Proč stejná intenzita EMS nepůsobí na každého stejně? Co ukázala studie

Představte si dva lidi ve stejném EMS obleku. Oba mají nastavenou stejnou intenzitu impulzů. Jeden vnímá stimulaci jako příjemnou a dobře snesitelnou, zatímco druhý ji na stejné úrovni považuje za příliš silnou.

Proč?

Znamená to, že má jeden člověk vyšší práh citlivosti? Hraje roli množství tělesného tuku, pohlaví nebo svalová hmota? A dá se podle tělesných parametrů předem určit, jakou intenzitu bude člověk při EMS tolerovat?

Tohle nejsou jen teoretické otázky. Odpovědi mají přímý význam pro nastavení EMS tréninku.

Vědci se tím zabývali i v odborné studii publikované v roce 2020. Její výsledky ukázaly, že vztah mezi složením těla a tolerancí elektrické stimulace není tak jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Stejné číslo na displeji neznamená stejný pocit

Při celotělové elektromyostimulaci (WB-EMS) se elektrické impulzy přenášejí prostřednictvím elektrod umístěných na jednotlivých částech těla. Jejich působení vyvolává svalové kontrakce.

Intenzita se nastavuje pro jednotlivé svalové oblasti. Každá z nich ale může být vnímána jinak.

Někdo snáší stimulaci stehen dobře, ale citlivěji reaguje na impulzy v oblasti břicha. Jiný člověk může mít odlišnou zkušenost se zády, hýžděmi nebo pažemi.

Proto není správné předpokládat, že když člověk toleruje určitou úroveň stimulace na jedné části těla, bude mu stejná úroveň stejně příjemná i jinde.

Důležitý je také rozdíl mezi tím, co člověk cítí, a tím, jaký tréninkový stimul sval skutečně dostává. Subjektivní pocit intenzity sám o sobě není přímým měřením svalové aktivace ani zárukou účinnosti tréninku.

Může o toleranci rozhodovat množství tělesného tuku?

Tohle je jedna z nejzajímavějších otázek.

Elektrický proud prochází při stimulaci různými tkáněmi, než ovlivní nervosvalové struktury. Z fyzikálního hlediska se proto může zdát logické, že složení těla a tloušťka podkožní vrstvy budou významně ovlivňovat to, jak silnou stimulaci člověk snese.

Tuto představu ověřovala studie publikovaná v časopise Journal of Physical Therapy Science v roce 2020.

Výzkumníci se zaměřili na vztah mezi maximální tolerovanou intenzitou WB-EMS a několika parametry:

• množstvím tělesného tuku,
• tukovou a beztukovou hmotou,
• tělesnou impedancí,
• tloušťkou kožních řas,
• pohlavím účastníků.

Cílem bylo zjistit, zda lze z těchto údajů předpovědět, jakou intenzitu bude člověk při elektrické stimulaci tolerovat.

Co studie skutečně zjistila?

Do konečné analýzy bylo zařazeno 52 zdravých dobrovolníků, kteří s WB-EMS neměli předchozí zkušenosti. Šlo o 38 mužů a 14 žen ve věku přibližně 18 až 40 let.

Výzkumníci měřili složení těla a tloušťku kožních řas v oblastech, které byly při stimulaci zapojeny. Účastníci absolvovali opakovaná testování, při nichž se zjišťovala maximální intenzita, kterou byli ochotni tolerovat.

Výsledek byl zajímavý:

V celkovém hodnocení se nepotvrdil spolehlivý vztah mezi složením těla, tloušťkou kožních řas a maximální tolerovanou intenzitou WB-EMS.

Jinými slovy, samotné množství tělesného tuku nebo tloušťka podkožní vrstvy neumožnily spolehlivě určit, jak silnou stimulaci člověk snese.

U některých jednotlivých svalových oblastí výzkumníci zaznamenali dílčí souvislosti. Ty se ale lišily podle oblasti těla a pohlaví a neposkytly konzistentní pravidlo, podle kterého by bylo možné intenzitu předem nastavit.

Studie tedy nepodporuje jednoduchý vzorec typu „více tuku znamená nižší toleranci“ nebo „muži vždy snesou vyšší intenzitu než ženy“.

Je ale důležité zmínit také omezení: výzkum zahrnoval relativně malou skupinu mladých, zdravých začátečníků. Výsledky proto nelze automaticky přenášet na všechny věkové skupiny, zkušené uživatele ani lidi se zdravotními obtížemi.

Proč každý vnímá elektrickou stimulaci jinak?

Výsledky naznačují, že toleranci stimulace nelze vysvětlit jedním tělesným parametrem.

Na vnímání elektrického impulzu se mohou podílet různé faktory, například:

• individuální citlivost na elektrickou stimulaci,
• vnímání nepříjemných pocitů,
• konkrétní svalová oblast,
• zkušenosti s EMS,
• nastavení a průběh stimulace,
• kontakt a umístění elektrod,
• aktuální stav člověka a jeho subjektivní zpětná vazba.

Je však důležité rozlišovat mezi tím, co konkrétní studie přímo změřila, a tím, co je fyziologicky pravděpodobné. Výzkum z roku 2020 neprokázal, že všechny uvedené faktory mají stejný nebo přesně vyčíslitelný vliv.

Jeho hlavní závěr je praktičtější: tělesné parametry samy o sobě nestačí k předpovědi maximální tolerované intenzity.

Proč nestačí nastavit všem stejnou intenzitu?

Představme si, že trenér používá u všech klientů stejné nastavení, protože mají podobný věk, výšku nebo tělesnou hmotnost.

Takový přístup může přehlížet individuální rozdíly ve vnímání stimulace. Stejně problematické by bylo snažit se intenzitu určovat pouze podle pohlaví nebo množství tělesného tuku.

Při profesionálně vedeném EMS tréninku je proto důležité sledovat reakci člověka a nastavovat stimulaci individuálně, a to v jednotlivých svalových oblastech.

V praxi to znamená komunikovat s klientem, zjišťovat jeho vnímání stimulace a podle potřeby upravovat nastavení. Cílem není dosáhnout co nejvyššího čísla na displeji, ale použít přiměřený a dobře tolerovaný podnět v rámci bezpečně vedeného tréninku.

Ani vysoká subjektivně vnímaná intenzita automaticky neznamená lepší výsledek. Pocit, aktivace svalů, tréninková zátěž a následná adaptace jsou související, ale ne totožné věci.

Co to znamená pro kvalitu EMS tréninku?

Kvalitní EMS trénink není jen o technologii samotné. Záleží také na tom, jak člověk s technologií pracuje.

Odborník by měl rozumět nejen základnímu principu elektrostimulace, ale také tomu, proč je důležité sledovat individuální reakci klienta.

Správné vedení zahrnuje zejména:

1. Individuální nastavení – intenzita se upravuje podle reakce člověka a jednotlivých svalových oblastí.
2. Průběžnou komunikaci – klient by měl umět popsat, jak stimulaci vnímá, a trenér musí na jeho zpětnou vazbu reagovat.
3. Respektování bezpečnostních pravidel – intenzita se nezvyšuje bez ohledu na toleranci a zdravotní stav.
4. Přiměřenou tréninkovou zátěž – cílem není maximální nepříjemný pocit, ale smysluplný tréninkový podnět.
5. Zohlednění zkušeností – začátečník potřebuje jiný přístup než člověk, který má s EMS dlouhodobou zkušenost.

Individuální nastavení přitom není jen otázkou pohodlí. Je součástí odborného přístupu k dávkování elektrické stimulace.

EMS není soutěž o nejsilnější impulz

V některých představách o EMS přetrvává jednoduchá logika: čím vyšší intenzita, tím lepší výsledek.

Vědecké poznatky ale ukazují, že takové zjednodušení není vhodné. Intenzita musí odpovídat konkrétnímu člověku, použitému protokolu a cíli tréninku.

Navíc samotná tolerance elektrického impulzu není měřítkem toho, jaký dlouhodobý výsledek trénink přinese.

Proto je důležité oddělovat tři věci:

• jak intenzivně člověk stimulaci vnímá,
• jaký svalový podnět stimulace vytváří,
• jaké změny přinese pravidelný trénink v čase.

Tyto oblasti spolu souvisejí, ale nelze je zaměňovat.

Jak k individuálnímu nastavení přistupuje E/P?

V E/P považujeme za důležité, aby EMS nebyla vnímána pouze jako oblek a několik hodnot na displeji.

Technologie má smysl tehdy, když člověk rozumí jejímu použití, respektuje individuální rozdíly a dokáže správně reagovat na potřeby klienta.

Právě proto je důležitá kombinace moderní technologie, znalosti pohybu, odborného nastavení a průběžné podpory.

Výzkum tolerance elektrické stimulace připomíná jednu zásadní věc: neexistuje univerzální intenzita, kterou by bylo možné bezpečně a smysluplně předepsat každému pouze podle jeho tělesných parametrů.

EMS ve správných rukách znamená také vědět, kdy intenzitu upravit, proč to udělat a jak reagovat na člověka, který oblek právě používá.

Závěr

Studie z roku 2020 ukázala, že množství tělesného tuku, tloušťka kožních řas ani další sledované parametry složení těla nedokázaly spolehlivě předpovědět maximální tolerovanou intenzitu WB-EMS.

Výsledek podporuje individuální přístup k nastavení stimulace a význam zpětné vazby od člověka během tréninku. Neznamená ale, že složení těla nebo další faktory nemohou hrát žádnou roli v jiných podmínkách – výzkum měl svá omezení a další studie jsou potřebné.

Pro praxi z toho plyne jasné doporučení: nepoužívat jednu univerzální hodnotu pro všechny, nespoléhat na odhad podle postavy a nepovažovat nejsilnější impulz za automaticky nejlepší.

E/P – EMS ve správných rukách. Technologie, pohyb, vzdělávání a podpora.

Vědecký zdroj

Berger J., Becker S., Ludwig O., Kemmler W., Fröhlich M. (2020). Whole-body electromyostimulation in physical therapy: do gender, skinfold thickness or body composition influence maximum intensity tolerance? Journal of Physical Therapy Science, 32(6), 395–400.

Plný text studie: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7276779/

PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32581432/

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz