimulace kombinovaná s aerobní aktivitou na veslovacím trenažéru.
  3. Kontrolní skupina – bez zařazeného tréninkového programu.

 

Každá skupina měla osm účastníků. Tréninkové skupiny absolvovaly během 12 týdnů celkem 24 kontrolovaných jednotek, každou v délce 20 minut, tedy dvě jednotky týdně.

 

Výzkumníci sledovali několik oblastí:

 

  • fyzickou výkonnost,
  • schopnost zvládat vybrané pohybové úkoly,
  • vnímanou únavu,
  • vybrané biologické ukazatele v krvi.

 

Důležité je, že nešlo o domácí experiment bez dozoru. Tréninky probíhaly pod vedením vyškoleného odborníka a účastníci před zařazením prošli lékařským vyšetřením.

 

Co studie zjistila?

 

1. Změny ve fyzické výkonnosti

 

Výzkumníci zaznamenali zlepšení v několika testech fyzické výkonnosti u obou tréninkových skupin.

 

Testování zahrnovalo například vstávání ze židle, dynamickou rovnováhu, chůzi po dobu šesti minut a další úkoly zaměřené na pohybové schopnosti.

 

Lepší výsledky byly celkově zaznamenány u skupiny, která kombinovala WB-EMS s aerobním tréninkem při nízké frekvenci stimulace.

 

To je zajímavé z praktického hlediska. Ukazuje to, že při posuzování tréninkového programu nemusí být rozhodující pouze samotná elektrická stimulace. Význam má také druh pohybu, se kterým se kombinuje.

 

Studie ale neprokazuje, že stejný výsledek bude mít každý člověk s Parkinsonovou nemocí nebo že WB-EMS předčí všechny ostatní formy cvičení.

 

2. Vnímaná únava

 

Další sledovanou oblastí byla únava související s Parkinsonovou nemocí.

 

V nízkofrekvenční skupině se po programu příznivě změnilo hodnocení únavy. Výsledky této skupiny byly v daném ukazateli lepší než u vysokofrekvenční tréninkové skupiny i neaktivní kontroly.

 

To je důležitý poznatek, protože fyzická výkonnost a subjektivně vnímaná únava nejsou totéž.

 

Člověk může dosahovat určitého výkonu v testu, ale přesto se cítit výrazně unavený. Proto má smysl sledovat obě oblasti samostatně.

 

Ani tento výsledek však neznamená, že EMS prokazatelně léčí únavu u Parkinsonovy nemoci. Jde o slibný výsledek malé studie, který je potřeba ověřit v dalších výzkumech.

 

3. Co se dělo s biologickými ukazateli?

 

Studie sledovala také několik látek v krvi, například BDNF, FGF-21 a alfa-synuklein.

 

BDNF je protein, který se podílí na fungování a plasticitě nervového systému. Alfa-synuklein je protein, jehož abnormální hromadění v nervových buňkách souvisí s Parkinsonovou nemocí.

 

Výzkumníci zaznamenali rozdílné změny některých těchto ukazatelů podle použitého tréninkového protokolu. V nízkofrekvenční skupině se například zvýšila hladina BDNF a snížila hladina alfa-synukleinu v krvi.

 

To může působit jako mimořádně zajímavý výsledek. Je ale nutné zachovat odbornou přesnost.

 

Změna koncentrace biomarkeru v krvi sama o sobě neprokazuje zlepšení stavu mozku, zpomalení Parkinsonovy nemoci ani neuroprotekci u člověka.

 

Jde o laboratorní ukazatele, jejichž význam musí být hodnocen v kontextu dalších výsledků a navazujících studií. V této oblasti proto nelze z jednoho malého výzkumu dělat definitivní závěry.

 

Proč je důležité, jaký typ tréninku se s EMS kombinuje?

 

Jedním z nejzajímavějších aspektů studie je porovnání dvou odlišných protokolů.

 

Vysokofrekvenční skupina kombinovala EMS se silovými cviky. Nízkofrekvenční skupina využívala EMS při aerobní aktivitě na veslovacím trenažéru.

 

Lepší výsledky v několika sledovaných oblastech měla nízkofrekvenční skupina.

 

To však neznamená, že nízká frekvence impulzů je vždy lepší než vysoká. Výsledky se vztahují ke konkrétním protokolům, jejich délce, intenzitě a skupině účastníků.

 

Právě proto není vhodné přenášet nastavení z jedné studie přímo do praxe bez zohlednění konkrétního člověka.

 

U EMS nerozhoduje pouze technologie. Důležitý je také typ pohybu, individuální nastavení, odborné vedení a zdravotní stav člověka.

 

Co z toho můžeme vyvodit v praxi?

 

Výsledky studie jsou zajímavé především tím, že se nezaměřily pouze na svalovou sílu. Sledovaly také funkční schopnosti, únavu a vybrané biologické ukazatele.

 

Zároveň ale existují významná omezení:

 

  • studie zahrnovala pouze 24 účastníků,
  • každá skupina měla jen osm lidí,
  • výzkum probíhal na jednom pracovišti,
  • intervence trvala 12 týdnů,
  • výsledky neprokazují dlouhodobé účinky ani zpomalení průběhu onemocnění.

 

Proto je správné mluvit o zajímavých předběžných poznatcích, nikoliv o potvrzené léčbě.

 

U lidí s Parkinsonovou nemocí zůstává základem péče individuální lékařské vedení a vhodně zvolená pohybová aktivita. WB-EMS lze v tomto kontextu vnímat jako výzkumně zajímavou metodu, jejíž využití musí být posuzováno velmi individuálně.

 

Je EMS vhodná pro každého člověka s Parkinsonovou nemocí?

 

Ne. Samotná diagnóza nestačí k rozhodnutí, zda je WB-EMS vhodná.

 

Před případným zařazením je potřeba posoudit celkový zdravotní stav, schopnost bezpečně vykonávat pohyb, přítomnost dalších onemocnění a kontraindikace elektrostimulace.

 

Výzkumný protokol uvedené studie zahrnoval lékařské vyšetření a vylučoval účastníky s některými zdravotními riziky, včetně určitých kardiovaskulárních problémů a přítomnosti kardiostimulátoru.

 

Výsledky proto nelze automaticky vztahovat na všechny pacienty.

 

EMS by se neměla používat jako náhrada neurologické léčby ani jako způsob, jak samostatně řešit příznaky Parkinsonovy nemoci. O případném použití by měl rozhodovat zdravotní stav konkrétního člověka ve spolupráci s příslušným odborníkem.

 

Proč má smysl sledovat výzkum EMS do hloubky?

 

Moderní výzkum EMS se neomezuje pouze na otázku, zda lze stimulovat svaly. Vědci zkoumají také to, jak různé tréninkové protokoly souvisejí s fyzickou výkonností, únavou a dalšími ukazateli.

 

Studie u lidí s Parkinsonovou nemocí ukazuje, že i relativně krátký, odborně vedený program může přinést měřitelné změny v některých sledovaných oblastech. Zároveň jasně ukazuje, proč je potřeba pracovat s malými studiemi opatrně.

 

V E/P považujeme za důležité oddělovat vědecké poznatky od marketingových slibů. EMS není univerzální řešení všech zdravotních problémů. Je to technologie, jejíž přínos závisí na správném použití, vhodném nastavení a respektování individuálních možností člověka.

 

E/P – EMS ve správných rukách. Technologie, pohyb, vzdělávání a podpora.

 

Nejčastější otázky

 

Může EMS léčit Parkinsonovu nemoc?

 

Ne. Tato studie neprokázala, že by EMS Parkinsonovu nemoc léčila nebo zpomalovala její průběh. Zkoumala změny fyzické výkonnosti, únavy a vybraných biologických ukazatelů.

 

Může EMS pomoci s únavou při Parkinsonově nemoci?

 

Studie zaznamenala příznivou změnu v hodnocení únavy u skupiny, která kombinovala WB-EMS s nízkofrekvenční stimulací a aerobním cvičením. Vzhledem k malému počtu účastníků je ale potřeba výsledek ověřit dalším výzkumem.

 

Znamená změna BDNF nebo alfa-synukleinu, že se zlepšil stav mozku?

 

Ne nutně. Změna hodnoty biomarkeru v krvi sama o sobě nedokazuje změnu v mozku ani zpomalení onemocnění.

 

Je WB-EMS vhodná pro každého pacienta s Parkinsonovou nemocí?

 

Ne. Vhodnost závisí na zdravotním stavu, pohyblivosti, dalších onemocněních a kontraindikacích. Případné použití musí být posouzeno individuálně a odborně.

 

Vědecký zdroj

 

di Cagno A. et al. (2023). Whole body-electromyostimulation effects on serum biomarkers, physical performances and fatigue in Parkinson’s patients: A randomized controlled trial. Frontiers in Aging Neuroscience, 15, 1086487.

 

Plný text studie: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9949720/

 

PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36845654/

 

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz