Když se řekne EMS, většina lidí si představí svaly, sílu nebo tvarování postavy. Elektrická stimulace svalů ale může mít ještě jednu zajímavou souvislost – metabolismus glukózy. Co o vlivu elektrické stimulace na krevní cukr skutečně ukazují vědecké studie?

Krevní cukr neboli glukóza není pouze téma pro lidi s diabetem. Je důležitou součástí energetického metabolismu každého člověka. A právě svaly v jeho regulaci hrají zásadní roli.

Při svalové kontrakci totiž svalová buňka spotřebovává energii a zároveň využívá glukózu. To je jeden z důvodů, proč má pravidelný pohyb tak významný vliv na metabolické zdraví.

A tady vzniká zajímavá otázka:

Může svalová kontrakce vyvolaná EMS ovlivnit také práci s glukózou?

Výzkum naznačuje, že ano. Zároveň ale není správné tvrdit, že EMS „léčí cukrovku“ nebo nahrazuje klasický pohyb.

Pojďme se podívat, co skutečně víme.

Co se v těle děje s krevním cukrem při svalové práci?

Po jídle se glukóza dostává z trávicího systému do krve. Organismus následně potřebuje tuto glukózu dostat do buněk, kde může být využita jako zdroj energie.

Jedním z hlavních míst, kde se glukóza spotřebovává, jsou kosterní svaly.

Při fyzické aktivitě dochází ke zvýšenému příjmu glukózy do svalových buněk. Tento proces přitom není závislý pouze na inzulinu.

To je důležitý mechanismus.

Zjednodušeně řečeno:

svalová kontrakce → vyšší energetická potřeba → zvýšené využití glukózy svalem

A právě elektrická stimulace dokáže svalovou kontrakci vyvolat.

EMS není totéž co klasické cvičení

Tady je potřeba udělat důležitý rozdíl.

Pojem EMS se používá poměrně široce. Ve vědeckých studiích se setkáme například s označením:

• NMES – neuromuskulární elektrická stimulace,
• WB-EMS – whole-body electromyostimulation,
• elektrická stimulace jednotlivých svalových skupin,
• rehabilitační elektrická stimulace.

Ne všechny tyto metody používají stejný způsob stimulace, stejnou intenzitu nebo stejné zapojení svalů.

Proto není možné automaticky vzít výsledky studie s lokální NMES a tvrdit, že přesně stejného výsledku dosáhne člověk při každém typu celotělového EMS tréninku.

To je jeden z důvodů, proč je při interpretaci studií potřeba být opatrný.

Co ukazují studie o EMS a krevním cukru?

Jedním z důležitých zdrojů je systematický přehled a meta-analýza publikovaná v roce 2023.

Autoři zahrnuli 35 studií a 9 randomizovaných kontrolovaných studií bylo vhodných pro samotnou meta-analýzu. Celkem šlo o 180 účastníků.

Výsledky ukázaly, že neuromuskulární elektrická stimulace byla spojena se snížením nalačno měřené hladiny glukózy a také se zlepšením ukazatelů glykemické kontroly.

Autoři zároveň upozornili, že použité protokoly elektrické stimulace byly mezi jednotlivými studiemi velmi rozdílné. (PubMed)

To znamená:

výsledky jsou zajímavé, ale nelze z nich vytvořit jednoduché pravidlo typu „EMS automaticky snižuje cukr v krvi“.

Co přinesly nejnovější studie?

Ještě zajímavější je pohled na novější výzkum.

Systematický přehled publikovaný v roce 2026 se zaměřil přímo na neuromuskulární elektrickou stimulaci u dospělých s diabetem 2. typu.

Autoři našli 10 relevantních studií zahrnujících celkem 163 účastníků.

Výsledky ukázaly, že:

• akutní použití NMES často vedlo k příznivější reakci glukózy po jídle,
• některé studie zaznamenaly lepší krátkodobou glykemickou odpověď,
• dlouhodobé výsledky týkající se nalačno měřené glukózy a HbA1c byly méně jednoznačné,
• pozitivnější výsledky se častěji objevovaly při stimulaci větších svalových skupin dolních končetin,
• důležitou roli mohla hrát také celková „dávka“ stimulace. (PubMed)

A právě poslední bod je velmi důležitý.

Nestačí říct „EMS funguje“.

Musíme se ptát:

Jaký typ stimulace? Jak intenzivní? Jak často? Jak dlouho? Které svaly? A u koho?

Může EMS zlepšit inzulinovou citlivost?

Tady se dostáváme k dalšímu důležitému pojmu.

Inzulinová citlivost popisuje, jak dobře tělo reaguje na inzulin.

Pokud je citlivost na inzulin nižší, organismus potřebuje k dosažení stejného účinku více inzulinu. Tento stav je známý jako inzulinová rezistence a je jedním z důležitých metabolických problémů spojených například s rozvojem diabetu 2. typu.

Proto se vědci nezajímají pouze o samotnou hodnotu glukózy.

Sledují také například:

• inzulin,
• HOMA-IR,
• glukózovou toleranci,
• glykemii po jídle,
• HbA1c,
• další metabolické ukazatele.

Výsledky dosavadního výzkumu naznačují potenciální pozitivní vliv elektrické stimulace na glykemickou kontrolu, ale důkazy nejsou natolik jednotné, abychom mohli tvrdit, že EMS samo o sobě zlepšuje inzulinovou citlivost u každého člověka. (PubMed)

Proč mohou být svaly pro krevní cukr tak důležité?

Protože sval není jen orgán, který nám umožňuje pohyb.

Je to také jeden z největších spotřebitelů glukózy v lidském těle.

Čím více aktivní svalové hmoty máme a čím pravidelněji svaly používáme, tím významnější roli mohou hrát v energetickém metabolismu.

Proto se pravidelný pohyb doporučuje jako jedna ze základních součástí prevence a managementu metabolických onemocnění.

EMS může být v tomto kontextu zajímavý především jako způsob, jak vyvolat svalovou aktivitu u lidí, pro které je klasický pohyb obtížný, nepohodlný nebo hůře dostupný.

To je také jeden z důvodů, proč se elektrická stimulace zkoumá například u lidí s omezenou pohyblivostí nebo nízkou úrovní fyzické aktivity.

Znamená to, že EMS může nahradit cvičení?

Ne.

A právě tady je potřeba oddělit marketing od vědy.

Dosavadní výzkum nepodporuje jednoduché tvrzení:

„EMS nahradí pohyb a vyřeší krevní cukr.“

Takový závěr by byl příliš silný.

Pravidelný pohyb má mnohem širší účinky – ovlivňuje kondici, svalovou sílu, kardiovaskulární systém, metabolismus, psychiku i každodenní funkčnost.

EMS může být doplňkem pohybového režimu nebo alternativní možností v některých situacích.

Záleží na konkrétním člověku, jeho zdravotním stavu, cíli a způsobu použití.

A co EMS u prediabetu?

Prediabetes je stav, kdy jsou hodnoty krevního cukru zvýšené, ale ještě nesplňují kritéria pro diagnózu diabetu 2. typu.

Právě zde je prevence velmi důležitá.

Zajímavé je, že pro lidi s prediabetem už vznikají přímo studie zaměřené na WB-EMS a glykemickou kontrolu.

V roce 2025 byl publikován protokol pilotní randomizované studie, která má zkoumat účinek WB-EMS u lidí s prediabetem. Mezi hlavní sledované ukazatele patří například HbA1c. (PubMed)

To zároveň ukazuje, že oblast je stále ve fázi aktivního výzkumu.

Nejde tedy o uzavřenou kapitolu vědy, ale o téma, které se právě rozvíjí.

Nová studie: elektrická stimulace a využití sacharidů

Další zajímavý výzkum publikovaný v roce 2026 sledoval sedavé osoby s nadváhou nebo obezitou a zvýšenou hladinou glukózy.

Autoři zjistili příznivé změny v glykemické kontrole a využití sacharidů při použití NMES.

Je ale důležité znovu připomenout, že šlo o NMES, nikoliv automaticky o stejný protokol, jaký používá každý komerční WB-EMS systém.

Výsledky proto představují zajímavý důkaz mechanismu a potenciálu elektrické stimulace, nikoliv univerzální důkaz účinku každého EMS tréninku. (PubMed)

Co tedy můžeme říct s jistotou?

Současné poznatky umožňují říct několik věcí.

1. Svalová aktivita souvisí s využíváním glukózy

To je základní fyziologický princip.

2. Elektrická stimulace dokáže vyvolat svalovou kontrakci

A právě proto má potenciál ovlivňovat také energetický metabolismus svalů.

3. Studie ukazují potenciál pro zlepšení glykemické kontroly

Systematické přehledy a meta-analýzy ukazují zajímavé výsledky, zejména u lidí s metabolickými problémy nebo omezenou pohybovou aktivitou. (PubMed)

4. Výzkum WB-EMS je stále méně rozsáhlý než výzkum klasického pohybu

Starší systematické přehledy upozorňovaly na nedostatek kvalitních studií přímo pro WB-EMS. Novější výzkum tuto oblast postupně rozšiřuje, ale stále není možné z každého výsledku vytvořit obecné doporučení. (PubMed)

5. EMS není léčba diabetu

EMS by neměl být prezentován jako náhrada léků, jídelníčku, běžného pohybu nebo lékařské péče.

Pro koho může být toto téma obzvlášť zajímavé?

Výzkum může být relevantní například pro lidi:

• kteří mají velmi nízkou úroveň pohybové aktivity,
• kteří mají problém pravidelně cvičit,
• kteří mají nadváhu nebo obezitu,
• kteří mají metabolické rizikové faktory,
• kteří mají omezenou pohyblivost,
• kteří hledají další možnost, jak aktivovat velké svalové skupiny.

To ale neznamená, že je EMS vhodný automaticky pro každého.

U člověka s diabetem nebo jiným metabolickým onemocněním je vždy potřeba zohlednit jeho zdravotní stav a případnou léčbu.

EMS a krevní cukr: Co si z toho odnést?

EMS dnes není možné označit za „léčbu cukrovky“.

Bylo by to vědecky nepřesné.

Současně ale není správné přehlížet výsledky výzkumu.

Studie ukazují, že neuromuskulární elektrická stimulace může ovlivňovat využívání glukózy a některé ukazatele glykemické kontroly. Nejnovější systematický přehled z roku 2026 ukazuje zajímavé výsledky zejména u lidí s diabetem 2. typu, zároveň však zdůrazňuje potřebu větších a standardizovanějších studií. (PubMed)

A právě to je podle mě na současném výzkumu EMS nejzajímavější.

Nejde jen o otázku:

„Kolik svalů EMS zapojí?“

Stále více se zkoumá také:

„Co pravidelná svalová aktivita vyvolaná elektrickou stimulací dělá s celým organismem?“

A krevní cukr je jednou z oblastí, kde se odpověď teprve postupně skládá.

Důležitá poznámka

Pokud máte diabetes, užíváte léky ovlivňující hladinu glukózy nebo máte jiné metabolické či zdravotní onemocnění, není vhodné měnit léčbu nebo používat EMS jako náhradu doporučené léčby bez konzultace s lékařem.

EMS může být součástí pohybového režimu, ale nenahrazuje individuální zdravotní doporučení.

Zdroje a odborná literatura

Tavares C., Gonçalves R. S., Llamas-Ramos R. (2026). Neuromuscular electrical stimulation protocols for glycaemic control in adults with type 2 diabetes mellitus: a systematic review. Diabetes Research and Clinical Practice, 239, 113506. DOI: 10.1016/j.diabres.2026.113506.

Sanchez M. J. et al. (2023). Effects of neuromuscular electrical stimulation on glycemic control: a systematic review and meta-analysis. Frontiers in Endocrinology, 14, 1222532. DOI: 10.3389/fendo.2023.1222532.

Apaflo J. N. et al. (2026). Neuromuscular electrical stimulation enhances glycemic control and carbohydrate utilization in sedentary, predominantly Hispanic overweight or obese individuals with hyperglycemia. European Journal of Applied Physiology, 126(1), 469–477. DOI: 10.1007/s00421-025-05907-x.

Shojaa M. et al. (2025). Effect of Whole-Body Electromyostimulation Training on Glycemic Control in People With Prediabetes: Protocol for a Pilot Randomized Controlled Trial Study. JMIR Research Protocols, 14, e68761. DOI: 10.2196/68761.

Guretzki E. et al. (2024). Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Metabolic Syndrome in Adults at Moderate-to-High Cardiometabolic Risk—A Systematic Review and Meta-Analysis. Sensors, 24(21), 6788.

Může EMS snižovat krevní cukr?

Výzkum naznačuje, že elektrická stimulace svalů může ovlivnit využívání glukózy a některé ukazatele glykemické kontroly. Výsledky se ale liší podle typu stimulace, délky intervence a skupiny účastníků.

Je EMS vhodný pro lidi s cukrovkou?

EMS může být v některých případech součástí pohybového režimu, ale u diabetu je potřeba zohlednit zdravotní stav, léčbu a individuální rizika. Nenahrazuje léčbu diabetu.

Může EMS zlepšit inzulinovou citlivost?

Dosavadní výzkum ukazuje potenciál, ale důkazy nejsou zatím dostatečně jednotné, aby bylo možné říct, že každý typ EMS tréninku inzulinovou citlivost zlepší.

Je EMS náhradou klasického cvičení?

Ne. EMS může být alternativou nebo doplňkem pohybového režimu v určitých situacích, ale nenahrazuje všechny benefity pravidelného pohybu.

Co je WB-EMS?

WB-EMS znamená whole-body electromyostimulation – celotělovou elektrickou stimulaci svalů. Využívá více stimulačních elektrod současně a v některých protokolech je kombinována s aktivním pohybem.

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz