EMS a krevní oběh: Co se děje s průtokem krve ve svalech během elektrické stimulace?

Když se řekne EMS, většina lidí si představí sval.

Impulz.

Kontrakci.

Trénink.

Ale existuje jedna otázka, o které se mluví podstatně méně:

Co se při EMS děje s krví, která proudí přes aktivované svaly?

Je to zajímavé téma, protože sval při kontrakci nespotřebovává pouze energii.

Potřebuje také kyslík, živiny a odvod metabolických produktů.

A právě průtok krve, cévní systém a mikrocirkulace jsou součástí celého procesu.

Výzkumníci proto zkoumali, zda elektrická stimulace svalů dokáže průtok krve měnit, jak rychle se krev pohybuje ve svalech a zda se tyto změny mohou nějak projevit také při regeneraci.

Výsledky nejsou tak jednoduché, jako „EMS zlepšuje krevní oběh“.

Ale jsou rozhodně zajímavé.

 

⸻

 

Sval a krevní oběh spolu úzce souvisí

Když sval pracuje, jeho potřeby se mění.

Při svalové kontrakci dochází ke spotřebě energie a vznikají metabolické produkty.

Organismus proto musí průběžně upravovat přísun krve do aktivních tkání.

Jedním z mechanismů je změna průtoku krve v cévách zásobujících pracující sval.

U klasického pohybu tento proces dobře známe.

Jenže EMS je zajímavé tím, že svalovou kontrakci dokáže vyvolat elektrickým impulzem.

Výzkumníci proto chtěli zjistit, zda se při elektricky vyvolané kontrakci mění také průtok krve.

A některé studie ukazují, že ano.

 

⸻

 

Jedna studie sledovala přímo průtok krve po intenzivním cvičení

V randomizované studii bylo 35 zdravých lidí vystaveno maximálnímu stupňovanému zátěžovému testu.

Poté následovala aktivní regenerace – chůze přibližně na 40 % maximální aerobní rychlosti.

Jedna skupina během regenerace současně používala WB-EMS s nízkou frekvencí 7 Hz, druhá skupina měla stejný režim bez stimulace. (PubMed)

Výzkumníci sledovali mimo jiné:

• srdeční frekvenci,
• koncentraci laktátu,
• průtok krve,
• hemodynamické parametry,
• subjektivní nepohodlí.

A právě průtok krve byl zajímavý.

WB-EMS vedlo k vyšší maximální rychlosti průtoku krve než samotná aktivní regenerace.

Autoři předpokládali, že zvýšený lokální průtok krve mohl přispět k rychlejšímu odvodu některých metabolických produktů.

Ale je zde důležitý detail:

Koncentrace laktátu se mezi skupinami významně nelišila.

Takže bychom neměli z této studie udělat tvrzení:

„EMS odplavuje laktát.“

To studie jednoznačně neprokázala.

Přesnější závěr je:

EMS v daném protokolu zvýšilo lokální rychlost průtoku krve, ale nevedlo k jasně lepšímu odstranění laktátu v krvi. (PubMed)

A přesně tak je podle mě potřeba vědecké výsledky komunikovat.

 

⸻

 

Krev se může pohybovat rychleji, ale to ještě neznamená „lepší regeneraci“

Tohle je důležitý rozdíl.

V reklamě by bylo velmi jednoduché napsat:

„EMS zlepšuje prokrvení a urychluje regeneraci.“

Jenže věda je složitější.

Jedna starší studie například porovnávala WB-EMS s aktivní a pasivní regenerací u devíti trénovaných mužů.

Výzkumníci sledovali laktát, srdeční frekvenci, okysličení tkání, teplotu a neuromuskulární únavu.

WB-EMS v této studii nebylo lepší než ostatní metody regenerace a u některých sledovaných parametrů se dokonce ukázalo jako méně účinné. (PubMed)

To je přesně důvod, proč bych EMS neprezentoval jako univerzální „regenerační metodu“.

Zvýšení průtoku krve není automaticky totéž jako lepší regenerace.

Je to pouze jedna část celého procesu.

 

⸻

 

Co se tedy děje přímo během stimulace?

Při EMS dochází ke kontrakci svalových vláken.

Kontrahující sval může mechanicky ovlivňovat cévy a zároveň dochází ke změnám metabolického prostředí.

Průtok krve se proto může měnit podle:

• intenzity stimulace,
• frekvence impulzů,
• délky kontrakce,
• délky pauzy,
• velikosti aktivované svalové skupiny,
• polohy těla,
• aktuálního průtoku krve,
• a celkové fyzické zátěže.

Proto nelze očekávat, že každé EMS nastavení způsobí úplně stejnou cévní reakci.

 

⸻

 

Zajímavá studie: co se stane s mikrocirkulací?

Výzkumníci sledovali také 19 zdravých mladých lidí, kteří absolvovali 20minutovou aplikaci celotělové neuromuskulární elektrické stimulace.

Sledovali:

• krevní tlak,
• srdeční frekvenci,
• funkci srdce,
• EKG,
• hladinu glukózy,
• laktát,
• krevní tekutost,
• a dokonce mikrocirkulaci pod jazykem. (PubMed)

A výsledky byly zajímavé právě proto, že některé věci se změnily a jiné nikoliv.

Po stimulaci došlo například ke:

• snížení krevní glukózy,
• zvýšení laktátu.

Ale výzkumníci nezjistili změnu v měřené sublingvální mikrocirkulaci ani krevní tekutosti. (PubMed)

To je důležité.

EMS tedy nelze jednoduše popsat jako metodu, která automaticky „rozproudí mikrocirkulaci v celém těle“.

Výzkum je mnohem specifičtější.

 

⸻

 

A co cévní výstelka – endotel?

Tady se dostáváme ještě hlouběji.

Vnitřní povrch cév tvoří endotel.

Není to pouze pasivní „výstelka“.

Endotel se podílí například na regulaci cévního tonu a průtoku krve.

Proto se výzkumníci zajímají také o tzv. endoteliální funkci.

Jedna pilotní randomizovaná studie sledovala 78 zdravých dospělých během 16týdenního programu, kdy účastníci absolvovali fyzický trénink jednou týdně s WB-EMS nebo samotný konvenční trénink. (PubMed)

Výzkumníci sledovali mimo jiné periferní endoteliální funkci, cholesterol a hs-CRP.

Výsledky ukázaly rozdíly mezi skupinami v některých kardiovaskulárních biomarkerech, například v celkovém a LDL cholesterolu, zatímco samotný ukazatel periferní endoteliální funkce se mezi skupinami statisticky významně nezlepšil. (PubMed)

A znovu:

EMS může mít zajímavé kardiometabolické účinky, ale není správné z jedné pilotní studie vytvořit tvrzení, že EMS „zlepšuje cévy“.

Potřebujeme více kvalitních studií.

 

⸻

 

EMS může ovlivnit metabolismus glukózy

Tady máme další zajímavou oblast.

U elektrické stimulace svalů se výzkumníci zabývali také tím, jak sval během stimulace využívá glukózu.

U starší kontrolované studie s elektrickou stimulací stehenních svalů se během 20minutové stimulace zvýšila spotřeba kyslíku přibližně na dvojnásobek oproti klidovým hodnotám.

Ještě zajímavější bylo, že zvýšené využití glukózy přetrvávalo nejméně 90 minut po skončení stimulace. (PubMed)

Je však nutné zdůraznit, že šlo o lokální nízkofrekvenční elektrickou stimulaci kvadricepsu, nikoli o moderní komerční WB-EMS oblek.

Proto není správné tento výsledek automaticky přenášet na každý EMS trénink.

Přesto ukazuje něco důležitého:

Aktivní sval může při elektrické stimulaci skutečně měnit svůj energetický metabolismus.

 

⸻

 

Proč je to důležité?

Protože EMS není jen „elektřina na těle“.

Je to způsob, jak vyvolat svalovou kontrakci.

A svalová kontrakce znamená práci.

A práce znamená změny v:

energii → metabolismu → průtoku krve → spotřebě kyslíku → metabolických produktech → následné adaptaci.

To je mnohem zajímavější pohled než jednoduché:

„EMS zapojí sval.“

 

⸻

 

A právě tady začíná být důležitá intenzita

Pokud elektrickou stimulací vyvoláme výraznější svalovou kontrakci, mění se také nároky na organismus.

To ale neznamená:

Čím silnější impulz, tím lepší průtok krve.

Takový závěr současné studie nepodporují.

Naopak máme data, která ukazují, že různé intenzity mohou vyvolávat různé fyziologické reakce.

Pilotní studie u 25 lidí ve věku 40–70 let zkoumala například reakci krevního tlaku na různé intenzity WB-EMS.

V tomto konkrétním protokolu 20minutová aplikace nezpůsobila další zvýšení středního arteriálního tlaku nad hodnoty naměřené před samotnou aplikací, a to ani při vyšší intenzitě. (PubMed)

To ale opět neznamená, že EMS je automaticky vhodné pro každého člověka.

Studie byla malá a výsledky se vztahují ke konkrétnímu protokolu.

 

⸻

 

Co z toho tedy víme opravdu?

Když oddělíme fakta od marketingu, dostaneme poměrně zajímavý obrázek.

Víme, že:

1. Elektrická stimulace může měnit lokální průtok krve.

V některých experimentech byla během nebo po stimulaci zaznamenána vyšší rychlost průtoku krve. (PubMed)

2. To automaticky neznamená lepší regeneraci.

Studie regenerace přinesly smíšené výsledky a WB-EMS nebylo vždy lepší než běžné regenerační postupy. (PubMed)

3. EMS může měnit metabolické parametry.

Byly pozorovány například změny glukózy a laktátu. (PubMed)

4. Vliv na cévní zdraví je zajímavá oblast výzkumu, ale důkazy nejsou dostatečné pro velká tvrzení.

Pilotní studie ukázala změny některých kardiovaskulárních biomarkerů, ale endoteliální funkce se mezi skupinami významně nezlepšila. (PubMed)

5. Reakce závisí na konkrétním protokolu.

Frekvence, intenzita, délka impulzu, délka pauz a zapojení svalů mohou výslednou reakci měnit.

 

⸻

 

Takže pomáhá EMS krevnímu oběhu?

Nejpřesnější odpověď zní:

Některé studie ukazují, že elektrická stimulace může akutně ovlivnit průtok krve v aktivovaných svalech.

Ale není dostatečné říct:

„EMS zlepšuje krevní oběh.“

To je příliš široké tvrzení.

Rozdíl je zásadní.

Výzkum ukazuje konkrétní fyziologické změny v konkrétních podmínkách.

A právě z nich se teprve skládá obraz toho, jak EMS působí.

 

⸻

 

Proč se o tom v běžném EMS marketingu téměř nemluví?

Protože „EMS spaluje kalorie“ nebo „EMS posiluje svaly“ se vysvětluje jednoduše.

Cévní systém je složitější.

Ale právě proto je podle mě důležité o těchto mechanismech mluvit.

Člověk, který si pořizuje EMS oblek, by měl vědět nejen:

co technologie slibuje,

ale také:

co o ní skutečně víme.

A především kde už máme kvalitní důkazy a kde je stále potřeba další výzkum.

 

⸻

 

EMS není jen impulz. Je to fyziologický stimul.

To je možná nejdůležitější myšlenka tohoto článku.

Když EMS aktivuje sval, tělo na to reaguje.

Mění se svalová aktivita.

Mění se energetické nároky.

Mění se metabolické prostředí.

A podle konkrétního protokolu se může měnit také lokální průtok krve.

Proto má smysl EMS nastavovat individuálně.

Ne podle hesla:

„Dej mi maximum.“

Ale:

„Nastavme stimul tak, aby odpovídal člověku, jeho cíli a jeho aktuální kondici.“

 

⸻

 

Co to znamená v praxi?

Dobře vedený EMS trénink není soutěž v tom, kdo snese nejsilnější impulz.

Důležité je:

• správně nastavit intenzitu,
• sledovat reakci člověka,
• používat vhodné cviky,
• pracovat s technikou pohybu,
• respektovat regeneraci,
• postupně tělo adaptovat,
• a znát limity samotné metody.

EMS může být zajímavým nástrojem.

Ale technologie sama o sobě není celý trénink.

 

⸻

 

Co ukazují studie a co zatím nevíme?

Současná literatura nám dává několik zajímavých vodítek.

Více víme o akutních reakcích svalů, průtoku krve a některých metabolických parametrech.

Méně jistoty máme například v otázce, jak se opakované používání konkrétních WB-EMS protokolů dlouhodobě promítá do cévní funkce u různých skupin lidí.

A právě tady je prostor pro další výzkum.

To je podle mě mnohem zajímavější než tvrdit, že EMS „dokáže všechno“.

Protože profesionální přístup není o tom tvrdit více.

Je o tom vědět, co skutečně víme.

 

⸻

 

E/P – EMS ve správných rukách

EMS není zázračná technologie.

Je to nástroj.

A jako každý nástroj záleží na tom, jak se používá.

Výzkum ukazuje, že elektrická svalová stimulace může vyvolávat měřitelné fyziologické reakce – od svalové kontrakce přes změny metabolismu až po změny lokálního průtoku krve. (PubMed)

Zároveň ale věda jasně ukazuje, že není možné každý laboratorní výsledek převést na jednoduchý marketingový slogan.

A právě proto má smysl EMS používat:

individuálně, rozumně a s respektem k fyziologii člověka.

E/P – EMS ve správných rukách.

 

⸻

 

Odborné zdroje

• Sañudo B. et al. – Impact of Active Recovery and Whole-Body Electromyostimulation on Blood-Flow and Blood Lactate Removal in Healthy People. (PubMed)
• Nishikawa K. et al. – Effects of whole-body neuromuscular electrical stimulation device on hemodynamics, arrhythmia, and sublingual microcirculation. (PubMed)
• Sara JDS. et al. – Physical training augmented with whole body electronic muscle stimulation favorably impacts cardiovascular biomarkers in healthy adults. (PubMed)
• Hamada T. et al. – Enhancement of whole body glucose uptake during and after human skeletal muscle low-frequency electrical stimulation. (PubMed)
• Kemmler W. et al. – mezinárodní doporučení pro bezpečnou a účinnou aplikaci WB-EMS. (PubMed)

 

⸻

CEO E/P Petr Chlouba 

+420 606 242 148, epoblek@email.cz