Myokiny: Proč sval není jen „motor“ těla? A co s tím může mít společného EMS

Když se řekne sval, většina lidí si představí sílu, pohyb nebo spalování energie.

Jenže moderní výzkum ukazuje, že svalová tkáň má mnohem zajímavější úlohu.

Sval není pouze orgán, který nám umožňuje pohyb. Je také aktivním komunikačním orgánem.

Při svalové kontrakci mohou svalové buňky uvolňovat látky označované jako myokiny. Ty se mohou podílet na komunikaci mezi svalem a dalšími tkáněmi a orgány v těle. Výzkum dnes proto popisuje kosterní sval také jako endokrinně aktivní orgán. (PubMed)

A právě tady se objevuje zajímavá otázka:

Může mít aktivace svalů pomocí EMS vliv také na některé z těchto signálních mechanismů?

Nová studie z roku 2026 přináší první zajímavá data.

⸻

Co jsou vlastně myokiny?

Myokiny jsou signální molekuly produkované svalovou tkání, jejichž tvorba nebo uvolňování může souviset se svalovou kontrakcí.

Zjednodušeně si můžeme sval představit nejen jako motor, který vytváří pohyb, ale také jako komunikační centrum.

Když sval pracuje, může vysílat určité biologické signály.

Ty mohou působit:

• přímo na sval,
• na okolní tkáně,
• nebo prostřednictvím krevního oběhu také na vzdálenější orgány.

Výzkum popisuje například souvislosti myokinů s metabolismem glukózy a tuků, zánětlivými procesy, funkcí svalů, kostní tkáně nebo komunikací mezi svalem a dalšími orgány. (PubMed)

To je jeden z důvodů, proč se dnes na pohyb nedíváme pouze jako na způsob, jak spálit kalorie.

Pohyb je zároveň biologický signál.

⸻

Sval tedy nepracuje jen pro pohyb

Představ si například člověka, který udělá dřep.

Na první pohled se stalo něco jednoduchého:

svaly se stáhly → vznikl pohyb.

Uvnitř těla ale probíhá mnohem složitější proces.

Svalová kontrakce mění metabolické a signální prostředí organismu. Některé myokiny mohou následně ovlivňovat další procesy v těle.

Výzkum myokinů se proto dnes zabývá například jejich možnou úlohou v:

• metabolismu,
• regulaci glukózy,
• metabolismu tuků,
• svalové adaptaci,
• komunikaci mezi svalem a tukovou tkání,
• kostním metabolismu,
• imunitních procesech,
• a komunikaci mezi svalem a dalšími orgány. (PubMed)

Je ale důležité říct jednu věc:

Neznamená to, že každý myokin má automaticky jeden konkrétní pozitivní účinek.

Jejich působení je mnohem složitější a vědci stále zjišťují, jak jednotlivé signální mechanismy fungují u člověka.

⸻

A co EMS?

Tady začíná být téma opravdu zajímavé.

EMS neboli elektrická svalová stimulace využívá elektrické impulzy k vyvolání svalové kontrakce.

To znamená, že při WB-EMS dochází k aktivaci svalů prostřednictvím elektrické stimulace, obvykle současně s určitým pohybovým programem.

A protože je svalová kontrakce jedním z mechanismů spojených s myokinovou signalizací, začali vědci zkoumat, zda může mít WB-EMS vliv také na některé z těchto biomarkerů.

A právě v roce 2026 vyšla studie, která se na tuto otázku zaměřila přímo. (PubMed Central (PMC))

⸻

Nová studie z roku 2026: EMS a myokiny

Výzkumníci sledovali 40 dospělých lidí s nadváhou, kteří byli rozděleni do tří skupin:

• WB-EMS,
• klasický odporový trénink,
• kontrolní skupina.

Po vyřazení účastníků, kteří studii nedokončili, bylo v konečné analýze 35 osob.

WB-EMS skupina absolvovala:

20 minut tréninku 2× týdně po dobu 8 týdnů.

Výzkumníci sledovali mimo jiné svalovou výkonnost a několik biomarkerů souvisejících se svalovou signalizací – konkrétně IL-15, myostatin a follistatin. (PubMed Central (PMC))

A výsledky byly zajímavé.

⸻

IL-15

Jedním ze sledovaných ukazatelů byl interleukin-15 (IL-15).

Ve WB-EMS skupině se jeho hodnota zvýšila přibližně o 15,9 %, zatímco ve skupině klasického odporového tréninku přibližně o 8,3 % a v kontrolní skupině došlo k poklesu. (PubMed Central (PMC))

IL-15 je jednou z molekul, které jsou intenzivně zkoumány v souvislosti se svalovou tkání a metabolismem.

To ale neznamená, že můžeme jednoduše říct:

„EMS zvyšuje IL-15, takže EMS automaticky zlepšuje zdraví.“

Takový závěr by byl příliš zjednodušený.

Výzkum myokinů je stále ve vývoji a změna biomarkeru sama o sobě není totéž jako prokázaný dlouhodobý zdravotní efekt.

⸻

Myostatin: brzda svalového růstu?

Další sledovanou látkou byl myostatin.

Myostatin patří mezi významné regulátory svalového růstu a jeho biologická úloha souvisí mimo jiné s omezením nadměrného růstu svalové tkáně.

Ve zmíněné studii jeho hladina ve WB-EMS skupině klesla přibližně o 21,2 %. Ve skupině klasického odporového tréninku byl pokles přibližně 10,8 %, zatímco v kontrolní skupině došlo k nárůstu. (PubMed Central (PMC))

Současně došlo ve WB-EMS skupině ke zvýšení follistatinu.

Právě poměr mezi některými z těchto regulačních faktorů je předmětem zájmu výzkumníků, protože svalová adaptace není řízena jedinou látkou.

⸻

Znamená to, že EMS „mění hormony“?

Tady je potřeba být velmi přesný.

Ne. Není správné jednoduše říct, že EMS je hormonální terapie nebo že EMS „nastavuje hormony“.

Myokiny nejsou totéž co klasické hormony a jejich účinky jsou komplexní.

Správnější je říct:

Svalová kontrakce může ovlivňovat produkci a uvolňování různých signálních molekul a EMS je jedním ze způsobů, jak svalovou kontrakci vyvolat.

Současná věda se snaží zjistit, jak přesně různé druhy pohybu a svalové stimulace tyto signální procesy ovlivňují. (PubMed)

⸻

Zajímavé je, že nejde jen o EMS

Myokiny nejsou „výsadou“ EMS.

U běžného pohybu a klasického silového tréninku dochází také ke změnám v myokinové signalizaci.

Systematické přehledy ukazují, že různé typy fyzické aktivity mohou ovlivňovat myokiny, ale reakce se liší podle konkrétní molekuly, typu pohybu, intenzity, délky zatížení a času, kdy je hodnota měřena. (PubMed)

To je důležitá informace.

EMS není náhrada za veškerý pohyb.

Je to jedna z možností, jak svaly zatížit a aktivovat.

⸻

Proč je tento výzkum důležitý?

Protože mění způsob, jakým můžeme přemýšlet o pohybu.

Pohyb není pouze:

„spálím kalorie → zhubnu“.

Ani pouze:

„zatížím sval → zesílím“.

Sval je biologicky aktivní tkáň, která komunikuje s organismem.

A právě myokiny jsou jedním z mechanismů, kterými se tato komunikace zkoumá.

To může být důležité například při výzkumu:

• metabolického zdraví,
• stárnutí,
• svalové hmoty,
• inzulinové citlivosti,
• obezity,
• regenerace,
• a dalších procesů souvisejících s fyzickou aktivitou.

Výzkum z posledních let proto stále více popisuje kosterní sval jako endokrinně aktivní orgán, nikoli pouze jako strukturu určenou k pohybu. (PubMed)

⸻

Ale pozor: jedna studie nestačí

A právě tady je potřeba být u EMS férový.

Studie z roku 2026 je zajímavá, ale měla relativně malý počet účastníků a sledovala specifickou skupinu lidí s nadváhou.

Intervence trvala pouze 8 týdnů.

Proto z ní nemůžeme vyvodit, že EMS dlouhodobě způsobuje konkrétní změny metabolismu nebo že má v tomto směru obecně lepší účinek než klasický trénink.

Samotní autoři upozorňují na potřebu dalších studií s většími soubory a kontrolovanějšími podmínkami. (PubMed Central (PMC))

A právě tak má podle mě vypadat komunikace o EMS:

zajímavé výsledky ano, přehnané sliby ne.

⸻

Co si z toho odnést?

Možná nejzajímavější myšlenka celého výzkumu je jednoduchá:

Sval není jen motor.

Je to také aktivní součást komunikace uvnitř organismu.

Když se sval pravidelně zapojuje do pohybu, nedochází pouze k mechanické práci. Probíhají také komplexní metabolické a signální procesy.

A EMS může být jedním z nástrojů, který umožňuje svalovou kontrakci vyvolat a dávkovat.

To ale neznamená, že čím silnější stimulace, tím lepší výsledek.

Důležité zůstává správné nastavení, vhodná intenzita, pohyb, regenerace a individuální přístup.

⸻

EMS jako součást chytrého pohybu

Moderní přístup k EMS by proto podle mě neměl stát na větě:

„EMS udělá všechno za vás.“

Mnohem větší smysl dává:

„Jak můžeme EMS správně využít jako součást pohybového programu?“

Právě zde má význam odborné nastavení tréninku.

Nejde pouze o to obléct EMS oblek a zapnout impulzy.

Důležité je vědět:

• koho trénujeme,
• jaký je jeho cíl,
• jaká intenzita je vhodná,
• jaké cviky použít,
• jak dlouho trénink provádět,
• jak často jej opakovat,
• jak reaguje konkrétní člověk,
• a kdy je potřeba dát tělu prostor pro regeneraci.

EMS je technologie. Výsledek ale stále závisí na tom, jak ji používáme.

⸻

Co říká současná věda?

Výzkum myokinů je velmi zajímavý, ale stále se vyvíjí.

Současné poznatky podporují myšlenku, že kosterní sval funguje také jako významný signalizační orgán a že svalová kontrakce může ovlivňovat komunikaci mezi svalem a dalšími tkáněmi. (PubMed)

Nová studie z roku 2026 navíc ukázala, že 8 týdnů WB-EMS může u lidí s nadváhou ovlivnit některé sledované myokiny a ukazatele svalové výkonnosti. Výsledky jsou zajímavé, ale potřebujeme další kvalitní výzkum, abychom věděli, jak velký a dlouhodobý význam tyto změny skutečně mají. (PubMed Central (PMC))

A právě to je na současném výzkumu EMS zajímavé.

Nejde jen o otázku:

„Kolik svalů EMS zapojí?“

Stále více se můžeme ptát:

„Co se při aktivaci svalů děje uvnitř těla?“

A na některé z těchto otázek teprve začínáme dostávat odpovědi.

⸻

E/P: EMS ve správných rukách

EMS nemusí být zázračná metoda.

Nemusí nahrazovat běžný pohyb ani klasický silový trénink.

Ale může být zajímavým nástrojem, pokud je používána správně, individuálně a s respektem k tomu, jak lidské tělo funguje.

Proto v E/P klademe důraz nejen na samotnou technologii, ale také na pohyb, správné nastavení, vzdělávání a individuální přístup.

Protože nejde jen o to EMS zapnout.

Jde o to vědět, proč, komu, jak a kdy ji použít.

⸻

Zdroje a odborná literatura

1. Mahboobi Semnan F. et al. (2026). Effects of whole-body electromyostimulation as a time-efficient intervention on myokine profile and muscular performance in overweight adults: a randomized controlled study. Frontiers in Sports and Active Living. DOI: 10.3389/fspor.2026.1761170. (PubMed Central (PMC))
2. Horváth L. et al. (2025). Skeletal Muscle as an Auto-, Para- and Endocrine Organ: The Role of Myokines in Muscle Metabolism and Other Metabolic Organs. Physiological Research. (PubMed)
3. Myokine-mediated muscle-organ interactions: Molecular mechanisms and clinical significance. Biochemical Pharmacology, 2025. (PubMed)
4. Exercise training mode effects on myokine expression in healthy adults: A systematic review with meta-analysis. (PubMed)
5. Beyond muscles: Investigating immunoregulatory myokines in acute resistance exercise – A systematic review and meta-analysis. FASEB Journal, 2024. (PubMed)

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz