EMS a kvalita svalů: Co ukázala magnetická rezonance? Sval není jen o jeho velikosti

Když se řekne sval, většina lidí si představí jeho velikost.

Větší sval = lepší sval.

Jenže lidské tělo je mnohem složitější.

Ve vědě se proto stále častěji sleduje nejen množství svalové hmoty, ale také takzvaná kvalita svalové tkáně.

A právě tady se objevuje velmi zajímavá otázka:

Může EMS ovlivnit nejen množství svalové tkáně, ale také její kvalitu?

Jedna zajímavá randomizovaná studie se na to podívala pomocí magnetické rezonance.

A výsledky stojí za pozornost.

 

⸻

 

🧬 Co vlastně znamená „kvalita svalů“?

Svalová kvalita není totéž co velikost svalu.

Dva lidé mohou mít podobný objem svalové tkáně, ale jejich sval může mít odlišné složení.

Jedním z ukazatelů, který vědci sledují, je například množství tuku uloženého mezi svalovými strukturami nebo uvnitř svalového prostoru.

V odborné literatuře se můžeme setkat například s pojmem intermuscular adipose tissue – IMAT.

Jednoduše řečeno:

Nejde pouze o to, kolik svalové tkáně máme. Důležité je také, z čeho se svalový prostor skládá.

A právě proto může být samotná hmotnost nebo obvod stehna poměrně nepřesným obrazem toho, co se ve svalu skutečně děje.

 

⸻

 

🔬 Jak to vědci dokážou změřit?

Tady začíná být výzkum opravdu zajímavý.

Místo toho, aby vědci hodnotili pouze:

• tělesnou hmotnost,
• obvod stehna,
• sílu,
• nebo vzhled postavy,

použili magnetickou rezonanci – MRI.

MRI umožňuje zobrazit měkké tkáně a v této studii byla využita také k rozlišení svalové tkáně a tukové infiltrace ve stehně. (PubMed)

To je důležité.

Protože člověk může stát před zrcadlem a vidět prakticky stejnou postavu.

Ale uvnitř svalové tkáně může probíhat něco úplně jiného.

 

⸻

 

🧪 Co ukázala studie EMS?

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Physiology sledovala 54 mužů ve věku 18–70 let.

Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin:

• WB-EMS,
• kontrolní skupiny.

EMS skupina absolvovala 20 minut WB-EMS jednou týdně po dobu 16 týdnů.

A výzkumníci sledovali změny ve svalové kvalitě pomocí MRI. (PubMed)

Výzkum se zaměřil především na oblast stehna.

A výsledky?

Ve skupině s WB-EMS se změnily ukazatele svalové kvality.

Výzkumníci zaznamenali ve skupině WB-EMS:

• pokles ukazatele tukové infiltrace svalového prostoru,
• zvýšení objemu svalové tkáně,
• a statisticky významný rozdíl oproti kontrolní skupině u obou sledovaných parametrů. (PubMed)

U objemově upraveného IMAT byl mezi skupinami zaznamenán efekt velikosti d = 0,66 a u svalové tkáně d = 0,70. (PubMed)

To je zajímavé právě proto, že studie nesledovala pouze klasickou otázku:

„Je člověk silnější?“

Ale šla o úroveň hlouběji:

„Jak se mění samotná struktura svalového prostoru?“

 

⸻

 

🧠 Sval tedy není jen „velký“ nebo „malý“

Tohle je podle mě jedna z nejzajímavějších věcí, kterou si z této studie můžeme odnést.

Při hodnocení tréninku se často mluví o:

síle → objemu → váze → obvodu.

Jenže fyziologie svalů je mnohem komplexnější.

Svalová kvalita může být důležitá například při stárnutí, poklesu fyzické aktivity nebo zhoršování tělesné funkce.

A právě proto vědci používají zobrazovací metody, jako je MRI, aby mohli sledovat změny, které pouhým okem neuvidíme.

 

⸻

 

🧲 Proč je zajímavé právě MRI?

Protože MRI umožňuje podívat se pod povrch.

Představte si dva lidi se stejným obvodem stehna.

Na první pohled mohou vypadat téměř stejně.

Ale při detailním zobrazovacím vyšetření může být poměr svalové tkáně a tukové infiltrace odlišný.

Právě proto se dnes při výzkumu tělesného složení stále více používají přesnější zobrazovací a analytické metody.

A studie s WB-EMS ukázala, že změny spojené se svalovou kvalitou nemusí být pouze otázkou toho, co vidíme v zrcadle. (PubMed)

 

⸻

 

⚡ A co s tím má společného EMS?

WB-EMS využívá elektrickou stimulaci k vyvolání svalových kontrakcí.

To znamená, že během tréninku dochází k opakované aktivaci svalů prostřednictvím elektrických impulzů.

Důležité ale je, že samotný elektrický impuls není celý trénink.

Výsledek ovlivňuje také:

• nastavení stimulace,
• intenzita,
• frekvence,
• délka tréninku,
• výběr cviků,
• poloha těla,
• zkušenost člověka,
• regenerace,
• a celkový pohybový režim.

Proto také není správné říct:

„Silnější EMS = lepší výsledek.“

Stejně jako není správné říct:

„Čím více tréninku, tím lépe.“

Tělo potřebuje vhodně dávkovaný stimul.

 

⸻

 

⚠️ Znamená to, že EMS „odstraňuje tuk ze svalů“?

Tady je potřeba být velmi přesný.

Ne.

Jedna studie rozhodně není důkazem, že EMS jednoduše „spaluje tuk uvnitř svalů“.

Výzkumníci sledovali změny v ukazatelích svalové kvality a tukové infiltrace pomocí MRI.

Studie navíc sledovala konkrétní populaci mužů a konkrétní protokol WB-EMS po dobu 16 týdnů.

Výsledky proto nemůžeme automaticky přenést na každého člověka.

A právě tady je rozdíl mezi vědeckým článkem a marketingovým tvrzením.

Věda říká:

„V této skupině a za těchto podmínek jsme pozorovali tyto změny.“

Marketing často řekne:

„EMS odstraní tuk ze svalů.“

To jsou dvě úplně jiné věty.

 

⸻

 

🔬 Proč je tato studie pro EMS zajímavá?

Protože ukazuje něco, o čem se v běžné komunikaci téměř nemluví.

EMS nemusíme hodnotit pouze podle toho:

Kolik člověk zvedne.

Nebo:

Kolik kilogramů zhubne.

Můžeme se ptát také:

Co se skutečně děje uvnitř svalové tkáně?

A právě zobrazovací metody, jako je MRI, nám umožňují podobné otázky zkoumat mnohem přesněji.

Studie Zink-Rückelové a kolektivu ukázala po 16 týdnech WB-EMS významné rozdíly v ukazatelích svalové kvality střední části stehna oproti kontrolní skupině. (PubMed)

 

⸻

 

📊 A jak to zapadá do širšího výzkumu?

Tahle jedna studie samozřejmě nestojí sama o sobě.

Systematická review a metaanalýza z roku 2023 zahrnující 26 studií a 1 183 účastníků našla u WB-EMS pozitivní účinky na svalovou hmotu, sílu, výkon a některé parametry tělesného složení. Autoři ale současně hodnotili jistotu důkazů jako nízkou, takže je potřeba výsledky interpretovat opatrně. (PubMed Central (PMC))

Novější výzkum z roku 2026 navíc ukazuje, že se vědecký zájem o WB-EMS dál rozšiřuje a zahrnuje nejen sílu, ale také další aspekty tělesné funkce a výkonu. (PubMed Central (PMC))

To je podle mě důležitý trend.

Výzkum se postupně posouvá od jednoduché otázky:

„Funguje EMS?“

k mnohem zajímavějším otázkám:

„Pro koho funguje?“

„Jakým mechanismem?“

„Jaká dávka stimulace je vhodná?“

„Jak se mění svalová tkáň?“

A především:

„Jak EMS správně použít?“

 

⸻

 

🧠 EMS není kouzelný oblek

Právě proto nechci EMS prezentovat jako zázračnou technologii.

EMS je nástroj.

A stejně jako u činky, stroje nebo jiné tréninkové metody záleží na tom, jak je použitý.

Člověk není jen číslo na váze.

Není ani jen obvod pasu.

A není ani jen množství svalové hmoty.

Důležité je, jak se tělo hýbe, jakou má sílu, jakou zátěž toleruje a jak se jeho schopnosti postupně mění.

 

⸻

 

❤️ EMS ve správných rukách

Právě proto v E/P dlouhodobě říkáme:

EMS ve správných rukách.

Nejde pouze o to obléct EMS oblek a zapnout impulzy.

Důležité je individuální nastavení, vhodná intenzita, správný pohyb a respektování toho, že každý člověk reaguje na trénink trochu jinak.

Studie nám mohou ukázat, co se v těle za určitých podmínek děje.

Úkolem trenéra je potom vědět, jak tyto informace správně využít v praxi.

A právě v tom vidím skutečný význam odborně vedeného EMS.

 

⸻

 

🔎 Co si z toho odnést?

Pokud bychom měli celou studii shrnout jednoduše:

✅ Co studie ukázala

U 54 mužů sledovaných po dobu 16 týdnů vedl protokol WB-EMS k významným změnám některých ukazatelů svalové kvality ve srovnání s kontrolní skupinou. Výzkumníci přitom využili MRI k hodnocení svalové tkáně a tukové infiltrace. (PubMed)

❌ Co studie neukázala

Neznamená to, že:

• EMS automaticky odstraní tuk,
• EMS nahradí klasický silový trénink,
• každý člověk bude mít stejný výsledek,
• nebo že jeden EMS trénink změní kvalitu svalů.

Výsledky je potřeba interpretovat v kontextu konkrétní studie.

 

⸻

 

Závěr: Možná není nejdůležitější, jak sval vypadá

Moderní výzkum nám připomíná jednu důležitou věc:

Sval není jen to, co vidíme v zrcadle.

Mnohem zajímavější může být to, co se odehrává uvnitř.

Studie využívající magnetickou rezonanci ukázala, že pravidelný WB-EMS může za určitých podmínek ovlivnit ukazatele svalové kvality, včetně poměru svalové tkáně a tukové infiltrace. (PubMed)

A právě proto mě na EMS zajímá stále méně otázka:

„Jak silný umíme dát impulz?“

A stále více otázka:

„Jak správně můžeme stimulovat lidské tělo?“

Protože technologie sama o sobě nestačí.

EMS ve správných rukách ano.

 

⸻

 

Nejčastější otázky

Co je svalová kvalita?

Svalová kvalita popisuje nejen množství svalové tkáně, ale také její složení a další charakteristiky. Jedním ze sledovaných parametrů je množství tukové tkáně nacházející se mezi svalovými strukturami.

Co je IMAT?

IMAT znamená intermuscular adipose tissue, tedy tukovou tkáň nacházející se mezi svalovými strukturami. Vědci ji mohou hodnotit například pomocí zobrazovacích metod.

Dokáže EMS změnit svalovou kvalitu?

Jedna randomizovaná studie u 54 mužů ukázala po 16 týdnech WB-EMS významné změny některých ukazatelů svalové kvality měřených pomocí MRI. Výsledek ale nelze automaticky zobecnit na všechny lidi. (PubMed)

Musí EMS trvat několikrát týdně?

Neexistuje jedno univerzální pravidlo pro všechny. Výzkumné protokoly používají různé frekvence a intenzity. V této konkrétní studii byl použit jeden 20minutový WB-EMS trénink týdně po dobu 16 týdnů. (PubMed)

Je EMS náhradou klasického silového tréninku?

Ne nutně. EMS je možné chápat jako jednu z tréninkových metod. To, která metoda je vhodná, závisí na cíli, zdravotním stavu, zkušenostech a možnostech konkrétního člověka.

 

⸻

 

Vědecké zdroje

Zink-Rückel C. et al. (2021). Once Weekly Whole-Body Electromyostimulation Enhances Muscle Quality in Men: Data of the Randomized Controlled Franconian Electromyostimulation and Golf Study. Frontiers in Physiology, 12:700423. DOI: 10.3389/fphys.2021.700423. (PubMed)

Rodrigues-Santana L. et al. (2023). The effects of whole-body muscle stimulation on body composition and strength parameters: A PRISMA systematic review and meta-analysis. Medicine, 102(8):e32668. (PubMed Central (PMC))

Adams F. et al. (2026). Effects of Longitudinal Whole-Body Electromyostimulation on Maximum Strength and Power in Sportspeople and Athletes—A Systematic Review and Meta-Analysis. Muscles, 5(3):49. (PubMed Central (PMC))

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz